Sloup Nejsvětější Trojice (Teplá)

kulturní památka České republiky na území obce Teplá

Sloup Nejsvětější Trojice (rovněž Morový sloup) je barokní sochařské dílo v historické části Tepléokrese ChebKarlovarském kraji. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Sloup Nejsvětější Trojice
v Teplé
Pohled od jihozápadu
Pohled od jihozápadu
Základní údaje
AutorJohann Karl Stilp
Datum odhalení1721
Umělecký směrbaroko
Kód památky16389/4-1068 (PkMISSezObrWD)
Popis
Materiáltrachyt
Umístění
UmístěníMasarykovo náměstí
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Sloup Nejsvětější Trojice v Teplé
Sloup Nejsvětější Trojice
v Teplé
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Trojiční sloup byl vztyčen roku 1721 na náklady zdejšího rodáka Zachariase Adalberta, svobodného pána z Hittern. Historik Anton Gnirs vyslovil v roce 1932 domněnku, že autorem je žlutický sochař Oswald Josef Wenda. Autorství sochařského díla je však nejisté. Možná si donátor objednal návrh u některého z tehdejších vídeňských umělců, ale konkrétní osobnost autora není známá ani příliš pravděpodobná. Pravděpodobnější se jeví, že donátor využil některého z umělců, kteří ve stejné době pracovali pro nedaleký premonstrátský klášter. Přímo na klášter odkazuje socha jeho zakladatele blahoslaveného Hroznaty. Podíl tepelského kláštera se celkové na podobě projevil v jeho ikonografii, přesněji ve výskytu a rozmístění některých světců. Wendovo autorství sochařské výzdoby sloupu v Lokti bylo vyvráceno archivním nálezem, kde je jako autor díla označován Johann Karl Stilp. Některé sochy loketského a tepelského sloupu jsou téměř totožné. Kromě toho sochař Wenda v roce vztyčení sloupu zemřel. Na základě těchto skutečností je nově za autora sochařského díla v Teplé považován Johann Karl Stilp.[2][pozn. 1]

Na sloupu jsou uvedeny roky oprav a renovací, konkrétně roky 1765, 1808, 1855, 1881, 1928 a 1972. V historických pramenech je písemná zmínka o opravě dokladovaná až roku 1881. V pamětní knize tepelské farnosti se popisuje oprava z roku 1928. V zápisu se uvádí, že byla opravena socha Nejsvětější Trojice, která byla nově pozlacena a opraveny nápisy na sloupu. Byly pokáceny duby kolem památky, které ji částečně zakrývaly. Po druhé světové válce se stav památky rychle zhoršoval. Docházelo k ničení soch, v zápisu Státní památkové péče z 9. října 1956 se uvádí, že socha Hroznaty byla roztříštěna, socha svatého Norberta má uraženou ruku v zápěstí, povalena byla socha svatého Petra, které chybí hlava, a řada dalších poškození. V roce 1970–1972 byly provedeny rozsáhlé opravy a rekonstrukce. V roce 1991 vydal Okresní úřad v Karlových Varech povolení k restaurování balustrády a podstavce.[2][5] Poslední oprava sloupu proběhla v letech 2006–2008.[6]

Popis editovat

Předpokládá se, že autorem celého sochařského díla byl německý sochař z Waldsassenu Johann Karl Stilp, který tehdy pracoval ve službách města Chebu. Smlouva na stavbu sloupu však chybí. Památný sloup stojí v horní části svažitého náměstí, pod budovou bývalé staré školy, v současnosti budovou radnice. Čelem je orientován k severovýchodu. Severně nad sloupem stojí na místě původního staršího kostela Kostel svatého Jiljí z let 1762–1765. Jižně od sloupu leží historická kašna z počátku 19. století. Rovněž tyto stavby jsou chráněné jako kulturní památky. Sloup Nejsvětější Trojice stojí na kamenné, v půdorysu šestiúhelníkové třístupňové podezdívce. Je komponován na půdorysu kruhu prostoupeného trojhranem. Sloup obklopuje kamenná kuželková balustráda, na které stojí sochy blahoslaveného Hroznaty, zakladatele kláštera premonstrátů v Teplé, svaté Rozálie a svatého Jana Nepomuckého. Na samostatných dvoustupňových hranolových podstavcích jsou umístěné sochy svatého Václava, svatého Floriána a svatého Leopolda. Vysoký válcový sokl nasedá na římsu a je prolomený třemi vysokými půlkruhovými nikami zakončenými konchou. V nikách stojí plastiky svatého Norberta, svatého Vojtěcha a svatého Quodvultdea. Sokl je mezi nikami členěný širokými lizénami s pravoúhlými vpadlinami. Sloup je završen římsou s hlavicí s andílky a girlandami, ze kterých visí akantové květy. Na římse stojí k východu obrácené sousoší Nejsvětější Trojice se sochami Boha Otce a Krista trůnících na oblacích. Mezi nimi se vznáší na paprskové gloriole plastická holubice, symbol Ducha Svatého.[7][5]

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. V některých pramenech je uváděn chybně jako Stülp.[3][4]

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-08]. Identifikátor záznamu 126937 : Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN 80-86234-53-3. S. 96–103. 
  3. Literatura o osobě Karl Stilp [online]. Katalog der deutschen Nationalbibliothek [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (německy) 
  4. Karl Stilp [online]. encyklopedie.cheb.cz [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  5. a b ŠAFUS, Ivo. Sloup Nejsvětější Trojice v Teplé [online]. cokoli v okolí.cz, 2017-08-22 [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. 
  6. Sloup Nejsvětější Trojice [online]. Město Teplá [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  7. CIRGLOVÁ, Kateřina. Sloup Nejsvětější Trojice v Teplé. Průzkumy památek I/2000 [online]. Národní památkový ústav, 2000 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. ISSN 1212-1487. 

Literatura editovat

  • ADAMCOVÁ, Kateřina; NEJEDLÝ, Vratislav; SLÍŽKOVÁ, Zuzana; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji. Praha: Národní památkový úřad, 2004. 216 s. ISBN 80-86234-53-3. S. 96–103. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat