Diskuse s wikipedistou:Harold/Archiv 16: Porovnání verzí

Ahoj, s těmi přesuny názvů u železničních tratí kupříkladu „Železniční trať Bratislava – Štúrovo na Železniční trať Bratislava–Štúrovo“ bych prozatím nikam nepospíchal. V jednom máš pravdu, že sjednocená podoba v tuto chvíli neexistuje. Ovšem to je způsobeno tím, že nedávno se jistá skupina Wikipedistů rozhodla uplatnit [http://prirucka.ujc.cas.cz/ Internetovou jazykovou příručku Akademie věd ČR] a to bez ohledu na to, k jakým absurditám poté bude docházet. Tu příručku považuji za akademický slovník, který lze v realitě těžko uplatňovat, takové „standardy“, „normy“ nikdo neuplatňuje ani v literatuře. A proč, protože valná většina lidí má velice špatnou představu o železnici. Pokud by jsi chtěl tuto příručku uplatnit, tak jedině všude, ne popuze v názvech článků. Ovšem poté se okamžitě dostaneš do uzkých, neboť některé názvy stanic a zastávek jsou víceslovné, některé názvy už navíc ani neexistují, tedy se nám promíta historie s dneškem. Kupříkladu dnešní stanice Opatovice nad Labem nesla od roku 1925 název Pohřebačka-Opatovice nad Labem a to až do roku 1961. Dnešní stanice Jaroměř se původně jmenovala Josefov, později Josefov-Jaroměř, ty stanice nadále existují, jenom mají jiný název a to mluvím o rozmezí několika kilometrů. Délka dráhy mezi Pardubicemi a Liberecem činí cca 160 km. Pokud by jsi použil akademickou příručku pro názvy článků, bude zapotřebí ji použít i v textu, který se týká historie a vznikne toto, to je jednoduchý příklad „Pohřebačka-Opatovice–Josefov-Jaroměř“, což je naprostá prasárna, kde kdo by ti to opravil jako chybu, navíc by to mohl rozdělit špatně, protože Josefov je bývalé pevnostní město, dnes součást města Jaroměř. Tohle je jednoduchý příklad, při trasovaní spoje, celkového rozsahu tratě by mohl vzniknou název, který by obsahoval několik víceslovných názvů najednou a právě to si autoři asi vůbec neuvědomují. Jistě, oni žíjí realitou o historii dráhy neví nic. Je to jeden z důvodů proč se toto pravidlo v rámci dráhy neuplatňuje, ani v literatuře, protože to je naprostá zhovadilost, kterou vymyslel akademik mezi čtyřmi stěnami. Tohle pravidlo uplatní jedině Filozof, ovšem podle toho pak ty články vypadají, nemají železničního ducha, de facto se nedají ani číst, no a Wikipedie v železniční dopravě příliš nekraluje, přípomíná laciné aktuality ze ŽelPage, bohužel. Řešíme formu, když nemáme ani obsah. Navíc lidi co to řeší jsou vyložení amatéři. V těch názvech je bordel jenom proto, že to někdo náhodně a bez rozmyslu přesunul a poté už to nikdo nevrátil zpátky, je to zbytečná práce navíc. --[[Wikipedista:Biedronka CZ|Biedronka CZ]] ([[Diskuse s wikipedistou:Biedronka CZ|diskuse]]) 11. 4. 2014, 09:16 (UTC)

:Ahoj, já přesně ten vzkaz nechápu. Jak jsem teď zjistil, tak jsi můj přesun trati Bratislava - Štúrovo revertoval. Budiž, byť podle mě to není vhodný postup. Zároveň však dodávám, že za vhodný postup nepovažuji ani Draceanovu hromadnou akci z ledna, když nebyla předem nijak oznámena. Ten postup se mi nelíbí a nelíbí se mi ani výsledek "v některých případech bez mezer okolo pomlčky". Můj osobní názor je, že pomlčky místo spojovníků ano (když už se hromadně zavedly na cs.wiki) a všude kolem pomlček mezery. Tedy asi stejný, jako máš ty. Přesto, když jsem si všiml přesunu Atily M. Rofa u toho Štúrova, považoval jsem (v současné unifikované situaci) za vhodné, aby ten článek byl na nějaké sjednocené podobě, i když s ní nejsem spokojen. Ten článek po tvém přesunu je asi jedinou výjimkou mezi stovkami jiných článků, což se mi nezdá dobré... Když budeš iniciovat hromadné změny v podobě mezer okolo všech pomlček, podpořím to, ale sám se do toho pouštět nebudu, protože se tu věnuji a chci věnovat jiným věcem. --[[Wikipedista:Harold|Harold]] ([[Diskuse s wikipedistou:Harold|diskuse]]) 11. 4. 2014, 14:43 (UTC)