Schutzverein: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Německé obranné spolky: obrázek Berthold Auerbachs Volkskalender, zdroj textu |
→Vznik a úloha obranných spolků: oprava |
||
Řádek 2:
== Vznik a úloha obranných spolků ==
[[File:Novodobé turnaje v naší staré Praze (Šipy).jpg|náhled|
[[Spolek|Spolky]] hrály v utváření moderní občanské společnosti jeden z nezastupitelných článků veřejného života. V národnostně smíšených oblastech mnohdy přesahovaly svojí aktivitou i činnost [[Politická strana|politických stran]]. Spolková struktura českých i německých spolků v [[Země Koruny české|českých zemích]] byla ovlivněna jak z hlediska národnostního tak i regionálního. V 80. letech 19. století začaly vznikat české a německé nacionální „obranné“ spolky, jejichž [[boom]] nastal hlavně na přelomu 19. a 20. století. Pojem „nacionální obranný spolek“ vycházel z široké pracovní činnosti spolků, kterou se pokoušely „chránit” nebo „bránit” svoji národní skupinu ([[národ]]) před možným zánikem.<ref name="BALCAROVÁ">BALCAROVÁ Jitka, PhDr., Ph.D.: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“, Bund der Deutschen a jeho předchůdci v procesu utváření „sudetoněmecké identity“, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum 2013</ref> Na území českých zemí v rámci [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] se jejich nacionální obrana postupně [[Radikalismus|radikalizovala]].<ref name="BALCAROVÁ" />
{{Citace|„Německé a české spolky mezi sebou rozpoutaly oboustranný konkurenční zápas o obsazení stejných pozic (mocenských, hospodářských, sociálních, kulturních) a významně se podílely na utváření konfliktního soužití mezi Němci a Čechy.”|„Jeden za všechny, všichni za jednoho!“, Jitka Balcarová <ref name="BALCAROVÁ" /> }}
Spolky napomáhaly utváření představ o [[Nacionalismus|nacionálním]] nepříteli. Česká strana ospravedlňovala svůj „národní boj” (Volkstumskampf) domovským právem Čechů a označovala Němce „hosty” na jejich území, z čehož vycházelo i jejich „právoplatné” počešťování tzv. „zněmčených území”. Německý národnostní boj bazíroval na kulturní převaze [[germán|germánských]] kmenů, [[Blut und Boden|na vztahu německého národa k půdě]] a jejich nacionální postoje pramenily ze strachu o německé „nacionální državy“ ([[Nationaler Besitzstand]]). Národnostně smíšené regiony v pohraničí, jazykové německé ostrovy a jazyková hranice ([[Sprachgrenze]]) se staly centry spolkových svárů. Češi označovali německé spolky za útočné, [[pangermanismus|pangermánské]], nacionalistické či germanizující. Němci vyčítali Čechům „panslavismus”, cílenou, plánovanou a organizovanou „čechizaci”, ale také politickou orientaci na [[Francie|Francii]] a [[Rusko]].<ref name="BALCAROVÁ" />
== Německé obranné spolky ==
| |||