Mithraismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Disambiguated: Velká Británie → Spojené království, Theodosius → Theodosius I. using Dab solver |
|||
Řádek 1:
[[Soubor:Mitreo Pisa.jpg|thumb|350px|Reliéf z [[Pisa|Pisy]] zachycující tzv. „''tauroktonii''“
'''Mithraismus''' (neboli římský '''kult boha Mithry''', přesněji však „''Mithrova mystéria''“ či také „''Mystéria Peršanů''“) byl náboženský synkretický směr pozdně [[Starověký Řím|starověkého Říma]], svůj nejvyšší rozkvět a největší rozmach zažil v období pozdní antiky 1. až 4. století po Kristu. Ústřední postavou kultu byl bůh zvaný [[Mithras]]. Božstvo i jméno je odvozené od indo-íránského solárního božstva zvaného [[Mithra]] či Mitra
Hlavním cílem mithraismu byla spása duše a zajištění věčného života, toho lze dosáhnout postupným zasvěcením do mysterijních obřadů. Překonáváním četných překážek a nástrah a plněním různých úkolů a příkazů (například postu) bylo možné postupně dosáhnout sedmi stupňů zasvěcení, jimž odpovídá představa stoupání duše zemřelého k nebi sférami sedmi planet (sblížení mithraismu, obdobně jako [[Gnóze|gnosticismu]], s [[Astrologie|astrologií]]). Ke každému iniciačnímu stupni hierarchie kultu byla přidělena jedna planeta (a zřejmě i božský patron).
Řádek 7:
== Charakteristika a původ kultu ==
[[Soubor:Fresque_Mithraeum_Marino.jpg|thumb|330px|Římská freska zachycující tzv. „''tauroktonii''“, čili Mithru kterak svou dýkou zabíjí býka. Mithra je zde zpodobněn v červeném perském oděvu a s typickou [[Frygická čapka|frýžskou čapkou]]. Po stranách jsou zpodobněny menší výjevy zachycující další významné události Mithrova života.]]
Není známo nakolik je helénský a římský Mithrův kult pokračovatelem perského náboženství a jeho reformní podoby zavedené prorokem [[Zarathuštra|Zarathuštrou]]
Mithra je sice původem indo-íránský bůh, ale na území Persie (dnešní Írán) nebyla (na rozdíl od helénského světa a starověkého Říma) nalezena žádná Mithrova podzemní svatyně ani žádný pozůstatek mithraismu. To může být také důkaz, že Mithrova mystéria nevznikla na území [[Perská říše|Perské říše]], nýbrž se postupně vyvíjela v helénistickém světě, kam se perský bůh dostal prostřednictvím obchodu a výbojů. Mithra byl také velice oblíbený v [[Pontus|Pontském království]] (několik zdejších králů neslo také mimo jiné jméno ''Mithradatés'', což doslova znamená „''daný Mithrou''“), kam doputoval ze sousední [[Sásánovská říše|Sásánovské říše]] (snad prostřednictvím perských zoroastriánských mágů). Mithrův kult se poté rozvíjel na území Malé Asie (pravděpodobně nejvíc stoupenců si nalezl právě v Pontském království), kde přebíral antické vlivy. Po dobytí Pontu [[Pompeius|Pompeiem]] se Mithrův kult začal hojně objevovat u kilikijských pirátů. Po porážce kilikijských pirátů se prvními římskými šiřiteli kultu stali pravděpodobně arménští legionáři, kteří se účastnili války proti Pontu a později i proti pirátům. Také někteří piráti původně pocházeli z bývalé pontské armády krále Mithridata.<ref>Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str.
[[Soubor:Mithraic Kronos of Florence.png|110px|thumb|left|Mithraistické božstvo času Aión ([[Kronos]]) s klíčem a holí boha [[Janus]]e]][[Soubor:Mithras petra genetrix Terme.jpg|150px|thumb|right|Mithras vystupující ze skály]]
Mithrovy mýty se do dnešních dnů nedochovaly, ale z kamenných reliéfů Mithrových oltářů je možno vyčíst kultický příběh boha. Mithras je bůh, který se zrodil (či byl stvořen) ze skály v jeskyni.<ref>Commodian, ''Instructiones'' 1.13</ref><ref name="rfr1">Robert Turcan, ''Mithra a Mithraismus'' str. 45</ref> Sbíral plody nebo sklízel obilí, poté vystřelil z luku šíp a zasáhl jím skálu, ze které pak vytryskl životadárný pramen. Poté musel pronásledovat býka, kterého bylo zapotřebí zkrotit.<ref name="rfr1" /> Někdy je zobrazován kterak na zkroceném býkovi jezdí. Jeho nejvýznamnějším skutkem je však zkolení býka. Ústředním motivem příběhů je tedy výjev zvaný ''tauroktonie'', tomu je na oltáři věnována největší pozornost, na něm je bůh Mithras zobrazen kterak bodá svůj meč (či dýku) do hřbetu umírajícího býka. Tento akt představoval oběť, během které je obnovována plodnost a životadárnost světa i kosmu. Kromě Mithry se na obrazech objevují další postavy
Mithras byl chápán jako bůh slunce a světla uctívaný uprostřed temné jeskyně, je to mladý bojovník, vládce universa („''kosmokrátor''“) a obnovovatel světa, který prostřednictvím krvavé oběti kosmického býka pravidelně zachraňuje a cyklicky obnovuje veškerý život. Byl zobrazován jako mladík v červeném orientálním (zřejmě perském) oděvu s červenou [[Frygická čapka|frýžskou (neboli frygickou) čapkou]] (podoba inspirována možná bájným řeckým hrdinou [[Perseus|Perseem]]), tato podoba nepochází ze zemí jeho původu, ani frygická čapka není typickou pokrývkou hlavy Peršanů (byť si to zjevně [[Řekové]] a [[Římané]] naopak mysleli). Po stranách jsou zpodobněny menší výjevy zachycující další významné události Mithrova života. Na výjevu ''tauroktonie'' proto bývá někdy zobrazeno, kterak z býkovi rány kromě pryštící krve vyrůstají také zemědělské plodiny. Proto byl Mithras chápán jako zachránce a spasitel. Na rozdíl od křesťanského spasitele není Mithras zabit pro spásu lidstva, ale naopak pro spásu lidstva zabíjí. Jeho kult kvůli vojenskému charakteru byl velice oblíbený zejména v římských legiích, ale také rozšířen v řadách městských úředníků a podporován některými římskými císaři.
[[Soubor:Stela funerara MItra MNIR.JPG|190px|thumb|right|Votivní oltář v [[Rumunsko|Rumunsku]] věnovaný božstvu „''Invicto Mythra''“.]]
Shromaždiště účastníků Mithrových mystérií tvořila jeskyně či uměle zbudovaná podzemní svatyně (zvaná ''mithraeum'') s oltářem, zdobeným výjevy z Mithrova mytologického života, později vznikaly také nadzemní chrámy (podobné křesťanským kostelům). Někdy bývají v podzemních svatyních umístěné otvory, odkud měly dovnitř proudit paprsky slunečního svitu. Ty měly osvětlovat některá speciální místa (například oltář) během obřadů a celkově tak podtrhovat atmosféru svatyně. Ústředním výjevem interiéru chrámu byl bohatě zdobený oltář s ''tauroktonií''
Zasvěcenci v Mithrových svatyní nosili během obřadů pestrobarevná orientální roucha a masky, které odpovídaly jednotlivým stupňům zasvěcení. Obřady byli neveřejné a pro obyčejné lidi nepřístupné, pro zájemce byl vstup do kultu zajišťován prostřednictvím speciálního obřadu
== Sedm stupňů zasvěcení ==
Řádek 92:
|}
Sedmý nejvyšší stupeň je spřízněný s planetou [[Saturn (planeta)|Saturnem]] a bohem [[Saturn (bůh)|Saturnem]]/[[Kronos|Kronem]], který je zde vyobrazen jako bytost zvaná [[Aión]] (samostatný bůh Mithrova kultu interpretovaný jako vládce času, popřípadě jako podoba římského Saturna a řeckého Krona
Existuje také hypotéza, že pátý stupeň ''Perses'' by mohl souviset také s řeckým hrdinou [[Perseus|Perseem]].
Řádek 99:
== Astrologické symboly ==
[[Soubor:Roman - Fragment of a Mosaic with Mithras - Walters 437.jpg|thumb|220px|Mozaika z 1. stol. n. l. zachycuje Mithru, kterak vychází z jeskyně za doprovodu dvou svých společníků
{| class="wikitable"
|-
Řádek 147:
[[Soubor:Bible museum - Mithrasheiligtum.jpg|thumb|280px|Rekonstrukce Mithrovy podzemní svatyně z období starověkého Říma]]
{{Různé významy|druhý= náboženských reformách císaře [[Aurelianus|Aureliána]]|stránka=Aurelianus}}
Raná křesťanská církev kritizovala a obviňovala Mithrova mystéria z kopírování a parodování křesťanských obřadů. Mithra hrál v mithraismu podobnou úlohu spasitele stejně jako [[Ježíš Kristus|Kristus]] v [[křesťanství]]. Narození Mithry se v [[Řím]]ě slavilo 25. prosince během svátku Nepřemožitelného Slunce (Sol Invictus) zavedené císařem [[Aurelianus|Aureliánem]], které mělo formálně sjednotit kulty solárních bohů. Mithras je ztotožňován s dvěma antickými bohy slunce, s řeckým slunečním bohem [[Hélios|Héliem]] a zejména pak s římským aureliánským bohem [[Sol (bůh)|Solem]] („''Sol Invictus Mithras''“, ten je také v Mithrových obřadech často zobrazován, kterak je Mithrovi podřízen), na výjevech mithraistických oltáří je zde zobrazení Sola a Mithry, jak si nad oltářem tisknou ruce (''dexiósis''). Na jiných výjevech Sol před Mithrou klečí a Mithra nad ním mává jakýmsi předmětem (pravděpodobně vakem) jako kdyby snad chtěl Sola zasvětit do svých vlastních mystérií. Cyklus vyobrazení je ukončen výjevem, na němž je Mithra zobrazován, kterak vystupuje na Solův sluneční vůz.
== Zeitgeist The Movie ==
Řádek 154:
== Závěr ==
Mithrův kult se objevuje v Římské říši v době, kdy upadá význam tradičních římských kultů a věřící lidé se zaobírají novými náboženskými myšlenkami do té doby neznámými (například spásou lidské duše a dosažením věčného života po smrti), roste tak oblíbenost antických mysterijních kultů, které tuto spásu (či osvícení) zajišťují (nejen tedy Mithrova, ale také roste oblíbenost [[Démétér|Déméteřiných]] eleusínských mystérií, dále [[Dionýsova|Dionýsových]], [[Usir|Osiridovvých]], [[Kybelé|Kybeliných]] a mystérií [[Kabeirové|Kabeirů]] na [[Samothráké]]). V této době se na scéně objevuje také nové náboženství
Přestože se Mithra těšil v Římské říši značné úctě, nemohl na rozdíl od křesťanství zaujmout vedoucí postavení státního božstva. Za vlády císaře [[Aurelianus|Aureliána]] byl Mithras alespoň ztotožněn se státním aureliánským božstvem [[Sol (bůh)|Solem]] (dostal tak přízvisko ''Sol Invictus Mithras'') a jeho narození bylo slaveno 25. prosince v souvislosti s narozením Sola a dalších slunečních božstev, jenže elitářská vyhraněnost znemožňovala mithraismu stát se masovým náboženstvím. Mithrova společenství navzdory rozšíření na území impéria zůstávala málo početná. Původ božstva v Orientu, celkový cizokrajný nádech a kulturní spřízněnost s [[Sasánovská říše|Perskou říší]] (se kterou Řím často vedl vleklé války) mohla navíc vyvolávat v řadách římské veřejnosti jistou nedůvěru a opovržení. Navíc vojenský charakter obřadů tolik oblíbený u vojáků znemožňoval přístup ženám, kult a jeho zasvěcení bylo přístupné pouze mužům. Ženy se musely alespoň spokojit s kulty jiných božstev, často se v okolí Mithrových svatyních nachází další chrámy zasvěcené některým bohyním (převážně se jedná o bohyni [[Kybelé]], jejíž kult má také svá ''mystéria'' a původ v [[Malá Asie|Malé Asii]]). Mithras a jeho kult tak zřejmě nebyly samostatným náboženstvím, ale zřejmě byli integrovanou synkretickou součástí římského náboženství. Otcem Mithry neměl být nikdo jiný než bůh zvaný „Zeus Oromazd“ (synkretické spojení nejvyššího olympského boha [[Zeus|Dia]] a [[Ahura Mazda|Ahury Mazdy]], nejvyššího íránského božstva zoroastrismu), jindy byl Mithra (kromě Sola) ztotožňován také s maloasijským bohem [[Attis]]em (partnerem bohyně Kybelé) jako „Mithra-Attis“. Jakou roli hrál v kultu nejvyšší synkretický bůh [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovského Egypta]] [[Serapis]] není známo, buď sem byl umístěn náhodně a nebo zde zastupoval podobu nejvyššího boha, Mithrova otce. Je možné, že Mithrův kult se snažil formálně sjednotit náboženskou nejednotnost, kulturní a náboženskou rozmanitost Římského impéria, jehož kulturní a náboženská roztříštěnost byla postupem doby řešena Aureliovými náboženskými reformami (zavedením státního kultu boha slunce „Sol Invictus“ se kterým byl Mithra ztotožněn) a nakonec zcela „vyřešena“ zákazem původních kultů a nastolením kosmopolitního křesťanství.
Řádek 164:
Po ustanovení křesťanství hlavním státním náboženstvím Římské říše se mithraistické památky stávaly terčem útoků křesťanských věřících. Ti se snažili zahladit veškeré stopy po dříve oblíbeném bohu a spasiteli Římské říše, který dříve pro křesťanství představoval vážného konkurenta. Navíc křesťané byli také toho názoru, že Mithrův kult se na křesťanských obřadech dopouštěl plagiátorství, měl údajně vykrádat a kopírovat křesťanské bohoslužby a svátosti, a zároveň tak křesťanství i zesměšňovat. Mithrův kult, značně oslabený, se dost možná snažil podobně jako ostatní kulty pokračovat ve své činnosti dál, pokud možno tajně a ilegálně. Jeho existence definitivně končí na konci 4. století našeho letopočtu v souvislosti s protipohanskými výnosy křesťanského císaře [[Theodosius I.|Theodosia]].
=== Související články ===▼
* [[Starověký Řím]]▼
* [[Perská říše]]▼
* [[Sásánovská říše|Sasánovská Persie]]▼
* [[Zoroastrismus]]▼
* [[Pontus]]▼
* [[Římská legie]]▼
* [[Hélios]]▼
* [[Sol (bůh)|Sol]]▼
* [[Serapis]]▼
* [[Kybelé]]▼
* [[Perseus]]▼
== Odkazy ==
Řádek 205 ⟶ 192:
| počet stran = 173
}}
▲=== Související články ===
▲* [[Starověký Řím]]
▲* [[Perská říše]]
▲* [[Zoroastrismus]]
▲* [[Pontus]]
▲* [[Římská legie]]
▲* [[Hélios]]
▲* [[Sol (bůh)|Sol]]
▲* [[Serapis]]
▲* [[Kybelé]]
▲* [[Perseus]]
<!-- === Externí odkazy === -->
|