Haiku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přebírání commonscat z Wikidat dle výpisů od Dannyho B. a Byriala; kosmetické úpravy
úprava záv. odkazů
Řádek 14:
 
== Stavba japonského haiku ==
 
* '''Zařazovací slovo''' (často je česky uváděn termín „sezónní slovo“) vsazuje báseň do kontextu konkrétní roční doby. Soubor těchto slov je tradiční. Je dán konvencí opakujících se motivů japonské poezie a umění obecně. Patří do něj slova označující charakteristické jevy (sníh, mráz, bouře, mlha), rostliny a živočichové (motýl, vlašťovka, květy, tykev) a výroční slavnosti a svátky (Nový rok, výměna zimních šatů za letní, svátky zemřelých a tahání řepy).
* '''Zvukomalebnost''' (''eufonie'') haiku zachovává přirozený rytmus jazyka a zvyšuje účinnost verše. Vzniká opakováním počátečních hlásek (''aliterace'') a převládáním stejných samohlásek či stejných nebo zvukově příbuzných souhlásek.
Řádek 21 ⟶ 20:
 
== Překlady haiku ==
 
S japonskou poezií se mohl český čtenář seznámit poprvé v roce [[1909]] ve sbírce ''Nipponari'' [[Emanuel z Lešehradu|Emanuela z Lešehradu]]. Šlo o překlady z jiných evropských jazyků. Nejranější překlady haiku japonských básníků byly česky publikovány až v roce [[1937]] v antologii [[Alfons Breska|Alfonse Bresky]] ([[1873]]–[[1946]]) ''Mléčná dráha''. Šlo také o překlady z francouzštiny nebo němčiny. V období těsně po druhé světové válce haiku překládal z japonštiny [[Miroslav Novák (japanista)|Miroslav Novák]] ([[1924]]–[[1982|82]]) spolu s [[Jan Vladislav|Janem Vladislavem]] ([[1923]]–[[2009]], vlastním jménem [[Ladislav Bambásek]]). Po roce [[1989]] japonská haiku překládali a publikovali [[Antonín Líman]] ([[1932]]–) a [[Zdenka Švarcová]] ([[1942]]–).
 
Řádek 34 ⟶ 32:
 
== Ukázka ==
 
Často citovaným příkladem haiku je [[Macuo Bašó|Bašóova]] ''Žába''. Haiku vzniklo na jaře někdy v letech [[1684]]–[[1688|88]]. [[Macuo Bašó|Bašó]] pobýval ve své chatce u řeky v severním [[Edo|Edu]] (nynější [[Tokio]]). Měkkým šuměním deště zaznívalo vrkání holubů. Květy se chvěly v jarním vánku. Ke konci třetího měsíce (pozn.: lunárního kalendáře) bylo často slyšet také zvuk, který vydávají žáby při dopadu na vodu. Naplněn hlubokým pohnutím vytvořil první dva verše ''žába vskočila'' a ''zvuk vody''. Jeho žák [[Takarai Kikaku]] se osmělil a nabídl zahajující verš ''horské růže'', ale [[Macuo Bašó|Bašó]] se rozhodl pro ''staré jezírko''.
 
Řádek 62 ⟶ 59:
:''žába do něj skočí —''
:''žbluňk!''
 
== Literatura ==
* BRESKA, Alfons. ''Mléčná dráha: Antologie z japonských básníků haiku XVII. a XVIII. století.'' Praha: Aurora, [[1999]] (první vydání: [[1937]]). ISBN 80-85974-71-1
* NOVÁK, Miroslav. ''Haiku: Japonská přírodní lyrika.'' Disertační práce. Liberec: Karlova Univerzita, [[1951]].
* NOVÁK, Miroslav (překl.) a Jan Vladislav (přebás.). ''Bašó: Měsíce, květy''. Praha: Mladá fronta, [[1996]] (první vydání: [[1962]]). ISBN 80-204-0615-8
* ''Nový Orient: Časopis pro kulturní a hospodářské styky s orientem''. Praha: Orientální ústav v Praze, ročník [[1963]].
* UEDA, Makoto. ''Bashō and his Interpeters: Selected Hokku with Commentary''. Stanford (CA): Stanford University Press, [[1992]]. ISBN 0-8047-2526-8
 
== Související články ==
Řádek 70 ⟶ 74:
* [[tanka]]
* [[waka]]
 
== Reference ==
* BRESKA, Alfons. ''Mléčná dráha: Antologie z japonských básníků haiku XVII. a XVIII. století.'' Praha: Aurora, [[1999]] (první vydání: [[1937]]). ISBN 80-85974-71-1
* NOVÁK, Miroslav. ''Haiku: Japonská přírodní lyrika.'' Disertační práce. Liberec: Karlova Univerzita, [[1951]].
* NOVÁK, Miroslav (překl.) a Jan Vladislav (přebás.). ''Bašó: Měsíce, květy''. Praha: Mladá fronta, [[1996]] (první vydání: [[1962]]). ISBN 80-204-0615-8
* ''Nový Orient: Časopis pro kulturní a hospodářské styky s orientem''. Praha: Orientální ústav v Praze, ročník [[1963]].
* UEDA, Makoto. ''Bashō and his Interpeters: Selected Hokku with Commentary''. Stanford (CA): Stanford University Press, [[1992]]. ISBN 0-8047-2526-8
 
== Externí odkazy ==