Franz Lehár

rakouský hudební skladatel

Franz Lehár (30. dubna 1870, Komárno24. října 1948, Bad Ischl), v Maďarsku známý jako Lehár Ferenc, byl rakouský hudební skladatel po matce maďarského, po otci českého původu[1], známý hlavně svými operetami.

Franz Lehár
Bain News Service - Franz Lehár.jpg
Základní informace
Rodné jméno Franz Lehár
Jinak zvaný Lehár Ferenc
Narození 30. dubna 1870
Flag of Austria-Hungary (1869-1918).svg Komárom, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. října 1948
Flag of Austria.svg Bad Ischl, Rakousko
Místo pohřbení Bad Ischl Friedhof
Žánry opera a opereta
Povolání skladatel
Nástroje housle
Významná díla Veselá vdova
Země úsměvů
Carevič
Hrabě Luxemburg
Ocenění Goethe-Medaille für Kunst und Wissenschaft (1940)
Corvin-koszorú
Čestný prsten města Vídně
Rodiče Franz Lehár Sr.
Příbuzní Anton Lehár (sourozenec)
Podpis Podpis
Významný nástroj
housle
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Franz Lehár ve Vídni (1918)

ŽivotopisEditovat

Lehár se narodil v severní části města Komárom v Rakousko-Uhersku (dnes slovenské Komárno) jako nejstarší syn kapelníka rakousko-uherské armády Franze Lehára staršího. Jeho pradědeček Jan (*1782) pocházel z Brníčka u Zábřeha na Moravě a v roce 1804 se přiženil do Šumvaldu u Uničova, moravské (českojazyčné) vesnice. Zde se narodil i jeho dědeček Josef (1810) a otec František (1838). Jeho matka Christine rozená Neubrandtová byla Maďarka, jejíž otec pocházel z rodiny pomaďarštěných přistěhovalců z Meklenburska. Lehár sám vyrůstal v maďarském prostředí, což ho, spolu s výchovou jeho matky, vedlo k tomu, že se cítil být Maďarem.

Studoval na Pražské konzervatoři housle u Antonína Bennewitze, teorii u Josefa Foerstera a skladbu u Antonína Dvořáka, poté, co se soukromě vzdělával u Zdenka Fibicha. Když Antonín Dvořák v roce 1887 viděl dvě Lehárovy skladby, prohlásil: „Housle pověste na hřebík a věnujte se raději komponování.“[2] V podobném smyslu se později vyjádřil také Johannes Brahms a doporučil jej k prof. Mandyczewskému.“[3]

Po absolutoriu v roce 1899 se připojil k orchestru svého otce ve Vídni, kde působil jako asistent kapelníka. V roce 1902 se stal dirigentem v historickém Vídeňském divadle, kde se ještě v listopadu téhož roku hrála jeho opereta Vídeňské ženy.

Věnoval se především komponování operet. Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je opereta Veselá vdova (Die lustige Witwe), ale skládal též sonáty, symfonické básně, pochody a mnoho valčíků – nejpopulárnějším se stal Gold und Silber (Zlato a stříbro), složený pro kněžnu Paulinu Metternichovou na ples „Zlato a stříbro“ v lednu 1902, některé z nich byly vybrány z jeho slavných operet.

Lehár byl též spojován s operetním tenorem Richardem Tauberem, který zpíval v v mnoha jeho operetách, počínaje Frasquitou (1922), ve které Lehár znovu objevil poválečný styl. Mezi lety 1925 až 1934 napsal šest operet, určených speciálně pro Tauberův hlas.

V roce 1935 se rozhodl založit svoje vlastní vydavatelství, Glocken-Verlag („Vydavatelství u zvonu“), aby si zajistil maximální kontrolu svých autorských práv.

Zemřel v roce 1948 v Bad Ischlu blízko Salzburgu, kde je i pohřben.

PoctyEditovat

DíloEditovat

OperaEditovat

  • Kukuschka (1896)

OperetyEditovat

  • Wiener Frauen, Vídeňské ženy (1902)
  • Der Rastelbinder, Dráteník (1902)
  • Der Göttergatte, Božský manžel (1904)
  • Die Juxheirat, Manželství ze žertu (1904)
  • Die lustige Witwe, Veselá vdova (1905)
  • Der Mann mit drei Frauen, Tři manželky (1908)
  • Das Fürstenkind, Princezná (1909)
  • Der Graf von Luxemburg, Hrabě Luxemburg (1909)
  • Zigeunerliebe Cikánská láska (1910)
  • Eva (1911)
  • Die ideale Gattin, Ideální manžel (1913)
  • Endlich allein, Konečně sami (1914)
  • Der Sterngucker, Pohľed na hvězdy (1916)
  • Pacsirta (Wo die Lerche singt), Skřivánek (1918)
  • Die blaue Mazur, Modrý mazur (1922)
  • Die Tangokönigin, Královna tanga (1921)
  • Frühling, Jaro (1922)
  • Frasquita (1922)
  • La danza delle Libelulle – Libellendanz (1922)
  • Die gelbe Jacke, Žlutá kazajka (1923)
  • Clo-clo (1924)
  • Paganini (1925)
  • Gigolette (1926)
  • Der Zarewitsch, Carevič (1927)
  • Friderika (1928)
  • Das Land des Lächelns, Země úsměvů (1929)
  • Schön ist die Welt, Krásný je svět (1931)
  • Giuditta (1934)

Hudební pohádkaEditovat

  • Peter und Paul reisen ins Schlaraffenland (1906)

Úplný seznam prací Franze Lehára je možno nalézt zde

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Lehár na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.sumvald.cz [online]. [cit. 2010-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  2. Franz Lehár: Mein Werdegang. In: Die Zeit, 13. října 1907.
  3. Franz Lehár: Vom Schreibtisch und aus dem Atelier. Bis zur Lustigen Witwe. Autobiographisches von Franz Lehár. In: Velhagen & Klasing´s Monatshefte. Bielefeld/Leipzig 1912.

LiteraturaEditovat

  • Ganzl, Kurt. The Encyclopedia of Musical Theatre (3 Volumes). New York: Schirmer Books, 2001.
  • Grun, Bernard. Gold and Silver: The Life and Times of Franz Lehar. New York: David McKay Co., 1970.
  • Tauber, Richard. Operetta: A Theatrical History. Garden City, NY: Doubleday & Company, 1983.
  • Bordman, Gerald. American Operetta. New York: Oxford University Press, 1981.
  • Paul Melchior, Franz Lehár musical, Pascal Maurice éditeur, Paris, 2012, ISBN 978-2-908681-27-7 (francouzština, německy,anglicky).

Externí odkazyEditovat