Spřežka (složené slovo)

Možná hledáte: Spřežka (pravopis) – spojení dvou nebo více písmen na označení jedné hlásky.

Spřežka (juxtapozitum) je složené slovo utvořené spřahováním (juxtapozicí) – prostým spojením dvou nebo více slov v nezměněné podobě.[1]

Skládání slovEditovat

Skládání slov je způsob tvoření slov, při kterém se vychází ze dvou nebo více slov. Spojení slov bývá signalizováno morfologicky, obvykle vypuštěním koncovky první složky a použitím spojovacího prvku, např. (ropa + voditrop-o-vodropovod); při spřahování však k žádné morfologické změně nedochází (země + třesenízemě-třesenízemětřesení).[2]

Slovní spřežky v češtiněEditovat

Pomocí spřahování se v češtině vytvářejí podstatná jména (světadíl, pánbůh, sebeobrana), přídavná jména (všehoschopný, dlouhohrající, okohybný, bojechtivý), slovesa (blahopřát, spolupracovat), číslovky (jedenapůlkrát), příslovce (bohudík), spojky (anebo). Na hranici mezi skládáním a odvozováním slov jsou příslovečné spřežky, která se zakládají na spojení plnovýznamového (autosémantického) slova se slovem neplnovýznamovým (synsémantickým).[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SSJČ, V, s. 496.
  2. Akad.mluvnice, s. 202.
  3. Akad.mluvnice, s. 204.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HAVRÁNEK, B.; BĚLIČ, J.; HELCL, M.; JEDLIČKA, A., 1989. Slovník spisovného jazyka českého. 2. vyd. Praha: Academia. Dostupné online. 
  • DANEŠ, František; HLAVSA, Zdeněk; GREPL, Miroslav, 1987. Mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Academia.