Byzantská říše v době Komnenovců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nástupnické státy |
m Robot automaticky nahradil text: (-km2 +km²); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Infobox zaniklý stát
| název
| originální název
| rok vzniku
| rok zániku
| více před
| před 1
| před 1 vlajka
| po 1
| po 1 vlajka
| po 2
| po 2 vlajka
| po 3
| po 3 vlajka
| vlajka
| vlajka velikost
| mapa
| mapa velikost =
| mapa poznámka
| hlavní město
| počet obyvatel
| počet obyvatel poznámka = (ve 12. století)
| jazyky
| národnostní složení
| náboženství
| měna
| státní zřízení
V době vlády Komnenovců v letech [[1081]] až [[1185]] dosáhla [[Byzantská říše]] posledního velkého rozmachu. A to jak na poli politickém, tak i kulturním a hospodářském.
Řádek 42:
Přes závažnost této ztráty došlo k největší katastrofě v [[Malá Asie|Malé Asii]]. Shodou okolností ve stejném roce jako byla ztracena Itálie. Seldžučtí Turci, i když bojovali s [[Fatímovci|Fatímovským]] [[Egypt]]em, prováděli loupeživé nájezdy na území byzantské [[Arménie]] a východní Anatolie. Císař [[Romanos IV. Diogenes]] se rozhodl této hrozbě čelit a pokusil se zreorganizovat armádu. Po částečném zotavení byzantské armády vytáhl na východ proti Turkům. Došlo k [[Bitva u Mantzikertu|bitvě u Mantnzikertu]] roku 1071 a císař překvapivě utrpěl porážku. přestože sultán [[Alp Arslan]] byl k císaři velmi schovívavý došlo v následujících letech ke ztrátě celé Malé Asie.
Po svém propuštění zjistil Romanus, že jeho nepřátelé se proti němu spikli a zbavili jej trůnu. Po dvou porážkách se Roman vzdal a zemřel, když byl umučen. Nový vládce [[Michael VII. Dukas]] odmítl mírovou smlouvu mezi sultánem a Romanem. A právě v reakci na to, začali turci pronikat hlouběji do malé Asie, již ne jako nájezdníci, ale jako dobyvatelé. Turci se nesetkali se žádným odporem. Navíc v celé říši panoval chaos a císařství se utápělo v domácích válkách. Malá Asie byla ztracena. Od roku 1080 ztratila říše asi 78 000
== Alexios I. Komnenos ==
[[Soubor:Byzantiumforecrusades.PNG|right|thumb|350px|Byzantská říše při nástupu
[[Soubor:Komnenos-Isaac-Arms.svg|180px|thumb|Stylizovaná podoba [[Hypotéza|hypotetické]] vlajky [[Komnenovci|Komnenovců]] ([[1057]]-[[1059]])]]
{{Podrobně|Alexios I. Komnenos}}
Řádek 54:
Nicméně nejhorší problémy měly teprve přijít. Říše neměla téměř žádné finanční prostředky, daňový systém a ekonomika byly v troskách, [[inflace]] se vymkla kontrole a mince byla těžce znehodnocená. Dokonce existovalo šest různých nomismat. Ve své zoufalé situaci byl císař nucen financovat tažení proti Normanům se zdrojů Pravoslavné církve, především díky darům (či půjčce) od Konstantinopolského patriarchy.
Jako by říše neměla již tak dost problémů, vypuklo povstání Bogomilů v Bulharsku. Bogomolové se spojili s kočovnými Pečeněgy, kteří roku 1087 překročili přes zamrzlý Dunaj a vpadli na území říše, nakonec se i přes zarputilou obranu Byzantinců probojovali ke Konstantinopoli a spolu s emírem ze Smyrny obléhají Konstantinopol. Císař však získal na svou stranu Kumány a s jejich pomocí uštědřil
Po vítězství nad nepřáteli říše, se císař mohl konečně začít věnovat obnově státu. Alexios musel řešit hlavně ekonomickou situaci říše a opět vybudovat novou armádu. Staré thematové zřízení se postupně začalo rozpadat a místo toho thema nahradily menší územní jednotky - Pronie, v čele s proniárem, což byl de facto dědičný vlastní půdy. Tím začala v Byzanci feudalizace dle západního typu.
== Odkazy ==
| |||