Nížina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
rozčlenění na odstavce, doplnění
Řádek 1:
[[Soubor:Zahorska lowland 01.jpg|thumb|right|Záhorská nížina]]
 
'''Nížina''' je část [[Povrch Země|zemského povrchu]] o [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 0 – 200 m (popř. i 300 m), tvořená nezpevněnými nebo málo zpevněnými [[sediment]]árními [[hornina]]mi, plochá nebo jen málo zvlněná, s relativní [[výšková členitost|výškovou členitostí]] do 75 m. ČastoObvykle jetudy velmiprotékají úrodnávelké [[řeka|řeky]] svými dolními toky, které zde zanechávají ([[povodeň|záplavypovodňové]]). [[usazenina|sedimenty]], díky nimž bývají nížiny velmi úrodné.
 
Celosvětově jsou nížiny nejhustěji zalidněnou výškovou zónou, což je způsobeno zejména dobrou dostupností ([[moře|mořské]] pobřeží, plochý terén) a úrodností. V [[mírný pás|mírném podnebném pásmu]] se též jedná o oblasti s nejpříznivějším [[klima]]tem. To ale neplatí blíže k [[rovník]]u, kde jsou často nížiny příliš vlhké a horké a více zalidněné jsou vyšší polohy.
 
== Typy nížin ==
Existuje řada typů s charakteristickými tvary.
* '''Nížina pobřežní''' je bývalá část mořského dna s mírně zvlněným reliéfem, který se od mořské hladiny zvolna zvedá. Na plážích je výskyt mysů, kos a přesypů (např. nížina na Floridě, na východním pobřeží Brazílie, Kaspická nížina).
Řádek 9 ⟶ 12:
* '''Nížina piedmontová''' vzniká spojením říčních [[náplavový kužel|náplavových kuželů]] při vyústění toku z pohoří do nížiny.
* '''Nížina říční''' je tvořena sedimenty vodních toků, údolními nivami a říčními terasami; výskyt meandrů, mrtvých ramen, břehových valů.
 
== Nížina a rovina ==
S pojmem ''nížina'' nelze zaměňovat pojem ''[[rovina]]'', který označuje část zemského povrchu o minimální vertikální členitosti a může se nacházet v jakékoli nadmořské výšce.
 
== Nížiny v Česku ==
[[Česko]] je poměrně vysoko položené a nížiny do 200 m n.m. tvoří jen velmi malou část území, podél dolních toků [[Labe]], [[Dyje]] a [[Morava (řeka)|Moravy]]. Nížinami do 300 m n.m. jsou pak [[Polabí]], [[Dyjsko-svratecký úval]], [[Hornomoravský úval]], [[Dolnomoravský úval]] a [[Ostravská pánev]]. Jedná se o nejhustěji zalidněné a nejúrodnější části Česka. Tři největší česká města, [[Praha]], [[Brno]] a [[Ostrava]], leží svým jádrem zhruba na úrovni 200 metrů nad mořem.
 
{{Pahýl}}
 
Řádek 14 ⟶ 24:
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Geomorfologie]]
 
nížiny jsou v Čechách a úvaly a Moravě
největší v ČR je Polabská nížina