Ukrajinská lidová republika: Porovnání verzí

{{Infobox zaniklý stát

| počet obyvatel poznámka =

}}

 

'''Ukrajinská lidová republika''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Українська Народна Республіка''), zkráceně '''UNR''' (УНР) neboli Ukrajinská národní republika byla větší ze dvou ukrajinských republik, které vzešly z [[První světová válka|1. světové války]] a [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]]. Existovala od [[17. březen|17. března]] [[1917]] do února [[1919]], kdy byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Jejím nejvýznamnějším představitelem byl [[Symon Petljura]].

 

V únoru [[1917]] proběhla v tehdejším hlavním městě [[Ruské impérium|carského Ruska]] [[Petrohrad]]ě tzv. [[Únorová revoluce]], která smetla z trůnu [[Mikuláš II. Alexandrovič|cara Mikuláše II.]] a moci se chopila [[Ruská prozatímní vláda|prozatimní vláda]] v čele s politiky [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Kerenským]] a [[Georgij Lvov|Lvovem]].

 

V červnu [[1917]] reagovala na změnu podmínek v ruské politice ''Centrální rada Ukrajiny'' a vyhlásila autonomii v rámci nově vzniklé Ruské republiky. Hlavním vládním orgánem se stal ''Generální sekretariát'', v jehož čele stanul [[Volodymyr Vynnyčenko]]. [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Kerenskij]] uznal sekretariát jako výkonnou moc prozatimní vlády nad Ukrajinou a pověřil ho správou pěti ukrajinských guvernií ([[Volyň]], [[Kyjev]], [[Podolí]], [[Poltava]] a [[Černihov]]).

 

[[Říjnová revoluce]] v roce [[1917]] svrhla prozatimní vládu a k moci se dostali [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]]. Ti připravili v listopadu [[1917]] povstání v Kyjevě. Centrální rada se pokusila povstání zabránit, ale Generální sekretariát se postavil za bolševiky a tak se vládní vojska stáhla. Na konci listopadu Centrální rada vyhlásila širokou autonomii na Rusku a rozšířila pole své působnosti na gubernie [[Charkov]], [[Dněpropetrovsk|Jekatěrinoslav]] a část [[Krym]]u. Gubernie [[Voroněž]], [[Kursk]] a [[Chełm]] se mohly připojit po chystaném referendu.

 

Po krátkém příměří mezi bolševiky a Radou si Rudí uvědomili, že rada nehodlá podporovat bolševickou revoluci. V prosinci 1917 byl svolán sněm sovětských představitelů na Ukrajině s cílem převzít kontrolu nad Ukrajinou. Po neúspěšném puči v Kyjevě se bolševici přesunuli do [[Charkov]]a a vyhlásili [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku]]. V té době na Ukrajinu dorazily první jednotky [[Rudá armáda|Rudé armády]] z Ruska s rozkazy podporovat místní bolševickou vládu. Následně na Ukrajině vznikly na jihu [[Oděská sovětská republika]] a na východě [[Donsko - krivorožská sovětská republika]].

 

Reakcí na sovětský útok na ukrajinská území bylo vyhlášení nezávislého Ukrajinského státu 25. ledna [[1918]]. To však Rudou armádu nezastavilo a měsíc na to měli bolševici pod kontrolou rozsáhlá ukrajinská území včetně Kyjeva.

 

Centrální rada v této zoufalé situaci byla nucena hledat pomoc v zahraničí. V únoru [[1918]] tak podepsala [[Brestlitevský mír]] (tzv. chlebový mír) a Ukrajina se tak stala německým [[protektorát]]em. Němci okamžitě poslali na Ukrajinu svá vojska a vytlačili bolševiky zpět do Ruska. Téhož měsíce [[Kubáňská lidová republika]] deklarovala federativní připojení s Ukrajinou.

 

[[Brestlitevský mír]] vřadil celou Ukrajinu do sféry vlivu Německa a mnoho Ukrajinců v tom vidělo ochranu před spouští, kterou zde způsobila Rudá armáda. Avšak jediným německým cílem bylo vyhrát válku, která stále probíhala na západní frontě. Ukrajina tak začala sloužit jako zásobárna potravin pro německé vojsko. Do čela protektorátu byl povolán generál [[Hermann von Eichhorn|H. von Eichhorn]]. Po svém nástupu nechal zatknout členy Centrální rady a zrušil sociální reformy, které komplikovaly vývoz potravin z Ukrajiny. Nakonec proběhl Němci organizovaný převrat a Centrální radu nahradil Hetmanát.

 

[[Soubor:Carte de ukraine 1919.jpg|right|300px|thumb|Ukrajina podle [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové smlouvy]] v roce 1918]]

 

Hejtmanát podporovala navrácení půdu velkostatkářům, kterým ji znárodnili bolševici. Často tak za podpory německých jednotek docházelo k násilí a rolnickým povstáním. Vytvořilo se tak následně partyzánské hnutí bojující proti hejtmanátu. Vrcholem odporu byl úspěšný atentát na generála von Eichhorna, který byl faktickým vládcem státu v červenci [[1918]]. O prázdninách [[1918]] začínalo být jasné, že Německo válku nevyhraje. Němci nakonec úplně stáhli své jednotky z Ukrajiny. Hejtman Skoropadskyj následně vytvořil novou vládu tvořenou převážně ruskými monarchisty. Jako odpověď bylo vytvořen socialisty tzv. ''Direktoriát'' v listopadu [[1918]].

 

 

Absence cizích vojsk hned využili bolševici a v prosinci [[1918]] zaútočili na Ukrajinu v blízkosti [[Kursk]]u. V lednu 1919 byla oficiálně vyhlášena válka mezi sovětským Ruskem a Ukrajinou. Na konci ledna [[1918]] se k Direktoriátu připojila tzv. [[Západoukrajinská republika]] se sídlem v [[Lvov]]ě. Došlo tak ke sjednocení dvou ukrajinských republik, které celou dobu existovaly vedle sebe.

 

[[Soubor:Rząd URL 1920.jpg|right|300px|thumb|Členové Diretkoriátu v roce 1920 (Petljura sedí uprostřed)]]

V únoru [[1919]] bolševici dobyli Kyjev. Ukrajina tak upadla do [[chaos]]u. Na jejím území se pohybovali vedle jednotek bolševiků a ukrajinské armády i vojska [[bělogvardějci|bělogvardějců]], polská armáda, jednotky [[Dohoda|Dohody]], [[Zelená armáda]] a [[partyzán]]ská Revoluční povstalecká armáda Ukrajiny, pod vedením [[Nestor Machno|Nestora Machna]]. V této době docházelo k nejhorším zvěrstvům během celé [[Ruská občanská válka|Ruské občanské války]]. Zcela běžnými se staly židovské pogromy, rabování, znásilňování a vraždění civilního obyvatelstva.

 

 

 

V roce [[1991]] vznikla samostatná Ukrajina po kolapsu SSSR. Nově vzniklý stát převzal státní symboly od UNR jako je hymna či státní vlajka. Den 22. ledna [[1919]] sjednocení UNR s Západoukrajinskou republikou se slaví na Ukrajině jako státní svátek ''Den sjednocení''.