Nezávislý stát Chorvatsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Náboženství a NDH: Muslimové naopak "okupaci" ustašovci vítali jako osvobození od Srbů...
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 94:
V duchu [[nacismus|nacistické]] [[ideologie]] byl také na území NDH prohlášen za jediný „[[árijský národ]]“ národ [[Chorvati|chorvatský]], odvozující svůj původ údajně již od dávných [[Gótové|Gótů]]. Již 17. dubna 1941 byly přijaty první zákony na ochranu chorvatského národa, který ovšem tvořil jen 50 % obyvatelstva NDH.{{Doplňte zdroj}} Dále byly schváleny zákony namířené proti [[Srbové|Srbům]] a [[Židé|Židům]]. Židé byli buď odvezeni do koncentračních táborů v Německu, nebo v Chorvatsku, některým se podařilo uprchnout do italského prostoru, kde protižidovská opatření neplatila, část se přidala k [[partyzáni|partyzánům]]. Naproti tomu [[Bosňáci|bosenští Muslimové]] byli považováni za nejčistší složku chorvatského národa. NDH byla prohlášena za zemi dvou náboženství, [[katolictví|katolického]] a [[islám]]ského. V Záhřebu vznikla úpravou [[Meštrovićův pavilion|meštrovićova pavilonu]] mešita. Hlavním důvodem pro podporu bosenských muslimů byla hlavně snaha rozklížit vztahy se Srby v Bosně a naklonit si toto obyvatelstvo na stranu tehdejšího režimu. Tato myšlenka, ač může znít značně překvapivě, nebyla v chorvatském prostředí nová; již nějakou dobu si s ní pohrávala řada chorvatských politických proudů, které se objevovaly již v druhé polovině [[19. století]].
 
Srbové tvořili asi 30 % obyvatel státu,{{Doplňte zdroj}} ovšem podle vyjádření ministra [[Milovan Žaniće|Milovana Žaniće]]{{Doplňte zdroj}} pro ně nebylo v Chorvatsku místo. Byli proto masově vyháněni, zabíjeni a nuceni ke konverzi ke katolictví. Do konce války bylo do Srbska vyhnáno 300 000 Srbů, asi 200 000 dalších bylo násilně pokatoličtěno. V NDH vzniklo několik [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]], největším z nich tábor [[koncentrační tábor Jasenovac|Jasenovac]], dalšími byly např. [[Kerestinec]], [[Stara Gradiška]] nebo [[Koprivnica]]. Počet obětí koncentračního tábora Jasenovac se odhaduje asi na 800 000. Na mnoha místech byly ustašovskými jednotkami vyvražděny celé srbské vesnice.{{Doplňte zdroj}} Teror se projevil už v květnu 1941 při nájezdech tzv. divokých ustašů.{{Doplňte zdroj}} Již v srpnu Němci a Italové proti této brutalitě protestovali.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Goldstein|jméno = Ivo|příjmení2 = Goldstein|jméno2 = Slavko|titul = Jasenovac i Bleiburg nisu isto|vydání = |vydavatel = Novi liber|místo = |rok = 2011|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref> Toto období bylo později v dobách zhoršených srbsko-chorvatských vztahů 80. a hlavně 90. let 20. století popisováno jako "srbská genocida".
 
== Armáda ==
Řádek 105:
Představitelé chorvatské katolické církve se k režimu stavěli rozdílně. Někteří duchovní ustašovce podporovali, např. sarajevský arcibiskup [[Šariš (arcibiskup)|Šariš]], naproti tomu mostarský biskup [[Alojzije Mišić]] odmítal ve své diecézi ustašovské násilí. Záhřebský arcibiskup [[Alojzije Stepinac]] se snažil v několika dopisech Pavelićovi protestovat proti ustašovským excesům a koncentračnímu táboru Jasenovac. I když Stepinac nikdy veřejně ustašovský režim neodsoudil, soukromě se snažil pomáhat jednotlivým [[Židé|Židům]].
[[Ante Pavelić|Pavelić]] byl nucen zabývat se neklidnou etnickou situací v zemi, aby úplně neztratil německou podporu, protože teror příliš nepřispíval ke klidu, který Německo v této oblasti potřebovalo. 21. února 1942 vyhlásil ustanovení [[Chorvatská pravoslavná církev|Chorvatské pravoslavně církve]]. 7. června 1942 byl do úřadu metropolity této nové církve uveden ruský porevoluční emigrant [[Grigorij Maksimov]] pod jménem [[Germogen]]. Církev nikdy nezískala vliv mezi srbskými pravoslavnými.
Kvůli rostoucímu neklidu a etnickému konfliktu v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] se někteří představitelé [[Bosňáci|bosenských Muslimů]] rozhodli více spolupracovat s [[Němci]] ve snaze získat [[autonomie|autonomii]].{{Doplňte zdroj}} 1. listopadu 1942 zaslali [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] memorandum, ve kterém odsoudili poměry panující v NDH a žádali vytvoření vlastní armády, tzv. [[Bosenská stráž|Bosenské stráže]] podřízené [[wehrmacht]]u a snažili se získat příslib vzniku [[Německo|německého]] protektorátu, tzv. Župy B. (osny), Němci tyto požadavky odmítli, jediné co vzniklo, byla [[13. horská divize SS „Handschar“ (1. chorvatská)]].
 
== Válka v NDH ==
Řádek 125:
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscatCommonscat|Independent State of Croatia}}
* [http://www.fronta.cz/horka-balkanska-puda-i Fronta.cz - Horká balkánská půda]
* [http://www.navychod.cz/?req=article&id=335 Navýchod.cz - Holocaust v Nezávislém státu Chorvatsko]