Jean Piaget: Porovnání verzí

'''Jean Piaget''' [{{IPA|ʒɑ̃ pjaˈʒɛ}} - ''žán pjaže''] ([[9. srpen|9. srpna]] [[1896]] – [[16. září]] [[1980]]) byl [[Švýcarsko|švýcarský]] filozof, [[přírodní vědy|přírodní vědec]] a [[vývojová psychologie|vývojový psycholog]], který se proslavil studiem dětského myšlení a [[teorie kognitivního vývoje|teorií kognitivního vývoje]] či genetické [[epistemologie]]. Byl [[Sto nejvlivnějších psychologů 20. století|druhým nejcitovanějším psychologem 20. století]].<ref>Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152</ref> Významně se přičinil o reformy školního vzdělávání a jak říká [[Ernst von Glasersfeld]], byl také "velkým průkopníkem [[konstruktivismus|konstruktivistické]] teorie znalostí"<ref>(in ''An Exposition of Constructivism: Why Some Like it Radical'', 1990)</ref>.

Piaget se narodil v [[Neuchâtel]]u ve francouzskojazyčné části Švýcarska. Jeho otec, Arthur Piaget, byl profesorem [[středověká literatura|středověké literatury]] na [[Neuchâtelská universita|Neuchâtelské universitě]]. Piaget byl nadprůměrným dítětem se zájmem o [[biologie|biologii]] a přírodu, obzvláště ho zaujali [[měkkýš]]i, a ještě před ukončením střední školy publikoval několik prací. Svou dlouhou kariéru vědeckého výzkumu začal vlastně již v jedenácti letech publikací krátké práce o albínském [[vrabec|vrabci]]. V průběhu svého života napsal Piaget více než šedesát knih a několik set článků.

Doktorát v zoologii obdržel na Neuchâtelské universitě, na [[Universita v Zurichu|Universitě v Zurichu]] (1918–1919) a v Paříži (1919–1921) studoval dětskou psychologii a pedagogiku. Během této doby publikoval dvě [[Filosofie|filozofické]] práce, které zobrazují směr jeho tehdejšího myšlení, které však později zavrhl jako nezralé. Jeho zájem o [[psychoanalýza|psychoanalýzu]] jako psychologický přístup, který se právě tehdy bouřlivě rozvíjel, také spadá do tohoto období.

Roku 1919 se přestěhoval ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] do [[Paříž]]e, kde učil na chlapecké škole Grange-aux-Belles vedené [[Alfred Binet|Alfredem Binetem]], tvůrcem tzv. Binetova [[IQ test|testu inteligence]]. Při známkování několika takových inteligenčních testů si všiml, že malé děti opakovaně chybovaly v určitých otázkách. Piageta tolik nezajímal samotný fakt, že děti chybovaly, ale že stále dělaly stejný druh chyb, který starší děti a dospělí nedělali. Toto ho vedlo k myšlence, že v poznávání čili kognitivních procesech se dětí podstatně liší od dospělých. Nakonec zveřejnil souhrnnou teorii o tom, jak jednotlivci procházejí několika kvalitativně odlišnými stupni kognitivního vývoje.

I přesto základní pravidlo tvrdí, že v každé jedné oblasti znalostí se stádia objevují ve stejném chronologickém pořadí.

Pokud vezmeme v úvahu jeho neo-[[Immanuel Kant|kantovské]] předpoklady, jeho zaměření na témata jako logické a matematické uvažování, morální úsudek, odporování, jazyk, oprávněnost a podobně, je překvapující, jak málo pozornosti Piaget vyvolal u [[filozof]]ů. Někteří ale k jeho práci přihlíželi. Například [[filosof]] a [[sociální teoretik]] [[Jürgen Habermas]] ji zahrnul do své práce, nejvíce do ''[[Teorie komunikativní činnosti]]'' (The Theory of Communicative Action). Filozof [[Thomas Kuhn]] důvěřoval Piagetově práci k pochopení přechodu mezi módy myšlení, které charakterizovaly jeho teorii [[paradigmatové posuny|paradigmatových posunů]].

Piaget měl také významný dopad na poli [[počítačová věda|počítačové vědy]] a [[umělá inteligence|umělé inteligence]]. [[Seymour Papert]] použil Piagetovu práci při vytváření ''[[Logo programming language]]''. [[Alan Kay]] použil Piagotovy teorie jako základ pro ''[[Dynabook]] programming system concept'', který byl poprvé diskutován uvnitř ''[[Xerox]] [[Palo Alto]] Research Center'' neboli [[Xerox PARC]]. Tyto diskuse vedly k vyvinutí [[Alto]] prototypu, který jako první objevil základy [[grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]] (GUI) a ovlivnil vytvoření uživatelských rozhraní v 80. letech 20. století a později.

* {{Wikiquote|jazyk=en|osoba=Jean Piaget}}