Wilhelm Michaelsen

německý zoolog

Wilhelm Michaelsen (9. října 1860 Hamburk18. února 1937 tamtéž) byl německý zoolog, který se zabýval hlavně máloštětinatci (Oligochaeta).

Wilhelm Michaelsen
Narození9. října 1860
Hamburk
Úmrtí18. února 1937 (ve věku 76 let)
Hamburk
Místo pohřbeníHřbitov v Ohlsdorfu
Alma materLipská univerzita
Kielská univerzita
Povolánízoolog, kurátor sbírky, taxonom a zoologický sběratel
ZaměstnavatelZoological Museum Hamburg (1887–1937)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Michaelsen se narodil 9. října 1860 v Hamburku v rodině řemeslníka a původně se měl stát inženýrem.[1] Do čtrnácti let navštěvoval soukromou školu a poté reálnou školu druhého řádu, kterou ukončil na jaře 1878. Do jara 1879 pracoval jako strojař a na podzim téhož roku absolvoval přípravný kurz na polytechniku. Počátkem roku 1880 však nastoupil na reálnou školu prvního řádu, kterou absolvoval na jaře 1881. Následně studoval přírodní vědy, nejprve tři semestry v Lipsku a nakonec šest semestrů v Kielu, kde v roce 1886 získal doktorát s prací „Untersuchungen über Enchytraeus Möbii Mich. und andere Enchytraeiden“ (Výzkumy Enchytraeus Möbii Mich. a jiných enchytraeidů).[2]

Od listopadu 1887 pracoval v Zoologickém muzeuHamburku,[3] zpočátku jako vědecký asistent, od 1. ledna 1894 jako stálý asistent[4] a později jako hlavní kurátor,[5] v roce 1907 mu byl udělen titul profesora,[6] muzeu zůstal věrný a vědecky činný byl až do své smrti v roce 1937.[7]

Michaelsen byl ženatý. Jeho žena Agnes ho doprovázela a podporovala na jeho třetí velké výzkumné expedici. Manželství zůstalo bezdětné.[7]

Johann Wilhelm Michaelsen zemřel po několikatýdenní nemoci 18. února 1937 v Hamburku[7] a byl pohřben na hřbitově Ohlsdorf. Hrob se nachází ve čtverci R 9/R 10 jižně od kaple č. 1. Jeho smrt vyvolala ohromení i mezi jeho kolegy na mezinárodní úrovni. Například Charles Carmichael Arthur Monro napsal nekrolog do anglicky psaného vědeckého časopisu Nature.[5][7][8]

Výzkum a expedice editovat

Michaelsenův hlavní vědecký zájem se soustředil na máloštětinatce, ale publikoval také například práce o mnohoštětinatcích a pláštěncích.[5] Během své téměř padesátileté kariéry publikoval v průměru asi čtyři odborné publikace ročně,[7] v nichž popsal celkem více než 1000 taxonů.[9]

Rod Buchholzia z čeledi roupicovití, pojmenovaný po Reinholdu Wilhelmu Buchholzovi, byl jedním z prvních taxonů, které Michaelsen popsal v roce 1886, ještě před nástupem do hamburského zoologického muzea,[10] pravděpodobně nejznámější je však bádenská obří žížala Lumbricus badensis, kterou poprvé popsal v roce 1907 jako Lumbricus papillosus var. badensis.[11] Michaelsen je dnes považován za zakladatele moderní systematiky máloštětinatců.[9]

Michaelsenovu vědeckou práci významně ovlivnily tři velké expedice. V letech 1892/93 zkoumal v rámci Hamburg Magalhaensische Sammelreise jižní cíp Jižní Ameriky od Punta Arenas, Ushuaia a Valdivia,[12] v roce 1905 během Hamburg Southwest Australian Research Journey zkoumal spolu s Robertem Hartmeyerem jihozápadní Austrálii[13] a konečně v letech 1911/1912 během Hamburg German Southwest African Study Journey 1911 zkoumal i jihozápadní Afriku.[14] Podle jeho názoru bylo nejjednodušším způsobem, jak vysvětlit příbuzenské vztahy a areály rozšíření zejména terikolních máloštětinatců v těchto oblastech, předpokládat, že teorie kontinentálního driftu Alfreda Wegenera je správná. Wegener okamžitě začlenil Michaelsenovy úvahy do druhého vydání své knihy „Die Entstehung der Kontinente und Ozeane“ (O původu kontinentů a oceánů).[15]

Dílo editovat

Výběr z díla:

  • Ueber Chyllusgefässsysteme bei Enchytraeiden. In: Archiv für Mikroskopische Anatomie. Band 28, Nummer 3, 1886, S. 292–304, Tafel XXI Archive.org
  • Zur Kenntnis der Oligochaeten. In: Abhandlungen und Verhandlungen des Naturwissenschaftlichen Vereins Hamburg. Band 13, 1894, S. 1–37 Archive.org
  • Oligochaeta. R. Friedländer & Sohn, Berlin 1900 Archive.org
  • Die geographische Verbreitung der Oligochaeten. R. Friedländer & Sohn, Berlin 1903 Archive.org

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Michaelsen na německé Wikipedii.

  1. A. Panning: Professor Dr. Wilhelm Michaelsen † 18.2.37 – Nachruf gehalten in der Sitzung vom 26. Mai 1937. In: Abhandlungen und Verhandlungen des Naturwissenschaftlichen Vereins in Hamburg, Band 1, 1937, S. 51–56.
  2. W. Michaelsen: Untersuchungen über Enchytraeus Möbii Mich. und andere Enchytraeiden. Inaugural-Dissertation zur Erlangung der Doctorwürde der philosophischen Facultät zu Kiel, 1886, 51 S., (Digitalisat des beigefügten Lebenslaufs bis 1886).
  3. A. Pagenstecher: Bericht des Direktor Professor Dr. Pagenstecher für das Jahr 1887. In: Mitteilungen aus dem Naturhistorischen Museum in Hamburg, Band 5–6, 1888, S. III–XI, (Digitalisat).
  4. K. Kraepelin: Naturhistorisches Museum: Bericht des Direktors Professor Dr. Kraepelin. In: Jahrbuch der Hamburgischen Wissenschaftlichen Anstalten, Jahrgang 12, 1894, S. LXV–LXXV, (Digitalisat).
  5. a b c C. C. A. Monro: Prof. J. W. Michaelsen. In: nature, Band 104, 1937, S. 308–309, (Digitalisat).
  6. K. Kraepelin: Naturhistorisches Museum: Bericht für das Jahr 1907. In: Mitteilungen aus dem Naturhistorischen Museum in Hamburg, Band 25, 1908, S. I–X, (Digitalisat).
  7. a b c d e B. Klatt: Wilhelm Michaelsen †. In: Mitteilungen aus dem Hamburgischen Zoologischen Museum und Institut, Band 47, 1938, S. I–XIV, (Digitalisat).
  8. E. Sherlock & L. Berridge: History of the earthworm collections at the Natural History Museum, London. In: Zoology in the Middle East, Band 58, Supplementum 4, 2012, S. 177–187, (Digitalisat).
  9. a b C. Csuzdi: Annotierter Katalog der Benhamiinae Arten in der Sammlung des Zoologischen Instituts und Museums von Hamburg (Oligochaeta: Acanthodrilidae). In: Opuscula Zoologica, Band 35, 2006, S. 19–33, (Digitalisat).
  10. W. Michaelsen: Ueber Chylusgefässsysteme bei Enchytraeiden. In: Archiv für mikroskopische Anatomie, Band 28, 1886, S. 292–304, (Digitalisat).
  11. W. Michaelsen: Zur Kenntnis der deutschen Lumbricidenfauna. In: Mitteilungen aus dem Naturhistorischen Museum in Hamburg, Band 24, 1907, S. 189–193,(Digitalisat).
  12. W. Michaelsen: Reisebericht. In: Naturhistorisches Museum zu Hamburg (Hrsg.): Ergebnisse der Hamburger Magalhaensischen Sammelreise 1892/93, Band I: Allgemeines, Chordonier, Echinodermen und Coelenteraten, 1896, S. 1–47, (Digitalisat).
  13. W. Michaelsen & R. Hartmeyer: Reisebericht. In: W. Michaelsen & R. Hartmeyer (Hrsg.): Die Fauna Südwest-Australiens: Ergebnisse der Hamburger südwest-australischen Forschungsreise 1905, Band 1, Gustav Fischer, Jena, 1907, 116 S., (Digitalisat).
  14. W. Michaelsen: Reisebericht. In: W. Michaelsen (Hrsg.): Beiträge zur Kenntnis der Land- und Süßwasserfauna Deutsch-Südwestafrikas: Ergebnisse der Hamburger deutsch-südwestafrikanischen Studienreise 1911, Band 1, Friederichsen & Co., Hamburg, 1914, S. 5–53, (Digitalisat).
  15. W. Michaelsen: Die Verbreitung der Oligochäten im Lichte der Wegener'schen Theorie der Kontinentenverschiebung und andere Fragen zur Stammesgeschichte und Verbreitung dieser Tiergruppe. In: Verhandlungen des Naturwissenschaftlichen Vereins in Hamburg, Band 29, 1922, S. 45–79, (Digitalisat).

Externí odkazy editovat