Torpédoborec: Porovnání verzí

Již za druhé světové války lze sledovat trend omezování [[torpédo]]vé výzbroje torpédoborců (např. demontáž zadních [[torpédomet]]ů na torpédoborcích americké třídy Allen M. Sumner) a naopak posilování protiletadlové výzbroje (zejména u jednotek působících v [[Tichý oceán|Pacifiku]], kde bylo třeba čelit četným leteckým útokům a v poslední fázi války též sebevražedným útokům [[Kamikazekamikaze]]). Po druhé světové válce navíc docházídošlo k rozmachu raketové techniky a torpédomety z torpédoborců mizí úplně (současné torpédoborce mají zpravidla jenom protiponorkové torpédomety). V [[Sovětský svaz|SSSR]] pod vlivem nadšení z raketové výzbroje vznikají torpédoborce, které mají i značně omezenou hlavňovou výzbroj (viz [[Projekt 56M|Projekt 56M Kildin]], [[Projekt 57|Projekt 57 Kanin]] a [[Projekt 61|Projekt 61 Kašin]]) a i v dalších zemích je hlavňová vyzbroj omezována a nahrazována víceúčelovými kanony (americká [[třída Spruance]]: 2x 127mm L/54 Mark 45, britský [[Torpédoborce třídy Type 42|Type 42]]: 1x 114mm L/55 Mark 8).

Ve výzbroji vojenského námořnictva [[Spojené království|Velké Británie]] ([[Royal Navy]]) je v současnosti 12 torpédoborců [[Třída Sheffield|Type 42]] (třída Sheffield), které byly postaveny v letech [[1976]] -– [[1984]]. Tato plavidla byla stavěna ve 3 sériích (Batch I, II a III), přičemž 4 lodě třetí série se od předcházejících trochu liší (mají prodloužený trup a další úpravy). Celkem bylo postaveno 14 lodí této třídy, ale 2 lodě byly potopeny -– [[HMS Sheffield (D80)]] a [[HMS Coventry (D118)]] (obě v květnu [[1982]]) během krátké války o [[Falklandy]]/Malvíny.