Sinuous rilles: Porovnání verzí

'''Sinuous rilles''' (někdy nazývané také '''Sinuous rimae'''<ref name="kapitola1">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

}}</ref> K roku [[2008]] byly známy i na povrchu [[Mars (planeta)|Marsu]]<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Rampey

| odkaz na autora =

| titul = Volcanology of Arnus Vallis, Mars

| jméno =

| odkaz na autora =

| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2008LPI....39.1553O

| datum vydání =

}}</ref> Sinuous rilles jsou pravděpodobně [[lávový kanál|lávová koryta]] či propadlé [[lávový tunel|lávové tunely]]<ref name="zakladny"/> napovídající, že v místech jejich výskytu by se mohly vyskytovat i neporušené lávové tunely. Takováto místa jsou ideální pro vybudování bezpečné základny, jelikož základna nevyžaduje větší stavební úpravy. V podstatě by stačilo pouze vytvořit vzduchotěsné podmínky a vytvořit [[atmosféra|atmosféru]].<ref name="zakladny">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Coombs

| odkaz na autora =

| titul = A search for intact lava tubes on the Moon: Possible lunar base habitats

| jazyk = anglicky

}}</ref> Teorie byla podepřena o vizuální pozorování, jelikož Sinuous rilles mají množství podobných znaků jako vodní koryta na zemském povrchu.<ref name="origin"/> Později se vynořily ještě další [[teorie]] a [[spekulace]] o jejich možném vzniku jako např. [[Kapalnění|zkapalnění]] [[plyn]]ů na hranici zlomů.<ref name="origin"/>

Nicméně detailnější pozorování, měření jejich tvarů a nepřítomnost vody na Měsíci při makroskopickém pozorování i ve [[Měsíční vzorky|vzorcích z Měsíce]] začaly rychle tuto teorii podkopávat.<ref name="kapitola1"/> Později se proto začala objevovat teorie, která spojovala vznik Sinuous rilles s lávovým tokem, jak přinášely [[Program Apollo|mise Apollo]] stále nové poznatky a [[fotografie]]. Dnes je obecně přijímán názor, že Sinuous rilles jsou výsledkem rychle tekoucí lávy a to buď po povrchu, nebo v jeho těsné blízkosti, kdy se lávový proud nechová laminárně ale turbulentně.<ref name="Parfitt195"/> Turbulentním prouděním je do podloží předáváno mnohem více tepla než v případě laminárního proudění, což může mít za následek dosažení bodu [[solidus|solidu]] podložní horniny a její tavení. Takto roztavená hornina je pak následně společně s vyvrhovanou lávou odnášena,<ref name="Parfitt195"/> což vytváří [[lávový kanál|lávové kanály]] či tunely. Odhaduje se, že rychlost tepelné eroze pak dosahuje několika centimetrů za hodinu.<ref name="Parfitt195"/> K tomu je nutné taktéž připočíst možnost, že vlivem [[eroze]], nestability stěn či otřesů může dojít k propadnutí stropu a otevření dříve podzemních kanálu.<ref name="origin"/> Na druhou stranu některá Sinuous rilles se nedají procesy spojené s tekoucí lávou vysvětlit a jejich vznik se spojuje stále se zlomovými strukturami.<ref name="kapitola1"/>

 

 

== Vzhled ==

Koryta jsou obvykle dlouhá desítky až stovky kilometrů táhnoucí se jak rovinatou krajinou, tak i ze svahu do nížiny. Koryta, která se rozkládají v [[nížina|nížinách]], mají často neohraničené a rozostřené okraje, což napovídá, že zde mohlo dojít k rozlevu lávy do okolí či větší erozi. Jsou obvykle jeden až pět kilometrů široká s různou hloubkou zářezu do okolní krajiny. Obecně platí, že čím je koryto dále od zdroje magmatu, tím je mělčí. Na začátku jsou tak koryta nejhlubší, což nasvědčuje většímu objemu proudící lávy či větší [[rychlost]]i.

 

{{Viz též|Země}}

Útvary podobné Sinuous rilles se na Zemi vyskytují jen velmi zřídka a ve velmi malých rozměrech.<ref name="zakladny"/> Je to dáno nejspíše tím, že silné erozivní účinky působící na povrchu Země rychle překryjí jakékoliv známky jejich existence, či dojde k&nbsp;jejich vyplnění vodou a začleněním do říční sítě. Eroze je hlavní důvod pro absenci významnějších struktur na zemském povrchu. Jedna z mála oblastí, kde je možné podobné struktury objevit, je sopečná provincie v oblasti [[Snake River Plain]], kde se nachází přibližně 5&nbsp;km dlouhý [[lávový kanál]] vycházející ze sopečného kráteru.<ref name="kapitola1"/> I z&nbsp;jiných míst jako jsou např. [[Havajské ostrovy]] jsou známé mechanismy, kterými lávové tunely vznikají a které jsou nejspíše příhodné pro vznik propadlých Sinuous rilles v&nbsp;průběhu doby. Z&nbsp;výzkumu Havajských ostrovů vyplývá, že přibližně 30 % lávových tunelů je později vyplněno druhotně dalším lávovým výlevem.<ref name="zakladny"/>

 

=== Měsíc ===

=== Merkur ===

{{Viz též|Merkur (planeta)}}

K roku [[2002]] bylo na základě snímků ze sondy [[Mariner 10]] známo přes 60 až 90&nbsp;lokalit s potenciálními Sinuous rilles.<ref name="merkur">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Kereszturi

}}</ref> Výzkum povrchu Marsu v&nbsp;70.&nbsp;letech minulého století objevil a popsal 81&nbsp;kanálů, které by odpovídaly definici rilles, z&nbsp;čehož se jich 41&nbsp;nachází v&nbsp;okolí [[Elysium Planitia]].<ref name="mars"/> Nejdelší pozorovaný útvar je „pouze“ 180&nbsp;km dlouhý.<ref name="mars"/> Další se nacházejí na svazích kolem obrovské sopky [[Ascraeus Mons]].

 

Sinuous rilles vzbuzují velkou pozornost mezi [[vědec|vědci]] a inženýry, kteří uvažují či plánují osídlení cizích vesmírných těles.<ref name="zakladny"/> Tyto útvary naznačují, že se na jiných terestrických tělesech mohou a s vysokou pravděpodobností i budou nacházet rozsáhlé přírodní podzemní prostory, které by mohly být snadno využitelné lidstvem pro osídlení.<ref name="zakladny"/> Propadlé Rilles jsou nejspíše poničená forma [[lávový tunel|lávových tunelů]],<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Lejkin

 

== Odkazy ==

=== Reference ===

 

=== Externí odkazy ===

* {{en}} [http://history.nasa.gov/SP-362/ch6.1.htm Podrobný článek o Sinuous Rilles]

* {{en}} [http://adsabs.harvard.edu/abs/1973Moon....6..337G Článek popisující vznik Sinuous Rilles]

 

{{Portály|Planetární vědy}}

[[Kategorie:Povrch Marsu]]

[[Kategorie:Povrch Merkuru]]