Smldincotvaré

řád rostlin

Smldincotvaré (Dioscoreales), zvané také jamotvaré, je řád jednoděložných rostlin.

Jak číst taxoboxSmldincotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Smldinec obecný (Dioscorea communis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádsmldincotvaré (Dioscoreales)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pojetí řádu editovat

Pojetí řádu se v průběhu vývoje systematiky značně měnilo. Starší taxonomické systémy řád neznaly a třeba Cronquistův systém příslušné čeledi řadí do řádů Liliales a Orchidales. Tachtadžjanův systém řád uznává, ale má taky řády Melanthiales a Burmanniales. Podle nejmodernějšího pojetí sem patří zhruba 3–5 čeledí.

Systém editovat

Podle [1]

pochrzynowce

 liliovcovité (Nartheciaceae)

 Taccaceae

 Thismiaceae

 Burmanniaceae

 smldincovité (Dioscoreaceae)

Popis editovat

Jsou to převážně vytrvalé byliny, často s oddenky hlízami či oddenky. Někdy to jsou liány, např. Dioscorea communis. Jsou to častěji zelené fotosyntetizující rostliny, ale značné množství zástupců, zvláště z čeledí Burmanniaceae a Thismiaceae, jsou nezelené heterotrofně se vyživující rostliny. Listy jsou jednoduché, vzácněji složené, přisedlé nebo řapíkaté, často v přízemních růžicích, čepele jsou převážně čárkovité až kopinaté, ale někdy i střelovité či srdčité. U heterotrofních rostlin jsou listy redukované, šupinovité. Květy se nejčastěji skládají ze 6 okvětních lístků, tyčinek bývá nejčastěji 6, vzácněji 3, gyneceum se skládá ze 3 plodolistů, semeník může být svrchní i spodní. Plodem je nejčastěji tobolka, méně bobule aj. Z užitkových rostlin sem patří tzv jamy rodu Dioscorea, pěstované pro škrobnaté hlízy v tropech.

Přehled čeledí editovat

Reference editovat

  1. http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/
  2. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat