Dimer cyklooktadieniridiumchloridu
Dimer cyklooktadieniridiumchloridu je organická sloučenina iridia se vzorcem Ir2Cl2(C8H12)2, kde C8H12 cyklookta-1,5-dien. Jedná se o oranžovou až červenou pevnou látku rozpustnou v organických rozpouštědlech. Tento komplex se používá na přípravu dalších komplexů iridia, z nichž se některé využívají jako homogenní katalyzátory.[1] Pevná forma je na vzduchu stálá, ovšem roztoky se rozkládají.
| Dimer cyklooktadieniridiumchloridu | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dichlorid bis(1,5-cyklooktadien)diiridný |
| Sumární vzorec | C16H24Cl2Ir2 |
| Vzhled | červená pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 106-93-4 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-444-5 |
| SMILES | C1/C=C\CC/C=C\C1.C1/C=C\CC/C=C\C1.[Cl].[Cl].[Ir].[Ir] |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 671,70 g/mol |
| Hustota | 2,65 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H302 H312 H315 H319 H335 |
| P-věty | P261 P264 P270 P271 P280 P301+312 P302+352 P304+340 P305+351+338 P312 P321 P322 P330 P332+313 P337+313 P362 P363 P403+233 P405 P501 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava, struktura a reakce editovat
Tato sloučenina se připravuje zahříváním hydrátu chloridu iriditého s cyklooktadienem v alkoholovém rozpouštědle; trojmocné iridium se přitom redukuje na jednomocné.[2]
Iridiová centra mají, jak je u d8 komplexů obvyklé, rovinnou čtvercovou geometrii. Ir2Cl2 jádra vytvářejí torzní úhel 86°. Krystalická forma má dvě varianty, žlutooranžovou a červenooranžovou; druhá z nich se vyskytuje častěji.[3][4]
Dimer cyklooktadieniridiumchloridu slouží na přípravu dalších komplexů iridia, jako je například Crabtreeův katalyzátor.[5]
Chloridové ligandy lze lehce vyměnit za methoxidové, čímž vzniká dimer cyklooktadieniridiummethoxidu, Ir2(OCH3)2(C8H12)2.[6]
Cyklooktadienový ligand v kationtových komplexech s obecným vzorcem [(C8H12)IrL2]+ snadno isomerizuje.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyclooctadiene iridium chloride dimer na anglické Wikipedii.
- ↑ J. Hartwig, "Organotransition Metal Chemistry: From Bonding to Catalysis" University Science Books, 2009. ISBN 978-1891389535
- ↑ J. L. Herdé; J. C. Lambert; C. V. Senoff. Inorganic Syntheses. [s.l.]: [s.n.], 1974. ISBN 9780470132463. DOI 10.1002/9780470132463.ch5. Kapitola Cyclooctene and 1,5-Cyclooctadiene Complexes of Iridium(I), s. 18–20.
- ↑ F. Albert Cotton, Pascual Lahuerta, Mercedes Sanau, Willi Schwotzer "Air oxidation of Ir2(Cl)2(COD)2 revisited. The structures of [Ir(μ2-Cl)(COD)]2 (ruby form) and its oxidation product, Ir2Cl2(COD)2(μ2-OH)2(μ2-O)" Inorganica Chimica Acta, 1986 vol. 120, Pages 153–157. DOI:10.1016/S0020-1693(00)86102-2
- ↑ Tabrizi, D., Manoli, J. M., Dereigne, A., "Etude radiocristallographique de μ-dichloro-bis (π cyclooctadiène-1,5) diiridium: [(COD-1,5)IrCl]2, variété jaune-orange", Journal of the Less Common Metals 1970, vol. 21, pp. 337. DOI:10.1016/0022-5088(70)90155-4
- ↑ Robert H. Crabtree; Sheila M. Morehouse. [η4-1,5-Cyclooctadiene)(Pyridine)(Tricyclohexylphosphine)Iridium(I)Hexafluorophosphate. Inorganic Syntheses. 1986, s. 173–176. ISBN 9780470132555. DOI 10.1002/9780470132555.ch50.
- ↑ R. Uson; L. A. Oro; J. A. Cabeza. Dinuclear Methoxy, Cyclooctadiene, and Barrelene Complexes of Rhodium(I) and Iridium(I). Inorganic Syntheses. 1985, s. 126–130. ISBN 9780470132555. DOI 10.1002/9780470132555.ch50.
- ↑ Marta Martín; Eduardo Sola; Olga Torres; Pablo Plou; Luis A. Oro. Versatility of Cyclooctadiene Ligands in Iridium Chemistry and Catalysis. Organometallics. 2003, s. 5406–5417. DOI 10.1021/om034218g.