Parník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 10293638 uživatele KATKAK (diskuse) zrušena – nevhodný ext. odkaz - viz diskusní stránka |
m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 11:
Parníky brázdily od 19. století i vody [[Vltava|Vltavy]] a [[Labe]], z Prahy po Vltavě na [[Slapská přehrada|Slapskou přehradu]] nebo po Labi od saských [[Drážďany|Drážďan]] přes [[Děčín]], [[Litoměřice]] a [[Mělník]] a po Vltavě až po Prahu. V některých úsecích (například jižně od Prahy) měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řek vedlo méně silnic a železnic.
Jedním z prvních, kdo experimentoval s paroplavebními pokusy byl [[Josef Božek]], který předvedl skutečnou paroloď v Praze ve [[Stromovka|Stromovce]] 1. června 1817. K praktickému využití parníků ale došlo až o dvě desetiletí později.
V roce 1865 byla založena Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, důležitou roli v tomto sehrál pozdější primátor [[František Dittrich]]. Prvním parníkem, který byl po udělení koncese císařem [[František Josef I.|Františkem]] spuštěn na vodu, byl '''parník Praha – Prag'''. I přes ekonomické problémy v roce 1866 v době prusko-rakouské války se společnosti dařilo velmi dobře a koncem století se flotila parníků značně rozrostla. V roce 1921 už čítala 8 velkých a 2 menší kolesové parníky, 13 vrtulových parníků a 23 lodí s vlastním pohonem.
Řádek 19:
== Související články ==
{{Sisterlinks|
* [[Parní stroj]]
|