Rudolf Luskač: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
{{Pracuje se}}
značka: možné problémové formulace
Řádek 1:
{{upravitPracuje se}}
'''Luskač Rudolf Luskač''' (*[[21. prosinec|21. prosince]] [[1899]], [[Rájec-Jestřebí|Rájec nad Svitavou]], /dnes [[Rájec-Jestřebí]]/, - [[26. červen|26. června]] [[1971]], [[Praha]]), byl [[Češi|český]] prozaikspisovatel, [[Román|romanopisec]] a [[Povídka|povídkář]].<ref name=REF1>[http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=798 Slovník české literatury po roce 1948]</ref><ref name=REF2>[http://www.cbdb.cz/autor-535-rudolf-luskac Rudolf Luskač na CBDB]</ref>
 
== Život ==
Narodil se v Rájci v domě č. 183 jako syn Rudolfa Luskače, úředníka v lihovaře v sousedním Jestřebí, a Marie roz. Rakovčíkové. V rodišti vychodil obecnou školu a r. 1909 se s rodiči a bratrem Walterem (1901-1974) přestěhoval do [[Praha|Prahy]], kde navštěvoval gymnázium, následovalo studium lesnické akademie v [[Zákupy|Zákupech]]. Po studiích začínal jako praktikant ve Vyhlídce u [[Klenčí pod Čerchovem]], načež r. 1921 odešel do Německa, od r. 1927 působil jako lesní inženýr v [[Sovětský svaz|SSSR]], především v [[Petrohrad|Leningradu]], zabýval se mj. novými technologiemi a mechanizací lesní těžby i práce se dřevem. V souvislosti se svou profesí procestoval střední [[Asie|Asii]], [[dálný východ]], černomořskou oblast, [[Kavkaz]], [[Turkmenistán]], [[Kazachstán]], [[Ukrajina|Ukrajinu]] nebo např. sibiřskou [[tajga|tajgu]] a [[Karelie|Karélii]], kde všude čerpal náměty pro svá literární díla. Po okupaci ČSR r. 1939 byl na něj vydán zatykač, což mu znemožnilo návrat do vlasti, během války tedy setrval v SSSR, kde vstoupil do I. československého armádního sboru pod velením gen. [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] (1895-1979), s nímž se r. 1945 vrátil do Československa jako velitel autokolony, přičemž i po válce zůstával ve svazku s armádou. V souvislosti s politickými procesy 50. let byl devět měsíců vězněn, poté, co se obvinění ukázala jako falešná, byl propuštěn a plně rehabilitován. Posléze se vrátil ke svému oboru - působil na ministerstvu lesů a nakonec jako tlumočník při [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]], kde využíval bravurní znalost ruštiny a němčiny. V 60. letech se stáhl do ústraní svého bytu na Malé Straně a věnoval se literární činnosti, několikrát navštívil i rodiště.
Rudolf Luskač se narodil se v [[Rájec-Jestřebí|Rájci nad Svitavou]] jako syn Rudolfa Luskače, úředníka v lihovaru v sousedním [[Rájec-Jestřebí|Jestřebí]]. V rodišti vychodil obecnou školu a roku [[1909]] se s rodiči přestěhoval do [[Praha|Prahy]], kde navštěvoval [[reálné gymnázium]] ([[Maturita|maturoval]] roku [[1917]]) a poté v letech [[1917]]–[[1918]] studoval na lesnické akademie v [[Zákupy|Zákupech]]. Vojenskou službu vykonával na [[Slovensko|Slovensku]], kde po porážce [[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]] pomáhal při útěcích [[Komunismus|komunistů]] a byl proto roku [[1921]] zatčen. Po propuštění emigroval do [[Sasko|Saska]] a vystudoval tam Vysokou lesnickou školu (absolvoval roku [[1926]]).<ref name=REF1/>
 
Roku [[1927]]. odjel do [[Sovětský svaz|Sovětkého svazu]]. Nejprve zde pracoval jako inženýr-mechanizátor lesního průmyslu v [[Karelie|Karélii]] a od roku [[1932]]. jako vedoucí [[Petrohrad|Leningradského]] státního trustu lesního hospodářství. V souvislosti se svou profesí procestoval [[Střední Asie|Střední Asii]], [[ruský Dálný východ]], [[Černé moře|černomořskou oblast]], [[Kavkaz]], [[Turkmenistán]], [[Kazachstán]], [[Ukrajina|Ukrajinu]] i [[sibiř]]skou [[tajga|tajgu]]. Roku [[1941]] vstoupil do [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] a s ním přišel roku [[1945]] do [[Praha|Prahy]] jako velitel autokolony, přičemž i po válce zůstal do roku [[1950]] ve svazku s armádou.<ref name=REF1/><ref name=REF2/>
Luskačova tvorba, věnovaná mládeži i dospělým a ve své době velmi populární, odráží jeho vřelý vztah k přírodě a zvířatům, je soustředěna téměř výhradně na lesní prostředí a život lidí s ním pevně spjatých. Jeho povídky i romány vynikají realistickou a přitom poetickou kresbou prostředí, popisy krásné, nezasažené přírody, přímočarostí příběhů i postav, smyslem pro dobrodružství či detektivní zápletky. Nejednou do děl vložil své vlastní, subjektivní pocity, zážitky a zkušenosti, přičemž děj v řadě případů zasadil do ryzí přírody Karélie, kterou si zamiloval. Prvotiny vydával časopisecky od 30. let především v Německu a SSSR, díky čemuž patřil k našim autorům známým i za hranicemi. Českým čtenářům se představil až r. 1948 povídkovou knihou ''Zelený ráj'' a r. 1953 cestopisně laděnou prózou ''Revír bez hranic'', která si získala velkou oblibu a dočkala se řady vydání. Z dalších děl: ''Lovci veliké země'' (1954), ''Odkaz lovce tajgy'' (1956), ''Závoj zeleného ticha'' (1960), ''Hlas pralesa'' (1962), ''Bílá straka'' (1964), ''Dračí zub'' (1966) aj.
 
Roku [[1950]] byl v souvislosti s politickými procesy v [[Československo|Československu]] zatčen, devět měsíců vězněn, ale naštěstí pro něho byla obvinění prohlášena za falešná. Po propuštění začal pracovat v redakci ''[[Svět sovětů|Světa sovětů]]'', v letech [[1951]]–[[1960]] byl zaměstnán v oddělení sovětských poradců na Ministerstvu lesů a dřevařského průmyslu a od roku [[1960]] v oddělení přidružené výroby a myslivosti Správy lesního hospodářství ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Působil také jako odborný [[Tlumočení|tlumočník]] [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|Rady vzájemné hospodářské pomoci]], kde využíval vynikající znalost [[Ruština|ruštiny]] a [[Němčina|němčiny]]. Roku [[1963]] se stal spisovatelem z povolání.<ref name=REF2/>
Za svého života patřil Rudolf Luskač k našim nejoblíbenějším a nejčtenějším autorům přírodní, cestopisné a dobrodružné prózy, s níž se zařadil po bok takových spisovatelů, jako byli [[Jaromír Tomeček]] (1906-1997) či [[František Fric]] (1911-1975).
* {{NK ČR|jk01072678}}
 
Luskač začal publikovat od poloviny 20. let [[20. století]] lovecké příběhy a [[fejeton]]y v [[Německo|německých]] [[časopis]]ech (například v ''Rote Fahne''). Jeho první [[Próza|prozaické]] knihy ''Cesta v ledu'' ([[1932]]) a ''Karelské léto'' ([[1933]]) vyšly za jeho pobytu v Sovětské svazu rusky. Přispíval do [[Noviny|novin]] a časopisů, kde také vycházely jeho knihy na pokračování: ve ''Světě sovětů'' roku [[1964]] ''Na loveckých stezkách'', ve ''[[Svobodné slovo|Svobodném slově]]'' roku [[1967]] ''[[Odkaz lovce tajgy]]'' a v ''[[Zemědělské noviny|Zemědělských novinách]]'' roku [[1979]] ''Revír bez hranic''. Spolupracoval také s [[Československá televize|Československou televizí]] na [[Televizní seriál|seriálu]] [[Ostrava|ostravského]] studia ''Lovy beze zbraní'' a s [[Československý rozhlas|Československým rozhlasem]].<ref name=REF1/>
[[Kategorie:Narození 1899|Luskač, Rudolf]]
 
[[Kategorie:Úmrtí 1971|Luskač, Rudolf]]
Luskačova tvorba odráží jeho vřelý vztah k přírodě a zvířatům a je soustředěna téměř výhradně na lesní prostředí a život lidí v něm. Jeho [[román]]y a [[Povídka|povídky]] obsahují [[reportáž]]ní a [[cestopis]]né prvky i [[Lyrika|lyrické]] popisy přírody a vyznačují se smyslem pro [[Dobrodružná literatura|dobrodružství]] projevující se [[Detektivní román|detektivních]] a špionážní zápletkách. Náměty pro svá díla často čerpal z míst, která poznal při svém pobytu v Sovětském svazu. Z přístupu k sovětským reáliím a ze schematismu mnohých postav, oddaných myšlenkám [[Socialismus|socialismu,]] je však patrná autorova [[Komunismus|komunistická]] orientace a jeho [[Didaktická literatura|didaktické]] cíle. Značnou část jeho textů literárně upravoval v reedicích z 80. let [[Jiří Sedláček]].<ref name=REF1/>
[[Kategorie:Čeští romanopisci|Luskač, Rudolf]]
== Dílo ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{NK ČR|jk01072678}}
{{DEFAULTSORT:Luskač, Rudolf}}
[[Kategorie:Narození 1899|Luskač, Rudolf]]
[[Kategorie:Úmrtí 1971|Luskač, Rudolf]]
[[Kategorie:Čeští romanopisci|Luskač, Rudolfspisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti]]
[[Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury]]
[[Kategorie:Muži]]