Svatý Kříž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Nalezení Kříže: oddělení Povýšení; +2x{{Podrobně}}
=Pravý kříž; ještě úprava nadpisů: Legenda a Kult ostatků
Řádek 3:
[[Soubor:Gustave dore crusades the discovery of the true cross.jpg|náhled|[[Gustave Doré|G. Doré]]: ''Nalezení svatého Kříže'']]
 
'''Svatý Kříž''' nebo '''Pravý kříž'''<ref name="Hall">{{Citace monografie
'''Svatý Kříž''' je tradiční označení pro [[kříž]], na němž byl [[ukřižování|ukřižován]] [[Ježíš Kristus]]. Z tohoto kříže se časem stal hlavní [[symbol]] [[křesťanství]] a je proto předmětem [[kult|úcty]]. Jeho domnělé části (zlomky) jsou uchovávány a uctívány jako [[relikvie]], svatému Kříži je rovněž [[patrocinium|zasvěcena]] řada [[kostel]]ů a [[kaple|kaplí]].
| příjmení = Hall | jméno = James
| titul = Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění
| vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1991
| počet_stran = 517
| isbn = 80-204-0205-5
'''Svatý Kříž'''}}</ref> je tradiční označení pro [[kříž]], na němž byl [[ukřižování|ukřižován]] [[Ježíš Kristus]]. Z tohoto kříže se časem stal hlavní [[symbol]] [[křesťanství]] a je proto předmětem [[kult|úcty]]. Jeho domnělé části (zlomky) jsou uchovávány a uctívány jako [[relikvie]], svatému Kříži je rovněž [[patrocinium|zasvěcena]] řada [[kostel]]ů a [[kaple|kaplí]].
 
== Legenda ==
=== Nalezení svatého Kříže ===
{{Podrobně|Nalezení svatého Kříže}}
 
Řádek 12 ⟶ 19:
Za den nalezení se udávalo [[13. září]].{{Doplňte zdroj}} Po návratu do Říma uložila Helena několik částí Kristova kříže, několik trnů z Kristovy koruny, dva hřeby, část tabulky s nápisem „Ježíš Nazaretský“ a příčný trám jednoho ze zločinců (polepšeného, kterého tradice nazývá Dismas<ref name="sahnout" />) ve svém paláci, který císař Konstantin na přání své matky roku 328 věnoval římskému biskupovi<ref name="sahnout" /> a nechal ho přestavět na [[chrám Svatého Kříže]].<ref name="broumov" /> K slavnostnímu vyvýšení kříže v [[Bazilika Svatého hrobu|Konstantinově bazilice]] nad Božím hrobem došlo asi v r. [[335]].{{Doplňte zdroj}} Konstantinův životopisec [[Eusebius]] z Cézareje cituje plný text dopisu císaře Konstantina jeruzalémskému biskupu Makariovi, v němž císař velebil podivuhodné okolnosti, za nichž byly relikvie nalezeny.<ref name="sahnout" /> Nález zmiňuje i jeruzalémský biskup Cyril i milánský biskup [[svatý Ambrož|Ambrož]].<ref name="sahnout">Ing. Rudolf Minář, Pavel Záchvěj: [http://web.katolik.cz/feeling/1_5.htm Bazilika Svatého Kříže Jeruzalémského], in: ''Pojď si sáhnout na Boha'', web.katolik.cz, 2004</ref>
 
=== Povýšení svatého Kříže ===
{{Podrobně|Povýšení svatého Kříže}}
V roce [[614]] při dobytí Jeruzaléma [[Perská říše|Peršany]] se ostatky kříže dostaly jako válečná kořist [[Chosroes II.|Chosroese II.]] do [[Persie]].{{Doplňte zdroj}} Císař [[Herakleios]] je přinesl zpět do Jeruzaléma a zde [[3. květen|3. května]] [[628]] předal patriarchovi Zachariášovi.{{Doplňte zdroj}}
Řádek 18 ⟶ 25:
Podle legendárního podání (např. [[Zlatá legenda]]) je [[14. září]], svátek [[Povýšení svatého Kříže]], dnem, kdy byly znovuzískány [[relikvie]] Kristova kříže od Peršanů.{{Doplňte zdroj}}
 
== Kult ostatků Kříže ==
V [[Jeruzalém]]ě se od [[5. století]] vystavovaly zbytky dřeva z Kristova kříže k uctění věřícími v rámci oslav výročí posvěcení [[Bazilika Svatého hrobu|Bazilikybaziliky Božího hrobu]] 14. září.{{Doplňte zdroj}} Ve [[Východní církve|východních církvích]] se svátek začal slavit v [[7. století]]{{Doplňte zdroj}} a později došlo k jeho rozšíření i do [[Západní církev|Západní církve]].{{Doplňte zdroj}} K datu 3. května vznikl na Západě svátek{{Doplňte zdroj}} nesprávně označovaný výrazem Nalezení svatého Kříže, zatímco na Východě bylo slaveno pouze 14. září jako Povýšení sv. Kříže.{{Doplňte zdroj}} Toto převzal Západ o více než století později.{{Doplňte zdroj}} V [[Milán]]ě je prý doložen dokonce až v [[11. století]].{{Doplňte zdroj}}
 
Podle popisů poutníků do Jeruzaléma z 4. až 6. století byla tabulka dřevěná (Antonius z Piacenzy, který ji držel v rukou, uvádí, že z ořechového dřeva), přetřená vápnem, a byla na ní k přečtení slova „král židovský“ v hebrejštině, řečtině a latině. V evangeliu sv. Jana se uvádí, že nápis měl znít „Ježíš Nazaretský, král židovský“. Z toho se usuzuje, že císařovna Helena odvezla do Říma část tabulky s nápisem „Ježíš Nazaretský“.<ref name="sahnout" />
 
== Ostatky Kříže ==
V roce 1492 byla při restauraci baziliky sv. Kříže Jeruzalémského v Římě byla zazděná po oltářem v místech někdejší soukromé Heleniny kaple objevena olověná bedýnka s nápisem „Titulus crucis“ a pečetí z roku 1143, kdy kostel prošel předchozí přestavbou. Po otevření byla nalezena tabulka z ořechového dřeva se stopami po vápnovém nátěru a s trojjazyčným textem „Ježíš Nazaretský“. Roku 1496 papež [[Alexandr VI.]] prohlásil tento nález za autentickou relikvii, kterou do Římu dopravila svatá Helena.<ref name="sahnout" /> Řecký i latinský nápis byly psány zrcadlově zprava doleva, po vzoru hebrejštiny.<ref name="sahnout" />