Mexické císařství: Porovnání verzí

{{Infobox zaniklý stát

| originální název = Imperio Mexicano<br />Mexican Empire

| rok vzniku = 1822

| více před =

| před 1 = Místokrálovství Nové Španělsko

| před 2 vlajka =

| více po =

| po 2 = Federativní republika Střední Ameriky

| po 2 vlajka = Flag of the Federal Republic of Central America.svg

| článek o vlajce = Vlajka Mexického císařství

| článek o znaku = Státní znak Mexického císařství

| rámeček znak =

| mapa = First Mexican Empire (orthographic projection).svg

| mapa velikost = 240px

| hlavní město = [[Ciudad de México]]

| rozloha poznámka =

| nejvyšší bod = [[Pico de Orizaba|Citlaltépetl]] (5636 m n. m.)

| jazyky = [[španělština]]

| národnostní složení =

| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]

| mateřská země =

| měna = [[Mexický real]]

}}

 

 

== První mexické císařství ==

Když v roce [[1821]] skončila [[mexická válka za nezávislost]] a bylo vyhlášeno [[První mexické císařství]] v čele s císařem [[Agustín de Iturbide|Agustínem I. de Iturbide]]<ref>{{cs}} [http://www.foto.osobnosti.net/video-augustin-de-iturbide.htm]</ref>. Už o 2 roky později se ale rozdělilo na [[Mexiko]] a [[Federativní republika Střední Ameriky|Spojené středoamerické provincie]]. Ve španělských rukou zůstaly po roce [[1821]] pouze [[Kuba]], [[Portoriko]] a [[Španělská Východní Indie]]. Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval budoucí císař Iturbide proti mexickým povstalcům v [[Španělsko|španělské]] královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s [[Vicente Guerrero|Vicentem Guerrerom]], který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. 21. července [[1822]] byl korunován jako '''Agustín I. císař mexický''', hlava tzv. [[První mexická říše|První mexické říše]], ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval [[19. březen|19. března]] [[1823]]. Po vítězství republikánů a konci prvního mexického císařství se tehdejší Mexiko rozpadlo na [[Mexiko]] a [[Federativní republika Střední Ameriky|Spojené středoamerické provincie]], bývalé území na sever od řeky [[Rio Grande]], již předtím anektovaly [[Spojené státy americké|USA]]. Po krátkém exilu v [[Evropa|Evropě]] se bývalý císař [[Agustín de Iturbide|Agustín I.]] vrátil do Mexika, kde byl odsouzen na smrt zastřelením a popraven. Jeho vnuci budou později adoptováni příštím mexickým císařem [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliánem I.]] a jeho ženou [[Charlotta Belgická|Charlottou]] a nárok na císařský trůn tak zůstane rodině Iturbide.

 

== Druhé mexické císařství ==

V roce [[1859]] se na liberálně smýšlejícího Maxmiliána, arcivévodu rakouského a zároveň bratra císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] poprvé obrátili mexičtí [[konzervatismus|konzervativci]] vedení yucatánským právníkem José Mariou Gutiérrezem<ref name="tuck">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Tuck

| jazyk = anglicky

}}</ref>, kteří po své porážce v občanské válce v Mexiku roku 1860 žili v evropském exilu, s návrhem, aby se stal mexickým vládcem. Jejich nabídku nejprve nepřijal a jeho rodina jej od mexické koruny zrazovala. Nicméně po [[Francouzská intervence v Mexiku|francouzské intervenci do Mexika]] armáda [[Napoleon III.|Napoleona III.]] pod velením generála [[Elie Frédéric Forey|Elieho Foreye]] dobyla [[Ciudad de México]] a vyhlásila císařství, Maxmilián dychtící po možnosti zapsat se do historie jako velký panovník a podporovaný ambiciózní manželkou Charlottou, nabídku přijal. Jakmile se Maxmilián pro nějakou myšlenku nadchnul, bylo takřka nemožné mu, třeba i rozumnými argumenty, velkolepé plány rozmluvit. Nedal na varování Anglie ani amerického velvyslance, odmítl i možnost ucházet se o spíše nadějný polský nebo řecký trůn. Naději v něm vzbuzovaly úspěchy francouzských intervenčních sborů, kterým velel schopný maršál [[Achilles Bazaine]], a kterým se podařilo [[7. červen|7. června]] [[1863]] dobýt hlavní město Ciudad de Mexiko a zahnat republikánskou armádu na sever a tak roku [[1863]] korunu přijal.[[3. říjen|3. října]] [[1863]] nabídla delegace mexické prozatímní vlády Maxmiliánovi oficiálně mexický trůn. [[9. duben|9. dubna]] [[1864]] podepsal Maxmilián, pod nátlakem [[František Josef I.|Františka Josefa]], rodinnou smlouvu, ve které se před svědky vzdal nástupnictví na trůn a [[10. duben|10. dubna]] [[1864]], po složení slavnostní přísahy, se stal Maxmiliánem I., císařem mexickým. Jeho manželka Charlotta poté začala být titulována jako ''Její císařské veličenstvo císařovna Charlotta.''

 

=== Maxmilián I. mexickým císařem a jeho vláda ===

Maxmilián vystoupil z plachetnice Novara na americkou půdu v mexickém [[Veracruz (Veracruz)|Veracruzu]] dne [[28. květen|28. května]] [[1864]].<ref name="tuck"/> S sebou přivezl dobrovolnickou armádu složenou ze žoldnéřů všech možných národností, včetně Čechů.<ref name="vraky">{{Citace monografie

| příjmení = Vároš