Soudní okres Přibyslav
Soudní okres Přibyslav (něm. Gerichtsbezirk Pribislau) byl soudní okres spadající pod okresní hejtmanství Chotěboř v Českém království. Zahrnoval území v dnešním okrese Havlíčkův Brod a okrese Žďár nad Sázavou. Sídlem soudního okresu bylo město Přibyslav. Přibyslav spadala pod Krajský soud v Kutné Hoře.
| Soudní okres Přibyslav | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu | Přibyslav |
| Kraj | Čáslavský |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′37″ s. š., 15°44′19″ v. d. |
| Vznik | 1850 |
| Zánik | 1949 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 213,51 km² (1910) |
| Počet obyvatel | 16 463 (1910) |
| Hustota zalidnění | 77,1 obyv./km² |
| Počet obcí | 27 (1910) z toho 1 město a 2 městyse |
 | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodní patrimoniální správa byla v Rakouském císařství po revolučním roce 1848–1849 zrušena. Na její místo byly v justiční oblasti zřízeny okresní a krajské soudy, v Čechách jim byl nadřízen vrchní zemský soud v Praze. Změny probíhaly podle nařízení ministra spravedlnosti a jejich zřízení bylo schváleno 6. července 1849 císařem Františkem Josefem I.[1]
Od roku 1850 (definitivně od roku 1868) byl soudním obvodem 1. stupně, tedy územní jednotkou Rakouska-Uherska, podle které byly (a v Rakousku stále jsou) nezávisle na správním členění organizovány okresní soudy. Soudní okres v téměř nezměněné podobě i územním rozsahu převzala i Československá republika, existoval až do roku 1949.
Soudní okres Přibyslav patřil do Čáslavského kraje a zahrnoval roku 1854 celkem 29 katastrálních obcí.[2] V roce 1869 zde žilo 17 214 lidí,[3] roku 1900 pak 16 182 obyvatel[4] a v roce 1910 měl 16 463 lidí (z toho 234 německé a 16 208 české národnosti, žilo zde také 21 dalších národností).[5] Rozloha činila 213,51 km².
Soudní obvod
editovatObvodní soud měl v roce 1910 celkem 27 katastrálních obcí: Borová (Borau), Buková (Bukau), Česká Jablonná (Böhmisch Gablonz), Stříbrné Hory (okres Havlíčkův Brod) (Böhmisch Schützendorf), Dobra (Dobra), Hříště (Spieldorf), Karlov (okres Žďár nad Sázavou) (Libinsdorf), Malá Losenice (Kleinlosenitz), Modlíkov (Modikau), Německá Jablonná (Deutsch Gablonz), Nové Dvory (okres Žďár nad Sázavou) (Neuhof), Peršikov (Perschikau), Polnička (Pelles), Pořežín (Pesendorf), Pořičí (Pořič), Přibyslav (Přibyslau), Radostín (Radostin), Sázava (Sazau), Šenfeld (Schönfeld), Škrdlovice (Skrdlowitz), Stržanov (Stržanow), Světnov (Swětnow), Utín (Uttendorf), Velká Losenice (Großlosenitz), Vepříkov (Wepřikau), Vojnův Městec (Wojnowměstetz) a Volšná (Woleschna).
Reference
editovat- ↑ Landes-Gesetz- und Regierungs-Blatt für das Kronland Böhmen (Dritte Abtheilung des Ergänzungs-Bandes) 1849, Nr. 110: „Organisirung der Gerichte in dem Kronlande Böhmen.“
- ↑ Landes-Regierungs-Blatt für das Königreich Böhmen 1854, I. Abtheilung, XLVII. Stück, Nr. 277: „Verordnung der Ministerien des Inneren, der Justiz und der Finanzen vom 9. Oktober 1854, betreffen die politische und gerichtliche Organisirung des Königreichs Böhmen“
- ↑ Böhmische k. k. Statthalterei (Hrsg.): Orts-Repertorium des Königreiches Böhmen. Mit Benützung der von der k .k. statistischen Central-Commission zusammengestellten Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1869 herausgegeben. Prag 1872, S. 10
- ↑ C.k. místodržitelství (Hrsg.): Seznam míst v Království českém. K rozkazu c. k. místodržitelství na základě úřadních udání sestaven. Prag 1907, S. 119
- ↑ k. k. Statististische Zentralkommission (Hrsg.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien 1915, S. 66
Literatura
editovat- k. k. Statististische Zentralkommission (Hrsg.): Spezialortsrepertorium von Böhmen. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien 1915 (Spezialortsrepertorien der österreichischen Länder)