Kolonie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira) - článek není "dobrý"
m →‎Kolonializmus: fix odkazů
Řádek 16:
'''Francouzští''' mořeplavci se dostali k pobřeží [[Newfoundland]]u už počátkem 16. století, 1553 se snažili zachytit v Brazílii, 1562 na [[Florida|Floridě]], ale teprve 1605 se trvale usadili v [[Kanada|Kanadě]] a 1609 založili město [[Québec|Quebec]]. Ovládali obrovské, ale málo zalidněné území a protože Francouzi se do zámoří příliš nehrnuli, obchodovali hlavně s kožešinami a udržovali dobré styky s Indiány. Roku 1624 založili osady v [[Senegal]]u, [[Francouzská Guyana|Francouzskou Guyanu]] a další ostrovní kolonie v Karibiku (San Domingo, dnešní [[Haiti]], 1664) a 1699 město [[Louisiana]] v Severní Americe. Menší osady měli také v Indii, 1664 obsadili ostrov [[Réunion]] a 1713 [[Mauritius]]. Za válek 18. století v Evropě však o řadu svých osad přišli a ztratili také vliv v Severní Americe, kde bylo daleko víc anglických kolonistů.
 
Také '''Anglie''', která se později stala hlavní koloniální mocností, vstoupila do kolonizace až později. Už roku 1497 sice [[John Cabot]] v anglických službách doplul k pobřeží Newfoundlandu, angličtí mořeplavci se však dlouho spokojili jen s pirátskými útoky na španělské lodi. Až roku 1607 založili kolonii v [[Jamestown (Virginie)|Jamestownu]]u ([[Virginie]]), 1624 se úspěšně usadili v Karibiku, kde založili třtinové plantáže. Až do zákazu obchodu s otroky v roce 1807 dovezli Angličané do Karibiku asi třetinu všech afrických otroků v Americe. Roku 1634 založili pronásledovaní katolíci kolonii [[Maryland]] a 1655 dobyli Angličané [[Jamajka|Jamajku]]. Roku 1655 rozhodl parlament o anglickém monopolu na dopravu zboží z anglických kolonií a 1664 dobyli angličané dnešní [[New York]].
 
[[Soubor: Colonisation 1914.png|upright=1.6|thumb|Světové říše a jejich kolonie v roce 1914]]
Už roku 1600 byla založena [[Britská Východoindická společnost|Východoindická společnost]], která se snažila ovládnout obchod s kořením, což se jí později ve spolupráci s Holanďany podařilo. Po bitvě u Plassey roku 1757 Britové ovládli [[Bengálsko]] a během následujících sto let celou Indii, nejcennější ze svých kolonií. Po Americké revoluci 1775 se Britové soustředili na Kanadu a zároveň hledali, kam vyvážet své trestance. Dnešní [[Austrálie|Austrálii]] objevili Holanďané roku 1606, ale teprve 1770 ji [[James Cook]] prohlásil spolu s [[Nový Zéland|Novým Zélandem]] za britskou kolonii. Roku 1795 Britové obsadili holandské kolonie v Jižní Africe, jejich panství se dále rozšířilo po porážce [[Napoleon I.|Napoleonově]] 1814 a vynálezy parníku a telegrafu je posílily. Kromě vlastních kolonií, které na vrcholu britské moci v roce 1922 tvořily asi čtvrtinu všech pevnin s téměř čtvrtinou lidstva, mohli Britové ovládat i hospodářství [[Čína|Číny]], [[Argentina|Argentiny]] a dalších zemí. Proti [[Rusko|Ruské]] expanzi ve Střední Asii se Britové 1839 pokusili obsadit [[Afganistan]] a po Ruském postupu na [[Balkán]] vyvolali [[Krymská válka|Krymskou válku]], kterou 1856 vyhráli.
 
'''Belgický''' král [[Leopold II.]] začal zkoumat možnosti koloniální expanze v Africe od roku 1865 a roku 1884 vznikl Konžský stát jako jeho soukromé vlastnictví, které roku 1907 převedl na belgický stát. Země získala nezávislost v roce 1960. Jako poslední z evropských mocností se do koloniální expanze zapojilo '''Německo'''. Kromě řady drobných osad v různých částech světa, které Němci osídlili už v 18. století, zmocnili se v letech 1883-1890 tří velkých území v Africe a řady ostrovů v Tichém oceánu ([[Německá Nová Guinea]] a [[Samoa]]). Tyto kolonie se roku 1922 staly [[protektorát]]y Británie a Francie.