'''Dyjsko-svratecký úval''' je [[geomorfologický celek]] na jižní [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří [[Výhon (Dyjsko-svratecký úval)|Výhon]] (355 m [[nadmořská výška|n.m.]]), nejnižší bod (kolem 170 m n.m.) je v oblasti [[Vodní dílo Nové Mlýny|Novomlýnských jezer]]. Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná [[třetihory|třetihorními]] a [[čtvrtohory|čtvrtohorními]] usazeninami, [[údolní niva|nivy]] a [[terasa (geologie)|terasy řek]] [[Dyje]], [[Jevišovka (řeka)|Jevišovky]], a [[Jihlava (řeka)|Jihlavy]] a [[Dyje]] se [[spraš]]emi.
Úval sevyplňuje nachází mezijihovýchod [[okres Znojmo|Znojmemokresu Znojmo]], severozápadní okraj [[okres Břeclav|okresu Břeclav]] a jižní část [[okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]], na Dyjijeho okraji se nacházejí i města [[Znojmo]] a [[Brno]]. Na severozápadě je ohraničen [[Jevišovická pahorkatina|BrnemJevišovickou pahorkatinou]] a [[Bobravská vrchovina|Bobravskou vrchovinou]], na severu [[SvratkaDrahanská (řeka)vrchovina|SvratceDrahanskou vrchovinou]], zatímco na východějihovýchodě je [[Ždánický les|Ždánickým lesem]] a [[Mikulovská vrchovina|Mikulovskou vrchovinou]] oddělen od [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravského úvalu]]. Na severovýchodě je [[Vyškovská brána|Vyškovskou bránou]] propojen s [[Hornomoravský úval|Hornomoravským úvalem]]. V jižní části přesahuje do [[Rakousko|Rakouska]].
JednáKrajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění [[kriticky ohrožený|kriticky ohroženého]] [[drop velký|dropa velkého]] (''Otis tarda'') v [[Česko|Česku]], v současnosti už hnízdění není prokázáno.
Do roku [[1945]] byl téměř celý úval až k Brnu (zhruba po [[Svratka (řeka)|Svratku]]) obydlen převážně [[Němci]], v okolí [[Novosedly (okres Břeclav)|Novosedel]] také [[Moravští Chorvati|Chorvaty]]. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií.
