Koupě Louisiany: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy gramatiky a stylu, -duplicitní informace, fix odkazů (žloutenka není totéž, co žlutá zimnice!!!)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Mississippi s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Mississippi (řeka); kosmetické úpravy
Řádek 49:
 
== Pozadí ==
[[FileSoubor:Official Presidential portrait of Thomas Jefferson (by Rembrandt Peale, 1800).jpg|thumb|right|Thomas Jefferson v roce 1800]]
Louisiana byla původně [[Francie|francouzskou]] kolonií. Po [[Sedmiletá válka v Americe|sedmileté válce]] a porážce Francie získalo [[Španělsko|španělské]] království kontrolu nad územím západně od řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. Území bylo postupně osídlováno osadníky ze Spojených států, a mnoho Američanů, včetně [[Thomas Jefferson|Jeffersona]] předpokládalo, že území bude získáno "kousek po kousku". [[New Orleans]] byl v té době důležitý pro dopravu zemědělských tovarů na místa Spojených států západně od [[Appalačské pohoří|Apalačských hor]]. Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsaly [[Spojené státy americké|USA]] se [[Španělsko|Španělskem]] 27. října [[1795]], umožňovala americkým obchodníkům "právo uskladnění" v New Orleans, mohli tedy využívat přístav pro uskladnění zboží. Američané toto právo využívali k přepravě výrobků jako mouka, tabák, drůbeží maso, slanina, sádlo, peří, jablečný mošt a sýr. Smlouva též uznávala americké právo na [[Navigace|navigaci]] po celé řece [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], která nabírala na důležitosti v souvislosti se stoupajícím objemem obchodu v západních teritoriích tehdejšího USA.<ref>Meinig, D.W. ''The Shaping of America: Volume 2'', Yale University Press, 1993. ISBN 0-300-06290-7</ref>
 
[[Napoleon Bonaparte]] získal Louisianu pro Francii roku [[1800]] na základě [[Smlouva|Smlouvy]] ze San Ildefonso, která ukončila španělskou kontrolu nad oblastí, trvající od roku [[1762]]. Tato smlouva však byla držena v [[tajnosti]]. Louisiana formálně zůstávala pod španělskou kontrolou až do odevzdání moci francouzským orgánům dne 30. listopadu [[1803]], jenom tři týdny před postoupením území [[Spojené státy americké|Spojeným státům]].
Řádek 57:
Zatímco postoupení území Španělskem zpátky [[Francie|Francii]] v roce [[1800]] bylo drženo v tajnosti, strach z eventuální francouzské invaze byl všudypřítomný. Když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v roce [[1801]] poslal vojenské síly pro zajištění bezpečnosti přístavu [[New Orleans]], Jižané se obávali, že Napoleon může osvobodit všechny otroky v Louisianě, což by mohlo vyvolat povstání otroků i na jiných územích.<ref name="Herring, George p100">Herring, p. 100.</ref> Ačkoliv se [[Thomas Jefferson|Jefferson]] snažil o zprostředkování sporu, strana [[Federalistická strana|Federalistů]] se snažila využít situace proti Jeffersonovi a žádala aktivnější postup vůči Francii. Jefferson se ale ujal iniciativy a pohrozil Francii spojenectvím s [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británii]], ačkoliv tehdejší vzájemné vztahy nebyly bezproblémové.<ref name="Herring, George p100"/> V roce [[1801]] Jefferson podporoval Francii v jejím plánu opětovného převzetí [[Saint-Domingue]] (dnešní [[Haiti]]), tehdy pod kontrolou vůdce povstání otroků [[Toussaint Louverture|Toussainta Louverturea]].
 
[[FileSoubor:Robert R Livingston, attributed to Gilbert Stuart (1755-1828).jpg|thumb|left|Robert R. Livingston]]
Když se Jefferson dozvěděl, že na základě Třetí smlouvy ze San Ildefonso byla Lousiana navrácena Francii, v roce [[1801]] poslal do paříže [[James Monroe|Jamese Monroea]] a [[Robert R. Livingston|Roberta R. Livingstona]]. Byli zplnomocněni ke koupi přístavu [[New Orleans]].
Řádek 81:
Američané se domnívali, že [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] může svojí nabídku kdykoliv stáhnout a zabránit tím Spojeným státům získat přístav New Orleans, což bylo dalším důvodem pro přijetí francouzské nabídky.
[[FileSoubor:Louisiana purchase treaty.jpg|thumb|right|Smlouva o koupi Louisiany]]
 
== Podpis smlouvy ==