Simone de Beauvoir: Porovnání verzí

| místo úmrtí = [[Paříž]], [[Francie]]

'''Simone de Beauvoir''' [výslovnost {{IPA|si:ˈmɔn də bo:ˈvwa:ʀ}}], celým jménem '''Simone-Lucie-Ernestine-Marie Bertrand de Beauvoir''', [[čeština|česky]] též '''Simone Beauvoirová'''<ref>[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7702 J. Šimandl: Jak zacházet s francouzskými jmény]</ref> ([[9. leden|9.&nbsp;ledna]] [[1908]], [[Paříž]], [[Francie]] – [[14. duben|14.&nbsp;dubna]] [[1986]], Paříž) byla významná francouzská [[spisovatel]]ka, [[Myšlení|myslitel]]ka, [[Filosofie|filozof]]ka a&nbsp;[[Existencialismus|existencialistka]]. Její jméno je dodnes spojováno s přispěním k [[Emancipace|emancipačním]] snahám žen, [[Feminismus|feministickou]] teorií, svobodomyslným způsobem života a&nbsp;vztahem s&nbsp;francouzským filozofem [[Jean-Paul Sartre|Jeanem-Paulem Sartrem]].

Již jako dítě byla Simone de Beauvoir intelektuálně velmi zdatná, proto také vystudovala matematiku a poté filosofii na prestižní pařížské univerzitě -– [[Sorbonna|Sorbonně]]. Jejím snem bylo zasvětit svůj život psaní a studiu. Během svých studií na univerzitě se připojila ke skupině myslitelů, mezi nimiž byl kromě Paula Nizana a Andrého Hermaida také Jean-Paul Sartre, s&nbsp;nímž Simone de Beauvior nejdříve pojilo hluboké přátelství a sdílené zájmy o filozofii, později milostný svazek -– bez závazku věrnosti -– až do Sartrovy smrti v&nbsp;roce [[1980]]. V roce [[1929]] dokončila Simone de Beauvoir úspěšně studia na Sorbonně a začala se věnovat učitelské profesi. V letech [[1931]]-–[[1943]] působila jako pedagožka filozofie na lyceích v Marseille, Rouenu, Paříži a dokonce si otevřela vlastní kurz na Sorbonně. V roce [[1942]] pověsila profesorské povolání na hřebík a dále se věnovala jen spisovatelské činnosti. V 70. letech se připojila k hnutí za emancipaci žen. Zemřela ve věku 78 let na zápal plic a byla pohřbena vedle svého dlouholetého druha Jean-Paula Sartra na hřbitově [[Montparnasse (hřbitov)|Montparnasse]] v Paříži.

* 1943, ''L'Invitée'', Paris: [[Nakladatelství Gallimard|Gallimard]].''' Pozvaná''' -– první román v duchu existencialismu hovořící o beletrizovaném trojúhelníkovém vztahu mezi autorkou, Saartrem a studentkou Olgou. V knize odhaluje autorka nechuť k tradičnímu buržoaznímu způsobu života, ve kterém vyrůstala, a touhu po partnerské harmonii. Dochází ale k závěru, že naprosté sjednocení dvou jedinců je nemožné – existují chvíle, kdy je každý z nás osamocen.

* 1944, ''Pyrrhus et Cinéas'', Paris: Gallimard. '''Pyrrhus rozmlouvá s Kineou''' -– dílem začalo období, které sama autorka nazývá jako „morální fáze života“.

* 1947, ''Pour une morale de l'ambigüité'', Paris: Gallimard. '''Etika dvojznačnosti''' -– filozofická práce představující vrchol jejího moralistického období.

* 1954, ''Les Mandarins'', Paris: Gallimard. '''Mandaríni''' -– románová kronika levicové inteligence ve Francii po druhé světové válce

* 1960, ''La Force de l'âge'', Paris: Gallimard. '''V nejlepších letech''' -– román inspirovaný vztahem se Sartrem, kde autorka rozlišuje vztahové myšlení typu „já“ a „my“.

* 1963,'' La Force des choses'', Paris: Gallimard. '''Síla okolností''' -– román, v němž líčí svůj a Sartrův myšlenkový vývoj.

* 1964,'' Une Mort très douc''e, Paris: Gallimard. '''Velice lehká smrt''' -– román popisující poslední dny její matky.

* 1972,'' Tout compte fait'', Paris: Gallimard. Zúčtování -– román, v němž podává bilanci svého spisovatelského života.

* 1981, ''La Cérémonie des adieux, suivi de Entretiens avec Jean-Paul Sartre, Août-Septembre 1974'', Paris: Gallimard.''' Obřad odloučení''' -– román, který je jakousi beletristickou vzpomínkou na Sartra.

* Ascher Carol (1987): Simone de Beauvoir. Mother of Us All. Social Text, No. 17, JSTOR, pps. 107-109107–109.

* Fischera Virginia M. (1986): Simone de Beauvoir and "The Woman Question": Les Bouches inutiles. Yale French Studies, No. 72, JSTOR, pps. 51-6451–64.

* Houston Mona T. (1963): The Sartre of Madame de Beauvoir. Yale French Studies, No. 30, JSTOR, pps. 23-2923–29.