Wikipedie

Lontar vějířovitý

druh rostliny

Lontar vějířovitý (Borassus flabellifer; lontarová palma, cukrová palma, palmýrová palma, lontara) je palma z čeledi arekovitých pocházející z Indie, Malajsie a Indonésie.

Jak číst taxoboxLontar vějířovitý
alternativní popis obrázku chybí
Lontar vějířovitý (Borassus flabellifer)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádarekotvaré (Arecales)
Čeleďarekovité (Arecaceae)
Rodlontar (Borassus)
Binomické jméno
Borassus flabellifer
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
palmyrová palma ovoce

Popis editovat

Lontar je středně silná palma dorůstající výšky 30, někdy i 35 metrů. Kmen má 25 – 50 cm v průměru. Listy jsou zpeřené, dlouhé 1,5 až 3 metry.

Areál rozšíření editovat

Lontar je původem v Indii, Malajsii a Indonésii, ale pěstuje se v celé tropické Asii, Oceánii a tropické Africe. Jednoznačně nepůvodní je v Austrálii.

Na určitých lokalitách mohou převažovat nebo být výhradně pěstovány jednotlivé odrůdy (podle anglické Wikipedie)

  • Borassus aethiopium – africká palmyrová palma (a pod dalšími jmény; tropická Afrika)
  • Borassus akeassii – ake-assijská palmyrová palma (západní Afrika)
  • Borassus flabellifer – asijská palmyrová palma (a pod dalšími jmény; jižní Asie a jihovýchodní Asie)
  • Borassus heineanus – novoguinejská palmyrová palma (Nová Guinea)
  • Borassus madagascariensis – madagaskarská palmyrová palma (Madagaskar)
  • Borassus sambiranensis – sambiranská palmyrová palma (Madagaskar)

Stanoviště editovat

Lontar je pěstován jako zemědělská rostlina na lehkých půdách ve vlhkých oblastech, často v blízkosti obydlí svého majitele.

Využití editovat

Lontarová palma je pro mnoho obyvatel tropů stejně důležitá jako palma datlová; je to "strom - matka", poskytovatel "nektaru pro člověka", který slouží jako zdroj výživné šťávy obyvatelům mnoha tropických zemí. Poskytuje cukernatou mízu („nirah“), která prýští z nařezaných stonků. Tato šťáva je mírně mléčně zakalená a má sladkou chuť. Z této šťávy se dělá cukr, zkvašením palmové víno a destilací palmového kvasu pálenka arak. Šťáva je výživná a pro zdejší obyvatele představuje základ výživy. Obsahem sacharidů a dalších živin má nektar hodnotu, díky které poskytuje člověku po celý den potřebnou energii a výživu. Člověk může dlouhou dobu bez problémů existovat jen pitím této šťávy – bez dalších potravin. Šťáva je také svařovaná na trvanlivější sirup, který si domorodí obyvatelé v indonéském Sabu berou s sebou tradičně do práce jako svačinu. Doušek sirupu pak zapíjejí čistou vodou. Jeden strom dá až 700 litrů nektaru ročně. Jedna rodina tedy vystačí s 3 až 4 stromy. Průmyslově se dnes ze šťávy a sirupu, ale i z aromatické dřeně plodů lontaru dělá limonáda. Domorodci si pochutnají i na výhoncích vzklíčených semen. Káceny jsou jen staré stromy, které již nejsou dostatečně plodné. Lontar slouží jako zdroj dřeva, "větví" a listí. Palma je údajně využívána na 801 způsobů. Výroba košíků, střech příbytků, cigár z listí, stavba stěn a plotů z větví (ve skutečnosti jde o dřevnaté řapíky listů), výroba hudebních nástrojů, lodí, rukojetí nožů, nářadí a příbytků ze dřeva. Před vynálezem papíru byly proužky z listů používány pro psaní [1]. Zralé plody jsou jedlé a na spadaných plodech se pasou vepři.

„Životadárnou moc těchto stromů poznal na vlastní kůži i mořeplavec Thomas Cook, který zde přistál po dlouhé cestě z Francouzské Polynésie, aby doplnil zásoby. K jeho velkému překvapení nakonec zachránilo posádce lodi život několik sudů naplněných právě palmovou šťávou. Cook byl prvním Evropanem, který přinesl o životě na Sabu seriózní informace, a i když od jeho návštěvy uplynulo takřka 350 let, lidé zde dodnes používají stejné postupy sklizně a zpracování lontaru, jaké popsal ve svých zápiscích, včetně výroby cigár kořeněných hřebíčkem.“ [2]

Také další cukrová palma arenga cukrodárná (Arenga pinnata, syn. Arenga saccharifera, Gomutus sacchariferus, Saguerus Rumphii; gomut), vínová palma (Raphia vinifera) a karyota žahavá (Caryota urens) poskytují cukernatou šťávu, která vytéká z naříznutých stonků, podobně jako u lontaru vějířovitého, a má také podobné využití.[3] Také palma olejná (Elaeis guineensis a Elaeis oleifera) dává cukernatou mízu podobné kvality.

Ekologie editovat

Ekologická výhoda získávání obživy ze stromů určitého druhu pěstovaných jednotlivě nebo v malých skupinkách mezi původní vegetací a v okolí lidských sídel spočívá zejména v tom, že půda není narušována každoroční opakovanou orbou, že se lze obejít i bez chemizace a v okolí stromů může existovat původní nebo odlišná, ale relativně pestrá flóra a fauna. Je třeba tyto způsoby obživy preferovat. Naopak pěstování palem na plantážích, kdy je mýcena původní vegetace a palma je pěstovaná jako monokultura, působí značné ekologické škody. (Viz Palma olejná.)

Reference editovat

  1. ↑ Archivovaná kopie. blog.baliwww.com [online]. [cit. 2009-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-07. 
  2. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209562260120007-na-ceste/
  3. ↑ http://palmy.webnode.cz/news/uzitecne-palmy/[nedostupný zdroj]

Literatura editovat

  • Jak na to: Palmy, H. Heitzová
  • Palmy v interiéru i v zimní zahradě, D. Kämpfer
  • Zahrada plus: Palmy a velké pokojové rostliny, E. Manke

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lontar_vějířovitý&oldid=22872804“