Sinuous rilles: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
trocha doplnění o termální erozi podloží
m WPCleaner v1.29 - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem / Zbývající odkazy - Koryto, Morfologie
Řádek 1:
[[Image:Apollo 15 Aristarchus Crater.jpg|thumb|Sinuous rilles na okraji [[Kráter Aristarchus (kráter)|kráteru Aristarchus]] na [[Měsíc]]i ([[Rimae Aristarchus]]).]]
'''Sinuous rilles''' (někdy nazývané také '''Sinuous rimae'''<ref name="kapitola1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 115:
}}</ref>
 
Sinuous rilles jsou zajímavým [[geologie|geologickým]] útvarem, který má pro [[Člověk moudrý|lidstvo]] možný další přínos, jelikož potenciálně umožňuje snazší [[kolonizace Měsíce|kolonizaci Měsíce]] a dalších těles jako např. [[kolonizace Marsu|Marsu]].<ref name="zakladny">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 142:
 
== Teorie vzniku ==
Původní představy o vzniku těchto útvarů vycházely z neschopnosti získat lepší vizuální informace, které musely být založeny na pozemských pozorováních za pomoci [[teleskopDalekohled|teleskopů]]ů. Tyto názory se opíraly o [[myšlenka|myšlenku]], že se bude jednat o praskliny či zvláštní [[zlom]]y v [[Geologie Měsíce|kůře Měsíce]]. Později přišel americký [[Astronomie|astronom]] [[William Henry Pickering]] s teorií, že by Sinuous rilles mohly být vytvořeny proudem tekoucí [[voda|vody]]<ref name="kapitola1"/> či rychle roztaveným [[vodní ledLed|vodním ledem]] či [[permafrost]]em zachyceným v hornině.<ref name="origin">{{Citace elektronické monografie
 
Původní představy o vzniku těchto útvarů vycházely z neschopnosti získat lepší vizuální informace, které musely být založeny na pozemských pozorováních za pomoci [[teleskop]]ů. Tyto názory se opíraly o [[myšlenka|myšlenku]], že se bude jednat o praskliny či zvláštní [[zlom]]y v [[Geologie Měsíce|kůře Měsíce]]. Později přišel americký [[Astronomie|astronom]] [[William Henry Pickering]] s teorií, že by Sinuous rilles mohly být vytvořeny proudem tekoucí [[voda|vody]]<ref name="kapitola1"/> či rychle roztaveným [[vodní led|vodním ledem]] či [[permafrost]]em zachyceným v hornině.<ref name="origin">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gornitz
| jméno = Vivien
Řádek 157 ⟶ 156:
}}</ref> Teorie byla podepřena o vizuální pozorování, jelikož Sinuous rilles mají množství podobných znaků jako vodní koryta na zemském povrchu.<ref name="origin"/> Později se vynořily ještě další [[teorie]] a [[spekulace]] o jejich možném vzniku jako např. [[Kapalnění|zkapalnění]] [[plyn]]ů na hranici zlomů.<ref name="origin"/>
[[Image:AS15-90-12272.jpg|thumb|left|Několik Sinuous rilles na Měsíci.]]
Nicméně detailnější pozorování, měření jejich tvarů a nepřítomnost vody na Měsíci při makroskopickém pozorování i ve [[Měsíční vzorky|vzorcích z Měsíce]] začaly rychle tuto teorii podkopávat.<ref name="kapitola1"/> Později se proto začala objevovat teorie, která spojovala vznik Sinuous rilles s lávovým tokem, jak přinášely [[Program Apollo|mise Apollo]] stále nové poznatky a [[fotografie]]. Dnes je obecně přijímán názor, že Sinuous rilles jsou výsledkem rychle tekoucí lávy a to buď po povrchu, nebo v jeho těsné blízkosti, kdy se lávový proud nechová laminárně ale turbulentně.<ref name="Parfitt195"/> Turbulentním prouděním je do podloží předáváno mnohem více tepla než v případě laminárního proudění, což může mít za následek dosažení bodu [[solidus|solidu]] podložní horniny a její tavení. Takto roztavená hornina je pak následně společně s vyvrhovanou lávou odnášena,<ref name="Parfitt195"/> což vytváří [[lávový kanál|lávové kanály]] či tunely. Odhaduje se, že rychlost tepelné eroze pak dosahuje několika centimetrů za hodinu.<ref name="Parfitt195"/> K tomu je nutné taktéž připočíst možnost, že vlivem [[eroze]], nestability stěn či otřesů může dojít k propadnutí stropu a otevření dříve podzemních kanálu.<ref name="origin"/> Na druhou stranu některá Sinuous rilles se nedají procesy spojené s tekoucí lávou vysvětlit a jejich vznik se spojuje stále se zlomovými strukturami.<ref name="kapitola1"/>
 
Na [[Povrch Země|zemském povrchu]] je žhavá láva v kontaktu s [[atmosféra Země|atmosférou]], která umožňuje konvekci tepla. V prostředí [[vakuum|vakua]] musí teplo z povrchu lávy unikat hlavně [[radiaceZáření|radiací]] a v malém množství částečně i kondukcí. Na Zemi při delším pohybu lávy dochází k tomu, že se na jejím povrchu vytvoří krusta, která zabraňuje rychlé ztrátě tepla a láva pod ní může proudit na větší vzdálenosti. Měsíc má oproti Zemi pouze šestinovou gravitaci, což by mohlo být možným vysvětlením, že láva byla schopna cestovat na vzdálenost až stovky kilometrů (na Zemi jsou nejdelší lávové tunely dlouhé desítky kilometrů). U ústí se většinou nenachází žádný lávový materiál, který by bylo snadné pozorovat.
 
== Vzhled ==
Řádek 170 ⟶ 169:
 
== Výskyt ==
 
=== Země ===
{{Viz též|Země}}
Útvary podobné Sinuous rilles se na Zemi vyskytují jen velmi zřídka a ve velmi malých rozměrech.<ref name="zakladny"/> Je to dáno nejspíše tím, že silné erozivní účinky působící na povrchu Země rychle překryjí jakékoliv známky jejich existence, či dojde k&nbsp;jejich vyplnění vodou a začleněním do říční sítě. Eroze je hlavní důvod pro absenci významnějších struktur na zemském povrchu. Jedna z mála oblastí, kde je možné podobné struktury objevit, je sopečná provincie v oblasti [[Snake River Plain]], kde se nachází přibližně 5&nbsp;km dlouhý [[lávový kanál]] vycházející ze sopečného kráteru.<ref name="kapitola1"/> I z&nbsp;jiných míst jako jsou např. [[Havajské ostrovy]] jsou známé mechanismy, kterými lávové tunely vznikají a které jsou nejspíše příhodné pro vznik propadlých Sinuous rilles v&nbsp;průběhu doby. Z&nbsp;výzkumu Havajských ostrovů vyplývá, že přibližně 30&nbsp; % lávových tunelů je později vyplněno druhotně dalším lávovým výlevem.<ref name="zakladny"/>
[[File:1965 74994L.jpg|thumb|left|Rovný druh rilles na měsíčním povrchu.]]
 
=== Měsíc ===
{{Viz též|Měsíc}}
Sinuous rilles na Měsíci jsou způsobeny nejspíše [[vulkanismus|sopečnou činností]] v&nbsp;rané fázi formování povrchu tělesa, kdy byl pravděpodobně celý [[Povrch Měsíce|povrch Měsíce]] roztaven v podobu [[magmatický oceán|magmatického oceánu]]. Slabá vznikající měsíční kůra umožňovala snadný pohyb magmatu jen blízko povrchu lávovými kanály. Další možností vzniku mohou být velké [[impakt mimozemského tělesa|impakty]] těles na povrch Měsíce, kdy došlo k&nbsp;[[taveníTání|roztavení]] velké části povrchu a vzniku velkého množství lávy.<ref name="zakladny"/> Začátek rilles je často nalézán v&nbsp;oblasti [[impaktní kráter|kráterů]], i když některé mají zcela nejasný původ.<ref name="nature"/> Začátek koryta je vždy situován ve výše položených oblastech, odkud pak láva vlivem [[gravitace|gravitačního]] působení odtéká do nižších oblastí, kde se v&nbsp;oblasti okolních planin pak hromadí. V&nbsp;některých případech je na konci koryta vidět nahromaděný materiál jako např. v oblasti [[Krieger (kráter, Měsíc)|kráteru Krieger]].<ref name="nature"/> Většinou nejsou přerušovaná až na několik pozorovaných případů, kdy byly přerušeny [[stratigrafie Měsíce|mladším impaktem]] či pohořím.<ref name="nature"/>
 
Sinuous rilles na Měsíci jsou způsobeny nejspíše [[vulkanismus|sopečnou činností]] v&nbsp;rané fázi formování povrchu tělesa, kdy byl pravděpodobně celý [[Povrch Měsíce|povrch Měsíce]] roztaven v podobu [[magmatický oceán|magmatického oceánu]]. Slabá vznikající měsíční kůra umožňovala snadný pohyb magmatu jen blízko povrchu lávovými kanály. Další možností vzniku mohou být velké [[impakt mimozemského tělesa|impakty]] těles na povrch Měsíce, kdy došlo k&nbsp;[[tavení|roztavení]] velké části povrchu a vzniku velkého množství lávy.<ref name="zakladny"/> Začátek rilles je často nalézán v&nbsp;oblasti [[impaktní kráter|kráterů]], i když některé mají zcela nejasný původ.<ref name="nature"/> Začátek koryta je vždy situován ve výše položených oblastech, odkud pak láva vlivem [[gravitace|gravitačního]] působení odtéká do nižších oblastí, kde se v&nbsp;oblasti okolních planin pak hromadí. V&nbsp;některých případech je na konci koryta vidět nahromaděný materiál jako např. v oblasti [[Krieger (kráter, Měsíc)|kráteru Krieger]].<ref name="nature"/> Většinou nejsou přerušovaná až na několik pozorovaných případů, kdy byly přerušeny [[stratigrafie Měsíce|mladším impaktem]] či pohořím.<ref name="nature"/>
 
K roku 2008 lidstvo nedisponovalo technologií umístěnou na povrchu Měsíce či na jeho orbitální dráze, která by byla schopna objevit a zaměřit neporušené lávové kanály. Jediným nepřímým důkazem jejich existence se tak staly právě nejspíše propadlé lávové kanály v podobě Sinuous rilles. Vyskytují se např. v&nbsp;oblasti [[Vallis Schröteri]], kde se nachází jedno z&nbsp;největších měsíčních Rilles,<ref name="kapitola1"/> či okolo kráteru [[kráter Alfred E. Neuman (Měsíc)|Alfred E.&nbsp;Neuman]].<ref name="nature"/>
Řádek 195 ⟶ 192:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Astronauti z Apolla&nbsp;15 později prozkoumali i oblast v&nbsp;blízkosti brázdy [[Rima Hadley]], což přineslo poznatky o&nbsp;přítomnosti [[Čedič|bazaltbazaltických]]ických láv v&nbsp;okolí a na stěnách údolí.<ref name="kapitola1"/> Další významné oblasti výskytu jsou [[Mare Imbrium]] a [[Oceanus Procellarum]].<ref name="origin"/> Většina se vyskytuje v&nbsp;oblasti [[mareMěsíční moře|moří]] [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené strany Měsíce]], na hranicích moří a pohoří, ale několik jich začíná i v&nbsp;pohořích.<ref name="origin"/>
 
=== Merkur ===
Řádek 243 ⟶ 240:
 
=== Mars ===
 
{{Viz též|Mars (planeta)}}
 
První snímky Sinuous rilles z [[povrch Marsu|povrchu Marsu]] pocházejí od americké planetární sondy [[Mariner&nbsp;9]].<ref name="origin"/> Útvary nejsou na povrchu Marsu tak časté jako na povrchu Měsíce, což je pravděpodobně spojeno s rozdílným chemismem magmat či typem vulkanické aktivity.<ref name="mars">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wilson
Řádek 261 ⟶ 256:
 
== Význam pro lidstvo==
 
Sinuous rilles vzbuzují velkou pozornost mezi [[vědec|vědci]] a inženýry, kteří uvažují či plánují osídlení cizích vesmírných těles.<ref name="zakladny"/> Tyto útvary naznačují, že se na jiných terestrických tělesech mohou a s vysokou pravděpodobností i budou nacházet rozsáhlé přírodní podzemní prostory, které by mohly být snadno využitelné lidstvem pro osídlení.<ref name="zakladny"/> Propadlé Rilles jsou nejspíše poničená forma [[lávový tunel|lávových tunelů]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lejkin
Řádek 276 ⟶ 270:
}}</ref> které se pod povrchem nacházejí. Jejich zkoumáním, mapováním a přesným zaměřením se selektují oblasti, ve kterých je zvýšená pravděpodobnost toho, že se zde budou nacházet další neponičené tunely vhodné pro [[osídlení]].
 
Lávové tunely i Sinuous rilles jsou vhodné pro budoucí základny z několika důvodů. Pokud jsou zachovalé všechny strany, vyžadují jen minimální stavební práce a materiál pro uzavření a utěsnění prostoru. Za další umožňují vytvořit snadno uzavřený systém chránící před některými přírodními nebezpečími jako jsou dopady [[mikrometeorit]]ů či [[prachováPísečná bouře|prachové bouře]]. I v případě, že by nebylo možné tyto prostory uzavřít a utěsnit, jeví se jako vhodná místa pro venkovní skladování [[stroj]]ů a [[vozidlo|vozidel]].<ref name="zakladny"/> Stínění okolních hornin by poskytovalo případným obyvatelům i ochranu před dopadajícím [[kosmické záření|kosmickým zářením]] a [[radiaceZáření|radiací]].<ref name="zakladny"/>
 
== Odkazy ==
{{Commonscat}}
=== Reference ===
 
<references/>
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{en}} [http://history.nasa.gov/SP-362/ch6.1.htm Podrobný článek o Sinuous Rilles]
* {{en}} [http://adsabs.harvard.edu/abs/1973Moon....6..337G Článek popisující vznik Sinuous Rilles]