Spiritualita: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 8 lety
m
napřímení odkazu
m
m (napřímení odkazu)
Z toho lze usoudit, že ani ten nejosobnější duchovní život není zcela soukromý, nýbrž má také svoji společenskou stránku, protože vytváří širší nebo užší společenství, které chce a potřebuje svoji spiritualitu také předávat jako tradici. Vnitřní, duchovní život člověka je podstatnou složkou jeho [[osoba|osoby]], a tedy také svrchovaným úkolem každého. Kultury a společnosti, které spiritualitě přikládaly větší význam a dosahovaly v ní také lepší úrovně než moderní společnosti konzumu, dobře věděly, že může snadno sklouznout do neplodných nebo dokonce nebezpečných poloh, jako je [[fanatismus]] nebo úzkostnost, vnitřní prázdnota nebo beznaděje. Poskytovaly a nabízely proto různé formy osvědčených zkušeností, osobního vedení, výcviku nebo „cesty“ ([[tao]]) a doporučovaly různé praktiky, které mohly jednotlivcům tento obtížný úkol usnadnit.
 
Význam spirituality zdůraznila v nedávné době řada psychologických škol. I u nás je známá [[logoterapie]] [[Viktor Frankl|Viktora Frankla]], knihy M. Scott Pecka, [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewis]]e, [[Thomas Merton|Thomase Mertona]] nebo [[Anselm Grün|Anselma Grüna]]. Na druhé straně se „spiritualita“ stává často módním artiklem a nabízí jako prostředek k dosažení vnitřní rovnováhy, k načerpání energie nebo dokonce k posílení zdraví. To všechno mohou být vedlejší účinky skutečné spirituality, v níž ale jde o jiné věci, například o hledání smyslu, o vyrovnání se sebou samým, s druhými a se světem. Pravá spiritualita je také svrchovaně osobní úkol a nedá se kupovat a prodávat jako služba.
 
== Odkazy ==
263 821

editací