Karibská krize: Porovnání verzí

== Útok na Kubu ==

{{Podrobně|Vylodění v zátoce Sviní}}

Po tomto Castrově rozhodnutí o znárodnění začaly Spojené státy organizovat tajné operace a opatření proti havanské vládě, mj. podporu kubánskému [[exil]]ovému hnutí, kterému byly poskytnuty zbraně a výcvik od [[Central Intelligence Agency|CIA]]. [[17. duben|17. dubna]] [[1961]] se ozbrojené síly kubánského exilu vylodily v [[zátoka Sviní|zátoce Sviní]]. Útok měl být (minimálně podle představ velitelů těchto invazních sil) podpořen v dalších fázích letectvem a ozbrojenými silami USA. Ve skutečnosti tento příslib měli od CIA, která ovšem nikdy nedocílila otevřeného souhlasu vládní administrativy s tímto bodem plánu.

 

 

== Rozmístění sovětských raket ==

Mezitím se v Moskvě zrodila [[operace Anadyr]], jejíž náplní byl projekt vybudování sovětských vojenských základen na Kubě. Tento plán byl vymyšlen jako odpověď na rozmístění amerických střel v [[Turecko|Turecku]] a [[Itálie|Itálii]]. Během jara [[1962]] bylo o operaci definitivně rozhodnuto a v květnu na Kubu vyrazila sovětská delegace, která měla vyjednat souhlas kubánské vlády. Toho se jí také dostalo (souhlas byl bez váhání a jednohlasný) a v červnu už Chruščov potvrzoval sestavu [[velitel]]ského sboru pro operaci a na Kubu byla zároveň vyslána další sovětská delegace, která s Havanou uzavřela sovětsko-kubánskou vojenskou smlouvu.

 

Od 12. července začal probíhat přesun vojenského materiálu a personálu na Kubu. Tehdy selhala americká [[rozvědka]]. Washington totiž o dění na Kubě dostal informace až koncem srpna. První varování, jako reakci na tyto informace, dostala Moskva [[4. září]] [[1962]], zároveň Spojené státy povolaly do akce 150 tisíc záložních vojáků. Na toto varování Chruščov odpověděl prohlášením, že na Kubě žádné sovětské rakety neumístí. V té době už rakety ale na Kubě byly.

 

O necelý měsíc později založil [[John Fitzgerald Kennedy]], na základě pozorování průzkumných letounů, zvláštní skupinu [[Central Intelligence Agency|CIA]] pro Kubu. Ve stejné době probíhalo zasedání Valného shromáždění [[Organizace spojených národů|OSN]], kde kubánský prezident [[Osvaldo Dorticos Torrado]] reagoval na kritiku [[militarizace]] prohlášením, že země pouze reaguje na hrozbu vnější [[agrese]].

 

Spojené státy se nakonec, přes veškeré dohady, rozhodly reagovat na ohrožení námořní blokádou Kuby. Bylo rozhodnuto, že půjde pouze o čistě vojenskou [[Blokáda|blokádu]] a útočit budou Spojené státy pouze v případě selhání tohoto opatření. První vojenská opatření začala 22. října 1962 v pravé poledne. Tentýž den v 19:00 vystoupil prezident Kennedy v [[Televize|televizi]] a v [[rozhlas]]e. Ve svém projevu vysvětloval svým občanům následující akci. Ta začala 24. října v 10:00. Den před tím se Rada OAS usnesla na ukončení dodávky zbraní na Kubu. Zároveň počaly kubánské jednotky obléhat [[Základna Guantánamo|Guantánamo]] a v zemích [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] začala mobilizace{{Doplňte zdroj}}. Před polednem 23. října dorazila do Washingtonu odpověď na chystanou blokádu. [[Moskva]] se v ní (zcela pochopitelně) postavila naprosto proti akci Spojených států a označila ji za ohrožení světového [[mír]]u, vměšování se do cizích záležitostí apod.

 

Po započetí blokády se sovětské lodě, které nebyly podpořeny ponorkami, které pluly daleko za obchodními loděmi a byly to snad nejhorší dieselelektrické ponorky, které mohli Sověti do této akce zapojit, zastavily na hranici blokády na základě signálů vysílaných z USA válečných lodí (některé se obrátily k návratu), [[tanker]]y podle dohody mohly projet. Na území Kuby však nadále probíhala kompletace již dovezených raketových systémů. V [[Severní Amerika|Severní Americe]] začala probíhat preventivní opatření (otevírání krytů, poplašné cvičení aj., zároveň začala velká [[nákupní horečka]]), vláda Spojených států začala zvažovat i [[embargo]] na dovoz [[Ropa|ropy]] na ostrov a také začala nacvičovat v [[Západní Berlín|Západním Berlíně]] (obávala se, že by se konflikt mohl přenést i tam).