Kolonie: Porovnání verzí

Mezitím objevil [[Kryštof Kolumbus]] roku 1492 pro '''[[Španělsko]]''' Střední Ameriku a 1494 si Španělé s Portugalci v [[Tordesillas]] rozdělili sféry vlivu [[poledník]]em, probíhajícím 1560 km západně od [[Kapverdské ostrovy|Kapverdských ostrovů]]. Už v 15. století se na zámořském obchodu podíleli i '''holandští''' plavci a po získání samostatnosti 1581 se vydali po portugalských stopách do Indie. Roku 1597 se vrátila první výprava z [[Moluky|Moluk]] s nákladem pepře a 1602 byla založena [[Holandská východoindická společnost]], 1619 dobyli Holanďané [[Jakarta|Jakartu]] a postupně vytlačovali Portugalce z jejich pozic. 1638 obsadili ostrov [[Mauritius]], 1639 převzali obchod s [[Japonsko|Japonskem]] a nakrátko ovládli i přístavy v Brazílii, v [[Karibik]]u a v [[Angola|Angole]]. Kolem roku 1650 byl obchod s třtinou i s otroky v holandských rukou a 1652 se Holanďané usadili v jižní Africe. Už 1614 vznikla první holandská osada v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a 1643 v jižním [[Chile]].

 

'''Francouzští''' mořeplavci se dostali k pobřeží [[Newfoundland]]u už počátkem 16. století, 1553 se snažili zachytit v Brazílii, 1562 na [[Florida|Floridě]], ale teprve 1605 se trvale usadili v [[Kanada|Kanadě]] a 1609 založili město [[Québec|Quebec]]. Ovládali obrovské, ale málo zalidněné území a protože Francouzi se do zámoří příliš nehrnuli, obchodovali hlavně s kožešinami a udržovali dobré styky s Indiány. Roku 1624 založili osady v [[Senegal]]u, [[Francouzská Guyana|Francouzskou Guyanu]] a další ostrovní kolonie v Karibiku (San Domingo, dnešní [[Haiti]], 1664) a 1699 město [[Louisiana]] v Severní Americe. Menší osady měli také v Indii, 1664 obsadili ostrov [[Réunion]] a 1713 [[Mauritius]]. Za válek 18. století v Evropě však o řadu svých osad přišli a ztratili také vliv v Severní Americe, kde bylo daleko víc anglických kolonistů.

 

Také '''Anglie''', která se později stala hlavní koloniální mocností, vstoupila do kolonizace až později. Už roku 1497 sice [[John Cabot]] v anglických službách doplul k pobřeží Newfoundlandu, angličtí mořeplavci se však dlouho spokojili jen s pirátskými útoky na španělské lodi. Až roku 1607 založili kolonii v [[Jamestown]]u ([[Virginie]]), 1624 se úspěšně usadili v Karibiku, kde založili třtinové plantáže. Až do zákazu obchodu s otroky v roce 1807 dovezli Angličané do Karibiku asi třetinu všech afrických otroků v Americe. Roku 1634 založili pronásledovaní katolíci kolonii [[Maryland]] a 1655 dobyli Angličané [[Jamajka|Jamajku]]. Roku 1655 rozhodl parlament o anglickém monopolu na dopravu zboží z anglických kolonií a 1664 dobyli angličané dnešní [[New York]].

 

Už roku 1600 byla založena [[Východoindická společnost]], která se snažila ovládnout obchod s kořením, což se jí později ve spolupráci s Holanďany podařilo. Po bitvě u Plassey roku 1757 Britové ovládli [[Bengálsko]] a během následujících sto let celou Indii, nejcennější ze svých kolonií. Po Americké revoluci 1775 se Britové soustředili na Kanadu a zároveň hledali, kam vyvážet své trestance. Dnešní [[Austrálie|Austrálii]] objevili Holanďané roku 1606, ale teprve 1770 ji [[James Cook]] prohlásil spolu s [[Nový Zéland|Novým Zélandem]] za britskou kolonii. Roku 1795 Britové obsadili holandské kolonie v Jižní Africe, jejich panství se dále rozšířilo po porážce [[Napoleon I.|Napoleonově]] 1814 a vynálezy parníku a telegrafu je posílily. Kromě vlastních kolonií, které na vrcholu britské moci v roce 1922 tvořily asi čtvrtinu všech pevnin s téměř čtvrtinou lidstva, mohli Britové ovládat i hospodářství [[Čína|Číny]], [[Argentina|Argentiny]] a dalších zemí. Proti [[Rusko|Ruské]] expanzi ve Střední Asii se Britové 1839 pokusili obsadit [[Afganistan]] a po Ruském postupu na [[Balkán]] vyvolali [[Krymská válka|Krymskou válku]], kterou 1856 vyhráli.

 

 

=== Dekolonizace ===

 

== Satelitní státy a protektoráty ==