Slávka Tauberová
Slávka Tauberová, skutečné křestní jméno Jaroslava, provdaná Veselá, (8. listopadu 1903 Kladno[1]– 26. března 1983 Praha)[2] byla operetní zpěvačka, tanečnice a filmová herečka.
| Slávka Tauberová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. listopadu 1903 Kladno |
| Úmrtí | 26. března 1983 (ve věku 79 let) Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMládí
editovatPokřtěna byla Jaroslava, dcera hutníka Václava Taubera (1867–??) a jeho manželky Anny, rozené Rezkové (ovdovělé Jirotkové, 1875–??).[1] Na pěveckou dráhu se připravovala u Bohumily Rosenkrancové a Lídy Dušánkové. Taneční průpravu získala u Berty Knittlové, Niny Pirnikovové, Joe Jarského a Marty Aubrechtové.[2]
Kariéra zpěvačky a herečky
editovatBěhem prvorepublikové divadelní kariéry se Slávka Tauberová stala významnou a oblíbenou operetní zpěvačkou:
- V roce 1927 byla angažována v Aréně na Smíchově.[3]
- V letech 1927–1928 vystupovala v pražském divadle Rokoko. (V roce 1929 uvedly Rozpravy Aventina obdivnou recenzi na vystoupení Slávky Tauberové v revue Taverna u šilhavého býka v divadle Rokoko. Zatímco humor Járy Kohouta a Ference Futuristy přijal recenzent s výhradami, o Slávce Tauberové psal obdivně.[4])
- V letech 1929–1939 dosáhla uměleckého vrcholu jako členka pražské Velké operety.[p 1] S ředitelem Velké operety Hugo Krausem vystupovala např. v operetách Vinobraní Oskara Nedbala nebo Jarní bouře Jaromíra Weinbergera.[5] Podle Národních listů dosáhla v roce 1935 Velká opereta inscenací operety Guiditta Franze Lehára „...vrcholu svých reprodukčních možností...“ a ředitel Kraus „...nejlepšími silami, které měl k disposici.“ K operetním hvězdám tehdejší doby Jarmile Kšírové, Nelly Gaierové či Járovi Pospíšilovi přiřadil recenzent i Slávku Tauberovou.[6]
V době své slávy se též často objevovala na reklamních fotografiích různých produktů.[7]
Po roce 1939
editovatSvou divadelní kariéru ukončila v roce 1939 a věnovala se rodině. Manželem Slávky Tauberové byl JUDr. Vladimír Veselý–Rohan (1903–1970), advokát a spoluautor operetních libret a písňových textů.[8][p 2] Měla dvě děti, syna a dceru.[9]
Filmografie
editovat- 1926 Dobrý voják Švejk (němý film, role – Lukášova milenka, režie Karel Lamač); Švejk na frontě (němý film, role – malířova milenka, režie Karel Lamač)
- 1928 Ve dvou se to lépe táhne (němý film, role – továrníkova dcera, režie Svatopluk Innemann)
- 1930 Fidlovačka (dle divadelní hry J. K. Tyla, role – Lidunka, neteř máselnice Mastílkové (Antonie Nedošinská), režie Svatopluk Innemann)
Galerie
editovat-
Slávka Tauberová, Velká opereta, 1937 -
Slávka Tauberová a Hugo Kraus, Velká opereta, 1937 -
Slávka Tauberová, reklamní snímek, 1937
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Dnes v tomto sále působí Divadlo v Dlouhé.
- ↑ Rohan nebo dr. Rohan byl umělecký pseudonym.
Reference
editovat- ↑ a b Matrika narozených, Kladno, 1900–1904, snímek 383, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, III. díl S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tauberová Slávka, s. 475–476.
- ↑ Z kulturního života/Aréna na Smíchově. Národní listy. 27. 9. 1927, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Revue v Rokoku: Taverna u šilhavého býka. Rozpravy Aventina. 15/1928-1929, s. 153. Dostupné online.
- ↑ Velká Opereta v Praze na prahu nového období. Národní politika. 10. 9. 1933 (příloha), s. 2. Dostupné online.
- ↑ Lehárova proslulá opereta Giuditta. Národní politika. 25. 1. 1935, s. 3. Dostupné online.
- ↑ reklamní snímek. Pestrý týden. 27.11.1937, s. 25. Dostupné online.
- ↑ Databáze NK ČR: Veselý Vladimír (autoritní záznam)
- ↑ Portál Prahy 2, Osobnost Prahy 2/Slávka Veselá: Kdo byla Slávka Tauberová[nedostupný zdroj]
Literatura
editovat- FIKEJZ, Milan. Český film, Herci a herečky, III. díl S–Ž. Praha: Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-353-4. Kapitola Tauberová Slávka, s. 475–476.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slávka Tauberová na Wikimedia Commons - Slávka Tauberová v Internet Movie Database (anglicky)
- Slávka Tauberová v Česko-Slovenské filmové databázi
