Bitva u Halule (691 př. n. l.), byl konflikt mezi Asyrskou říší a rebelskými silami Babyloňanů, Chaldejců a Aramejci.

Bitva u Halule
konflikt: Asyrské boje s Elamity
Trvání691 př. n. l.
MístoBabylonie
VýsledekNerozhodný
Strany
Asyřané Aramejci
Babyloňané
Elamité
Chaldejci
Peršané
Zagroské kmeny
Velitelé
Sinacherib Mušezib-Marduk
Chumban-nimena III.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozadí bitvy editovat

Za vlády asyrského krále Sinacheriba byla Babylonie místem neustálých vzpour. Babylonci si za svého krále zvolili chaldejského prince Mušezib-Marduka, který je měl vést v boji proti Asyřanům.

Rebelské vojska editovat

Elamský král Chumban-nimena III. naverboval armádu a přišel Babyloncům na pomoc proti Asyřanům. Přidali se k nim také Aramejci, chaldejci a všechny zagroské kmeny (Parsumash, Anzan, Ellipi, a další). Jádro nově vytvořené armády sestávalo především z Elamitů, íránského vozatajstva, pěchoty a jezdectva.

Výsledek bitvy editovat

Bitva skončila nejspíš nerozhodně (obě strany se ve svých zápisech prohlašují za vítěze). Většinou se však uvádí, že Asyřani utrpěli větší ztráty. Ještě téhož roku Mušezib-Marduk přichází o svého spojence Chumban-nimena III., který dostal mrtvici. Asyrský král Sinacherib využil příležitosti a zaútočil na Babylón. Ten po devíti měsících obléhání obsadil a zničil. Mezi Asyřany a Elamity pokračovaly konflikty ještě dalších 40 let.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Halule na anglické Wikipedii.