Wikipedie:Pod lípou (pravidla)/archiv 2008-01: Porovnání verzí

{{talkarchiveArchiv diskuse}}

Rád bych otevřel diskusi o doporučení [[Wikipedie:významnost]]. Dovedlo mne k tomu několik hlasování o významnosti, která dopadla ve prospěch zachování objektů, které podle mnoha kritérií významnosti byly neváznamné. Jako příklad bych uvedl fotbalisty, kteří za nějaký klub nastoupili párkrát a kromě jména a data v tabulce o nich není nic známo. Příkladem budiž třeba [[Zoltán Hercegfalvi]]. Zde se používá pro zůvodnění jediný bod, a tím je výjimka z kritérií významnosti pro fotbalisty (stačí aby hrál v lize a není třeba netriviálních zdrojů). Dalším příkladem na hraně budiž článek [[Miroslav Erdinger]], kde jediným netriviálním zdrojem je rozhovor v časopise o nákladu necelé 4000 výtisků[http://www.srcce.cz/synod/tisky/tisk05.htm].

Jako další příklad budiž [[Lord Hoven]] - v několika periodikách prezentovaný případ špinavých záchodků. - zde je asi naplněno kritérium netriviálních zdrojů, ale nejsem si jistý ani desetiletou či snad stoletou významností.

Navrhoval bych alespoň nedělat výjimky z pravidla o existenci netriviálních zdrojů. --[[Wikipedista:Postrach|Postrach]] 21:46, 16. 3. 2008 (UTC)

Pokud se vždy zdroje najdou, proč článek [[Zoltán Hercegfalvi]] žádné nemá uvedeny? Myslím takové zdroje, které by z článku udělaly víc než pahýl. [http://www.slavistickenoviny.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=3273 Nejrozsáhlejší úsek textu], který jsem o jeho osobě našel, je odstavec o 4 větách (6 krátkých vět, pokud rozeberu souvětí). Lze brát zmínku, která na Wikipedii vydá sotva na pahýl, jako netriviální? Pokud ano, kde je hranice? Pokud ne, kde je odkaz na nějaký rozsáhlejší článek o něm? --[[Wikipedista:Postrach|Postrach]] 22:49, 16. 3. 2008 (UTC)

:Cinik: toho, co lze považovat za netriviální zdroj, se právě zde chci diskusí dobrat. Proto jsem vzal několik různých článků jako příklady. Představme si k tomu třeba ještě hypotetické heslo o nějakém bezdomovci, který má dva rozhovory, jeden medailónek a vlastní básničku v časopise Nový prostor (náklad cca 15 000 výtisků), případně o něm vyjde ještě větší článek v Reflexu (přes 50 000 výtisků). (Clánek nezakládám, protože bych musel sám sebe banovat za narusovani Wikipedie pro ilustraci tvrzeni). --[[Wikipedista:Postrach|Postrach]] 15:15, 17. 3. 2008 (UTC)

Já si myslím, že alespoň hrubý nástřel by to chtělo. Myslím si, že pravidla, která se nikdo nenamáhá dodržovat, jsou na nic. Rád bych, kdyby se obecně určila alespoň jasná dolní hranice významnosti. Příklady, na nichž můžeme definici této hranice testovat, jsem uvedl. Je třeba šest vět dost netriviální zdroj? A rozhovor? Mimochodem: podle mne třeba bezdomovec [[Miroslav Szamszeli]] bude mít víc citací a ohlasů, než ty HoSem odsouhlasené ''[[Lord Hoven|Významné Špinavé Záchodky]]''. --[[Wikipedista:Postrach|Postrach]] 16:53, 17. 3. 2008 (UTC)

* určíme si hrubý nástřel toho, co je to netriviální práce (proto se patlám v počtu vět, nákladech, u odborných časopisů bychom brali v potaz scientometrická kritéria), a doufám, že z někoho vypadne ještě lepší kritérium. Stačilo by alespoň určit, do kdy se s jistotou jedná o triviální práci.

* byl bych rád, kdyby osoby z tohoto pravidla neměly výjimku, a to bez ohledu na pole působnosti. Právě výjimky z Vámi zmíněného požadavku na dvě netriviální práce je to, co mi vadí.

Pravidlo [[Wikipedie:Významnost (lidé)]] zavádí do [[Wikipedie:Encyklopedická významnost]] výjimku pro hráče fotbalu. Tím jej prakticky pro tento případ vyvrací. Kdo si kopne v lize, je podle této výjimky automaticky významný bez ohledu na existenci jiného zdroje, než je sestava mužstva. Netriviální zdroj je imho článek o velikosti minimálně 2-3 odstavce hutného textu, věnovaného konkrétně tomu, co má zdejší heslo popisovat. Další podmínkuo netriviálnost zdroje je nezávislost na popisovaném objektu. Článek o fotbalistovi na stránkách klubu může posloužit jako zdroj informací, ale není dokladem významnosti. Tím jsou až články v (na klubu nezávislém) tisku. Proto jsem uvedl jako příklad toho fotbalistu a faráře - o faráři je jen rozhovor ve vnitrocírkevním časopise, o fotbalistovi jen čtyřvětá informace na stránkách klubu (jinde je jen občasná věta, převzatá z těch čtyř vět) IMHO sem nepatří ani jeden z nich.--[[Wikipedista:Postrach|Postrach]] 09:35, 18. 3. 2008 (UTC)

Kolega Faigl mi navrhl, aby hesla amerických základen, které byly časem upraveny i na kosmodromy, byla z anglického označení přejmenována na český název. Čili heslo originálu Vandenberg Air Force Base přejmenovat na buď Základna Vandenberg nebo Základna a kosmodrom Vandenberg, nebo Kosmodrom Vandenberg. Totéž se týká kosmodromu Edwards a bude se týkat i obdobných hesel. Variantou je možná založit dvojité přesměrování. Protože o názvech se tu vedou často různé spory, viz nedávno Vělička, rád bych věděl názor dalších kolegů, jak s Vandenbergem a Edwardsem naložit. --[[Wikipedista:Zákupák|P.Starý]] 03:34, 27. 4. 2008 (UTC) (Zákupák)

:Ovšem bylo by vhodné podívat se na [[:m:Steward requests/SUL requests/Usurpation policy]], což je vcelku nová a vůbec neukončená dikuse. [[Wikipedista:-jkb-|-jkb-]] <small>[[:s:Uživatel diskuse:-jkb-|(cs.source)]]</small> 19:41, 28. 5. 2008 (UTC)

:Fajn. Já bych z toho zatím závěry nedělal, není jasné co projde a jak a bude-li vůbec něco jako všeobecné pravidlo. Faktem je, že to o čem se začali bavit je dost jasné uvolnění oproti současné praxi na en.wiki a dewiki či jiných, kde jedna jediná editace GFDL usurpaci vylučuje. Dále, někteří stewardové toto podporují, někteří ne, ale platí dohoda, prozatím, že nechtějí napadat rozhodnutí loká,ních byrokratů. [[Wikipedista:-jkb-|-jkb-]] <small>[[:s:Uživatel diskuse:-jkb-|(cs.source)]]</small> 20:45, 28. 5. 2008 (UTC)

:tahle to rešit nejde , pokud někdo napíše nějaký pseudovědecký fakt/ozdrojovaný/ sám musíš vymyslet důvod proč je to pseudovědecké(nesmylné) a ten také ozdrojovat. Ozdrojované tvrzení NNZ je nesmazatelný (pravidla čekám až mi tam někdo odpoví na zdrojování Mein Kampfem).....pokud te nic nenapadne tak pak je jediná možnost napadnou zdroj tvrzení jako nevěrohodný, nezávislý podle pravidel pro zdroje...--[[Wikipedista:H11|H11]] 9. 9. 2008, 15:24 (UTC)

Chtěl bych vědět, zda-lizdali mají správci nějakou povinnost se vyjádřit k žádosti na stránce správců nebo ne. Jenom odstupující správce Vrbová mi na své diskuzní stránce potvrdila, že by se správci k žádosti vyjádřit měli. Třeba tak, že nic dělat nebudou z těch a těch důvodů. To je přeci rozumé vyjádření a já je nikterak nezpochybňuji. Také mi lze vynadat, že píšu žádost, která nespadá do jejich kompetrence nebo nepatří na tuto stránku. To je přeci také vyjádření. Ale připadá mi divné, když napíši nějakou žádost a ta je bez jakékoliv odezvy - viz např. Osobní útok? ze 7.9. tohoto měsíce, kde to, co tam je, nelze považovat za vyjádření. Když mi napíšete, že se správci k žádosti vyjadřovat nemusí, bude to pro mně osobně sice trochu nepochopitelné, ale aspoň to budu vědět.

Obracím se proto zde s jasnou otázkou: '''Podám-li na stránce správců nějakou žádost, jsou správci povinni na ní nějak zareagovat?''' Myslím tím '''ž á d o s t''' na nějakou správcovskou činnost, a ne dotaz. Najde se konečně někdo, kdo mi rozumně odpoví?

::A zařazení nového pojmu je nástroj propagace? Je suchý zip díky Wikipedii propagován? Nebo vysavač? Nebo nějaký princip fyzikálního fungování? Nemusíte dlouho přemýšlet, protože jistě, ano, je propagován. Ano, zvyšuje vzdělanost. A to jsem se domnívala, že je i jedním z cílů encyklopedie. Ale samozřejmě chápu, to, že jsem požádala někoho nezúčastněného, zda-lizdali by se nechtěl ujmout tohoto pojmu a napsat o něm, chápete jako propagaci a na to není, jak odpovědět. Vážím si práce, kterou tady lidé pro zvyšování vzdělanosti dělají a proto nechci v žádném případě psát negativně o jejich práci, ale naopak je podpořit a také bych jim ráda vyjádřila obdiv. Dnes je obdivuji více, než jindy. Rozhovor s Vám byl přínosný, pane, nyní totiž již vím, že to nebyla jen jejich práce s psaním textů, sběrem podkladů a jejich zpracováváním, ale také mnoho dalších problémů, které museli překonat. A mám tím na mysli lidský faktor, lidi, kteří pak jejich práci smažou nebo hlasují o nezveřejnění nebo jinak škodí, protože je to snadné. Lidé, pokračujte v psaní Wikipedie, je to přínosná práce, která stojí za to i tehdy, když Vám druzí nevycházejí vstříc.