Městské opevnění (Bardejov): Porovnání verzí

[[Soubor:Bardejov_ruiny_zamku_16.08.08_p.jpg|right|thumb|260px|Z nadterénnenadzemní zachovanézachovalé části pevnostního systému je i zdivo Dolní brány s kamenným dvojobloukovýmdvouobloukovým mostem. Bránu zbourali kolem roku 1821. Stav po konzervaci.]]

V důsledku husitského ohrožení a okupace severních hranic [[Uhersko|Uherska]] polskými vojsky začátkem 15. století se začala druhá etapa opevňovacích prací. Podle dobových zápisů trvaly od roku 1420 do roku 1441. V této fázi opevňování města byla vybudována hlavní obranná zeď, která zajistila nejen účinnou ochranu města a jeho obyvatel ale i umožňovala obráncům podnikat výpady proti nepřátelům. Účinnost obrany městských hradeb byla zvýšena vyhloubením vodních příkopů, obklopujících téměř celé město. Práce vedl bardejovský měšťan, mistr Mikuláš. Vodní příkop byl rozdělen na několik úseků, z nichž každý měl své pojmenování, např. Horní rybník, Dolní rybník, VelkáVelký příkop. Z tohoto období pochází důležitý záznam, podle kterého se v roce 1428 vybudovala značná část opevnění a to i sza finančnímfinančního přispěnímpřispění krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. Upravovaly se i městské brány, které v letech 1421 - 1439 doplnilidoplnily mosty, většinou dřevěné, pouze most vedoucí k Horní bráně byl kamenný.

Opevnění Bardejova tvoří jedinečný komplex zdí, bašt a bran, který se zachoval téměř v původní podobě a z velké části nad terénem. Zaniklé úseky jsou prokazatelně doloženy pod terénem. Téměř v původním profilu se zachovaly i vodní příkopy na východní a jihozápadní straně. Městské brány se nedochovaly; dnes jsou patrné pouze zbytky jejich vnějších zdí. Za unikátní lze považovat počet zachovaných středověkých bašt: devět se zachovalo v téměř původní podobě, dvě byly v pozdějším období zabudovanézabudovány do novějších objektů.

Hlavní obranná zeď, stavěná z lomového pískovce, měla ze strany města dřevěný ochoz, původně otevřený, později překrytý dřevěnou stříškou. Na nejexponovanějších úsecích byly vystavěny na kruhových nebo čtyřhranných půdorysech bašty. Vstup do bašt zajišťovaly ze strany města těžké kované brány. Jejich vzhled odpovídal funkci: některé sloužily pouze pro potřeby lehkoodencůlehkooděnců, v dalších, mohutnějších se soustřeďovalo dělostřelectvo. Některé z bašt byly doplněny uměleckou, zejména [[Sgrafito|sgrafitovou]] výzdobou. Byly dvou až čtyřpodlažní. Podlaží bylybyla zaklenuta klenbou nebo překryta trámovými stropy. Na každém podlaží byly ve zdech střílny podle druhu používaných zbraní. Pozoruhodné bylo pojmenování jednotlivých bašt - nesly jména cechů, které je bránily, pojmenovávanépojmenovávány bylibyly podle tvaru, podle místa, na kterém stály, nebo po některých významných obyvatelích města.

== Bašty městského pevněníopevnění ==

Jsou nejpozoruhodnějším pozůstatkem městského opevnění. Mezi opevněnmiíopevněními středověkých měst na Slovensku se jich zachoval největší počet a všechny v téměř původním stavu.

Bašta s jehlancovou střechou a vikýři stojí na čtyřhranném půdorysu. Nejjižnější postavenapostavená bašta byla funkčně zaměřena na posilování obrany strategické Horní brány. V některých pramenech se označuje jako Prašná bašta, což nasvědčuje, že sloužila jako výrobna a skladiště zbraní a střelného prachu. V padesátých letech 20. století byla adaptována pro účely depozitu [[Šarišské múzeum|Šarišského muzea]].

Třípodlažní bašta se zachovalými konzolami na uchycení ochozu obíhajícíobíhajícího kolem zdi stojí v zahradě [[Kostol svatého Jana Křtitele a kláštera františkánů (Bardejov)|františkánského kláštera]]. Ve spodních podlažích jsou zachovány původní gotické klenby.

Nejzápadněji položená čtyřpodlažní bašta s jehlancovitou střechou stojí na čočkovitém půdorysu. Má zachovány původní střílny, částečně přestavěnápřestavěné na okna. Po stranách má viditelné stopy po napojení na obrannou zeď. Označuje se také jako Vodní bašta, protože v její blízkosti se nacházelo vodovodní potrubí vedoucí vodu z pramene v chotárikatastru Rurná. V souvislosti s pramenem se v městských účetních knihách vzpomínápřipomíná městský zaměstnanec ''Röhrmeister'', který měl na starosti městský vodovod.

Je postavena přímo ve vodním příkopu. Stojí na půlkruhovém půdorysu, zakončená je šiatrovouobyčejnou střechou. Dnes je v ní depozitum Šarišského muzea.

Nacházela se na severovýchodě města a její součástí byl barbakán a příkop podkovovitého tvaru. Přes ni se zachoval dvojobloukový kamenný most, který nahradil původní dřevěný zvedací. Bránu přestavěli v letech 1426 - 1427. Bránu, kterou nazývali i ObručníckáObručnická (''Reuffertor'') zbourali kolem roku 1821.

Z jihu uzavírala vstup do města Horní brána, kterou v letech 1405 - 1407 přestavěl mistr Matej z Norimberku na tzv. tridsiatkovýtřicítkový hrad. Z obranných důvodů byla brána lomená do pravého úhlu s predstavěnýmpředstaveným barbakánem. Do něj se stupovalo přes zvedací dřevěný most, v roce 1770 nahrazen kamenným. BránuBrána byla zrušena v roce 1843.

Z Barbakánubarbakánu Horní brány se zachovala část zdiva a kameny vyztužený vodní příkop. Zbytky zdiva se nacházejí i pod úrovní terénu.

* Ľ. Hromadová, R. Hriadelová,  ''Bardejov'', Tatran, Bratislava, 1977

* A. FrickFrický,  ''Bardejov, kulturníkultúrne památkypamiatky'', Východoslovenské vydavatelstvívydavateľstvo, Košice, 1976