Mont Pelée: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Další aktivita: úprava nesmyslně vyznívajícího tvrzení |
m několik odkazů |
||
Řádek 13:
| prvovýstup =
| hornina =
| typ = [[stratovulkán]]
| erupce = [[1932]], poslední erupce
| poznámka =
| povodí =
}}
'''Mont Pelée''', též Montagne Pelée, je činná [[sopka]], konkrétně [[stratovulkán]], na severu ostrova [[Martinik]] v [[Návětrné ostrovy|Návětrných ostrovech]]. Výška hory dosahuje 1397 metrů nad mořem.
Sopku nechvalně proslavily její charakteristické erupce, které jsou po ní označovány jako „erupce pelejského typu“, respektive „erupce peléského typu“. Tento typ je charakteristický uvolňováním velkých mračen velmi žhavých oblaků obsahujících [[sopečné plyny|sopečné plyny]] a klasty, jejich teplota přesahuje 1000 °C. Výron žhavého oblaku se děje z centrálního jícnu a je namířen bočním směrem. Erupci provází laviny a popelové proudy, které zasahují stovky kilometrů čtverečních.
== Erupce v roce 1902 ==
V roce 1902 se odehrála silná [[sopečná erupce|erupce]] sopky Mont Pelée, během které sestupující žhavá mračna usmrtila 28 000 obyvatel a zničila město [[Saint-Pierre (Martinique)|Saint-Pierre]], přezdívané ''„Perla Malých Antil“'' ležící 6 kilometrů od sopečného kráteru.<ref name="Parfitt183"/>
Sopka začala chrlit oblaka [[23. duben|23. dubna]] [[1902]], ale již začátkem dubna byl pozorován únik [[sopečné plyny|sirnatých plynů]] z [[fumarola|fumarol]] poblíž vrcholu. Nebylo to pokládáno za významné. V tentýž den hora seslala lehký déšť strusky na jižní a západní stranu ostrova, spolu s prudkým podzemním otřesem. O dva dny později, [[25. duben|25. dubna]], se z vrcholku sopky sesunul velký oblak hornin a popela do kráteru ''Étang Sec''. Vypuzený materiál nezpůsobil významnější škody. [[26. duben|26. dubna]] oblast byla poprášena sopečným popelem další erupce; veřejní představitelé stále nespatřují důvod k obavám. Další den [[27. duben|27. dubna]] několik výletníků slézá vrchol hory, aby spatřilo ''Étang Sec'' zaplněné vodou, jezero mělo délku 180 metrů, a spolu s ním se objevil 15 metrový kužel sopečné suti vyrůstající na jeho straně a živící jezero neustálým proudem horké vody. Z hlubin doléhaly zvuky připomínající kotel vroucí vody. Silný zápach síry byl cítit nad městem, vzdáleném 4 míle od sopky, znepokojoval obyvatele a koně. O tři dny později, [[30. duben|30. dubna]], řeky ''Roxelane'' a ''Riviere des Peres'' se vzedmuly a unášely trosky stromů a balvany z vrcholu hory. Vesnice ''Precheir'' a ''Ste. Philomene'' byly zasaženy vytrvalým přívalem popela. Půl hodiny před půlnocí na [[2. květen|2. května]] zaduněla hora hlasitou detonací, načež následovalo [[zemětřesení]] a nad horu vystoupil masivní sloup hustého černého kouře.
| |||