Nezávislý stát Chorvatsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ref
Řádek 33:
 
'''Nezávislý stát Chorvatsko''' ({{Vjazyce|hr}} {{cizojazyčně|hr|Nezavisna Država Hrvatska}}) bylo označení pro [[Chorvatsko|chorvatský]] stát, existující v dobách [[druhá světová válka|druhé světové války]] jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších [[ustašovci|ustašovců]].
 
Nezávislý stát Chorvatsko se rozkládal na většině území dřívější [[Chorvatské bánoviny]]. Připojil zbytek [[Bosna (historická země)|Bosny]] a [[Srem]]. Ve prospěch Maďarska Chorvatsko ztratilo oblast [[Mezimuří]] a [[Baranja|Baranje]]. Itálie navíc anektovala rozsáhlé oblasti jaderského pobřeží.
 
Řádek 52 ⟶ 53:
}}</ref>
 
Krátce po vstupu [[wehrmacht|německých armád]] do [[Jugoslávie]], vyhlásil proto dne [[10. duben|10. dubna]] [[1941]] v [[Záhřeb]]u domácí představitel [[Ustašovci|ustašovců]] [[Slavko Kvaternik]] ve jménu [[Ante Pavelić]]e Nezávislý stát Chorvatsko (''Nezavisna Država Hrvatska – NDH''). Vyhlášení bylo odvysíláno [[rádio|rádiem]] do všech koutů tehdejšího Chorvatska.<ref name="JDSRColić-35"/>{{Citace monografie
| příjmení = Colić
| jméno = Mladenko
| odkaz na autora =
| titul = Pregled operacija na jugoslovenskom ratištu 1941-1945
| vydavatel = Vojnoistorijski institut
| místo = Beograd
| rok = 1988
| počet stran = 449
| isbn =
| oclc = 21407794
| kapitola =
| strany = 11
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> v [[Záhřeb]]u domácí představitel [[Ustašovci|ustašovců]] [[Slavko Kvaternik]] ve jménu [[Ante Pavelić]]e Nezávislý stát Chorvatsko (''Nezavisna Država Hrvatska – NDH''). Vyhlášení bylo odvysíláno [[rádio|rádiem]] do všech koutů tehdejšího Chorvatska.<ref name="JDSR-35"/>
 
Nový stát měl rozlohu okolo 100 000 km² a 6,5 miliónu obyvatel. [[12. duben|12. dubna]] byla sestavena provizorní chorvatská vláda. [[15. duben|15. dubna]] dorazil Ante Pavelić do Záhřebu a přijal titul vůdce národa, ''poglavnik''. [[17. duben|17. dubna]] sestavil Pavelić svoji vládu z domácích i exilových představitelů ''Ustaše''. Členy byli např. Slavko Kvaternik (ministr [[Domobrana|Domobrany]]), [[Andrija Artuković]] (ministr vnitra), [[Mile Budak]] (ministr školství), nebo [[Mladen Lorković]] (ministr zahraničí). Parlament, sabor, byl čistě formální institucí. Nový režim prohlásil za svůj cíl vytvoření „křesťansko-korporativního státu.“{{Doplňte zdroj}}