Jan Buchar: Porovnání verzí

Narodil se r. [[1859]] v [[Mříčná|Mříčné]]. Přes 40 let působil jako učitel v [[Dolní Štěpanice|Dolních Štěpanicích]]. Od roku [[1884]] se věnoval turistice. V roce [[1892]] dal podnět k založení první české studentské noclehárny na [[Labská bouda|Labské boudě]] a k výstavbě cesty ze [[Žalý (Krkonoše)|Žalého]] na Mísečky (dnes [[Bucharova cesta]]).<ref name="NarPol19321011">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Známý sportovec Jan Buchar mrtev | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 281 | datum = 1932-10-11 | strany = 10 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17490807 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

V roce [[1890]] přivezl hrabě [[Jan Harrach]] na své panství norské [[lyže]]. V zimě [[1892]]–93 podle nich nechal vyrobit na pile v [[Dolní Štěpanice|Dolních Štěpanicích]] několik kopií a nabídl vybraným lidem, mezi jinými i učiteli Janu Bucharovi, aby je vyzkoušeli. Setkaly se s okamžitým úspěchem. Lesníci, kteří do té doby chodili do vysokého sněhu v „krokvích“ (primitivnější obdoba kanadských [[sněžnice|sněžnic]]), se nyní mohli dostat s menší námahou i do jinak nepřístupných míst.<ref name="NarLis19321016">{{Citace periodika | příjmení = Rössler-Ořovský | jméno = Josef | autor = | odkaz na autora = Josef Rössler |titul = Památce Jana Buchara | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 72 | číslo = 286 | datum = 1932-10-16 | strany = 13 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5068934 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

Z množství horských túr, organizovaných Bucharem, můžeme uvést například výpravu čtyřčlenné skupiny z Dolních Štěpanic do [[Vrchlabí]] 9.–10. ledna [[1897]]; cestou strhli [[lavina|lavinu]], která jen velkým štěstím nikoho nezranila. Získali tak zkušenost, že je nutné se vyhýbat příkrým svahům s velkou vrstvou sněhu.<ref name="NarLis18970113">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Ski v Krkonoších | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 37 | číslo = 13 | datum = 1897-01-13 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6766750 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

Buchar se také zapojil do podpory českých menšin v pohraničí. Například 14.–16. srpna [[1900]] uspořádal výlet do [[Liberec|Liberce]]. Na původní oznámení zareagovali jen dva lidé; poté, co k této akci vyslovil odpor německý tisk, se ale na protest přihlásilo dvacet účastníků. V České besedě je přijal [[Václav Šamánek]]. Turisté pak navštívili [[Hejnice]] s [[Bazilika Navštívení Panny Marie (Hejnice)|klášterem a poutním místem]] a přes [[Ferdinandov]] kolem několika vodopádů došli do [[Tanvald]]u.<ref name="NarLis19000821">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Výlet do Liberce a Jizerských hor | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 40 | číslo = 230 | datum = 1900-08-21 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5147564 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref> Výlet se o rok později opakoval s upraveným programem.<ref name="NarLis19010817">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = První výlet na Ještěd a do Jizerských hor | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 41 | číslo = 226 | datum = 1901-08-17 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9282874 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

V neděli 16. srpna [[1908]] se při návratu z výletu do [[Adršpašsko-teplické skály|Adršpašských skal]] dostal do konfliktu s německým průvodčím ve vlaku z [[Trutnov]]a poté, co mu česky odpověděl na německou výzvu k předložení jízdenky. Průvodčí, rozezlený tím, že Buchar trval na diskusi v češtině, mu do kupé na příští stanici posadil dva arogantní vrchlabské Němce se psem, kteří ho při výstupu v [[Kunčice nad Labem|Kunčicích]] fyzicky napadli. Jen zásah přítomného úředníka [[Rakouská severozápadní dráha|Severozápadní dráhy]] přitom zabránil tomu, aby byl Buchar vysazen z vlaku jako viník incidentu; zastání se ale nedočkal ani u českých zaměstnanců v [[Martinice v Krkonoších|Martinicích]]. V tisku se tato událost líčila jako další příklad arogance Němců vůči Čechům s podporou vyšších míst.<ref name="NarLis19080820">{{Citace periodika | příjmení = Buchar | jméno = Jan | autor = | odkaz na autora = |titul = Co všechno se českému cestujícímu státi může na dráze v Čechách | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 48 | číslo = 229 | datum = 1908-08-20 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9523568 | datum přístupu = 2011-11-27 }} Viz též některá upřesnění na {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = „Co všechno se českému cestujícímu státi může na dráze v Čechách“ | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 48 | číslo = 235 | datum = 1908-08-26 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9523108 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

Letní a zimní turistika, organizovaná Bucharem, změnila tvář Krkonoš. Horské boudy už nebyly v zimě nepřístupné; naopak, příjmy od návštěvníků stoupaly a za zimu se utržilo víc než za léto. Na podporu turistického ruchu se Buchar věnoval i značkování tras, [[kartografie|kartografii]], spisovatelství a přednáškové činnosti.<ref name="NarLis19321016" /> Například 18. listopadu [[1908]] uspořádal v pražské Měšťanské besedě prezentaci spojenou s promítáním.<ref name="NarLis19081201">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = První výlet na Ještěd a do Jizerských hor | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 26 | číslo = 331 | datum = 1908-12-01 | strany = 26 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8402854 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref> Jeho úsilím se také postupně během 30 let dostaly [[harrachov]]ské boudy od německých k českým nájemcům a informace, poskytnuté Bucharem pražskému Ski klubu, přispěly i k tomu, že nedošlo k poněmčení Benecka.<ref name="NarLis19321016" />

Byl rovněž [[botanika|botanikem]], znalcem krkonošské [[květena|květeny]]. U [[Martinova bouda|Martinovky]] založil malou [[botanická zahrada|botanickou zahrádku]]<ref name="NarPol19321011" /><ref name="BotZ">Starší zprávy uváděly polohu u [[Labská bouda|Labské boudy]]; viz {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Turistika a alpism | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 21 | číslo = 221 | datum = 1903-08-14 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/29933669 | datum přístupu = 2011-11-27 }} {{Citace periodika | příjmení = Zámečník | jméno = Antonín | autor = | odkaz na autora = |titul = Léčivé byliny v Krkonoších | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 18 | číslo = 130 | datum = 1900-05-12 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/30041224 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref> (v současnosti nepřístupná).<ref>[http://www.martinovka.wz.cz/czech/index.htm Martinova bouda - historie]</ref>

V neděli 21. prosince [[1930]] utrpěl v Jilemnici těžké zranění po srážce s osobním autem.<ref name="NarLis19301223">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Turistika | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 294 | datum = 1930-12-23 | strany = 7 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6668513 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref> Léčil se půl roku, poté byl znovu schopen konat horské túry.<ref name="NarLis19321016" />

10. října [[1932]] ho v Praze u [[Národní divadlo|Národního divadla]] porazilo nákladní auto a následkem zranění ještě téhož dne zemřel v nemocnici.<ref name="NarPol19321011" /> Jeho tělo bylo zpopelněno a urna po smutečních obřadech v [[Jičín]]ě a Jilemnici uložena do rodinné hrobky.<ref name="NarLis19321101">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Smuteční slavnost uložení urny s popelem řed. Jana Buchara v Jilemnici | periodikum = Národní politika | odkaz na periodikum = | ročník = 50 | číslo = 302 | datum = 1932-11-01 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17491508 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

Za svou aktivní podporu lyžování byl v březnu [[1908]] jmenován čestným členem Českého ski klubu v Praze.<ref name="NarLis19080313">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Řádná valná hromada Českého ski klubu v Praze | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 48 | číslo = 72 | datum = 1908-03-13 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9219593 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

20. září [[1924]] slavil 65. narozeniny. Oslavy se konaly na Zlaté vyhlídce u [[Benecko|Benecka]] a navzdory obtížně přístupnému místu na ně přišla řada přátel a spolupracovníků, mezi jinými [[Josef Rössler]] (Ořovský) a malíř [[Cino Jelínek]]. Při té příležitosti byla dosavadní [[Bucharova cesta]] z [[Jilemnice]] přes [[Žalý (Krkonoše)|Žalý]] na [[Horní Mísečky]] prodloužena přes [[Špindlerův Mlýn]] po jižním svahu [[Kozí hřbety (Krkonoše)|Kozích hřbetů]] (tato část se předtím nazývala Rosegrova cesta). Náměstci ministrů školství a zdravotnictví zaslali blahopřání. O několik dní dříve získal Buchar rovněž [[čestné občanství]] města [[Jilemnice]].<ref name="NarLis19240928">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Jan Buchar | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 64 | číslo = 268 | datum = 1924-09-28 | strany = 10 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9152590 | datum přístupu = 2011-11-27 }}</ref>

* {{NK ČR|jk01020177}}

* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla | spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 225–368 | isbn = 978-80-7277-257-5 | strany = 293–294}}