Gertrud Fusseneggerová

rakouská spisovatelka
(přesměrováno z Gertrud Fussenegger)

Gertruda Fusseneggerová (8. května 1912 Plzeň19. března 2009 Linec) byla rakouská spisovatelka.

Gertrud Fusseneggerová
Narození8. května 1912
Plzeň
Úmrtí19. března 2009 (ve věku 96 let)
Linec
Povoláníspisovatelka
OceněníCena Andrease Gryphia (1972)
Čestný odznak Za vědu a umění (1981)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1984)
Cena Jeana Paula (1993)
Weilheimerská literární cena (1993)
… více na Wikidatech
Politická příslušnostNárodně socialistická německá dělnická strana
Web oficiální stránka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodila se jako dcera důstojníka c. a k. armády Emila Fusseneggera. Maturovala roku 1930 v Plzni, poté studovala historické vědy, dějiny umění a filozofii na univerzitách v Innsbrucku a Mnichově. Roku 1934 promovala a získala titul Dr. phil. Z prvního manželství se sochařem Elmarem Dietzem měla čtyři děti (Ricarda, Traudi, Dorothea a Raimund), z druhého manželství se sochařem Aloisem Dornem syna Lukase. Od roku 1961 žila v Linci. Byla členkou rakouského PEN-klubu a řady dalších kulturních institucí.

Dílo editovat

Jde o autorku historických a společenských próz. Její raná díla se řadí k oficiální literatuře Třetí říše (Mohrenlegende; Böhmische Verzauberungen). Poválečná tvorba je ovlivněna především katolickou spiritualitou (Das Haus der dunklen Krüge; Zeit des Raben, Zeit der Taube; Bibelgeschichten).

Nacistická kontroverze editovat

Zosobňuje dějiny rakouského nacismu a antisemitismu. Už roku 1933 vstoupila do rakouské pobočky NSDAP. Když na jaře roku 1934 zazpívala na demonstraci v Innsbrucku nacistickou píseň Vlajku vzhůru a doprovodila ji pozdravem Sieg Heil!, byla odsouzena k zaplacení pokuty. Od roku 1935 byla členkou rakouské nacistické mládeže. Po anšlusu Rakouska vstoupila znovu do NSDAP a složila oslavnou píseň na Adolfa Hitlera Stimme der Ostmark. Její tvorba z 30. a 40. let, adorující nacistickou ideologii a propojující temný antisemitismus s rigidní katolickou vírou, byla po roce 1945 vyloučena z rakouské literatury. Do konce života se od svých antisemitských názorů nedistancovala. Její knihy patří mezi oblíbenou četbu rakouských neonacistů.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat