Otevřít hlavní menu

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Radotín v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Obsah

RadotínEditovat

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatých Petra a Pavla (Q38090670)


 
   
41127/1-1901
Pam. katalog
MIS
Radotín náměstí Sv. Petra a Pavla, parc. 1, 2
49°58′54,12″ s. š., 14°21′44,71″ v. d.
Orientovaný kostel sv. Petra a Pavla středověkého gotického původu byl zásadně přestavěn v polovině 18. století. Zařízení vesměs barokní (tři oltáře, neorománské zařízení pochází z kostela sv. Josefa na Náměstí Republiky). Kostel zděný ze smíšeného zdiva, omítaný; obdélné jednolodí plochostropé, s fabionovou římsou, presbytář zaklenut plackou. Hranolová věž v ose východního průčelí, zvýšená 1881, západní průčelí konvexní s převýšeným štítem. V kostele dochován presbytář a zdivo ze 14. století. Součástí areálu je také bývalý hřbitov a ohradní zeď s branami. Součástí zdi i několik architektonicky ztvárněných náhrobků.

Poznámka: MonumNet uvádel ulici V. Balého
Památkově chráněno od roku 1964.  

Prostřední mlýn (Q31207791)


 
   
41515/1-2153
Pam. katalog
MIS
Radotín náměstí Osvoboditelů 27/9
49°58′57,68″ s. š., 14°21′30,69″ v. d.
Rodinný dům. Původně barokní mlýn, jenž byl zásadně přestavěn roku 1934. Ve zdech objektu dochováno hodnotné barokní jádro.

První zmínka o mlýnu je latinská z roku 1432, že vykazuje 1,5 kopy příjmu. Prostřední (též Farářský, Farářů, Panský, U Hamanů, naposledy Dědkův) mlýn sloužil svému účelu až do doby po první světové válce. Za posledního mlynáře Karla Dědka, který mlýn koupil počátkem 20. století, v něm byla na čas umístěna 1. třída obecní školy. Objekt koupil starosta spořitelního spolku, radotínský kupec Bohumil Haman, a v roce 1927 jej přestavěl na byty, v roce 1935 dům prošel dalšími úpravami. K Prostřednímu a Dolejšímu mlýnu (čp. 25) přiváděl vodu mlýnský náhon, druhé rameno se nazývalo Jalovým potokem. Potok byl na návsi napřímen roku 1909, k zasypání a zrušení náhonu došlo teprve ve třicátých letech 20. století.[1][2][3] Zachována byla bohatě profilovaná římsa, na severní štítové stěně prolomená původní nikou, nesoucí dnes sochu Panny Marie.
Poznámka: V MonumNetu uvedená parcela 1307 je rozdělena na 3 díly.
Památkově chráněno od 3. června 1991.

  Pomník Rudých letnic (Q38090666)


   
41125/1-1900
Pam. katalog
MIS
Radotín K cementárně, parc. 1989
Pomník Rudých letnic. Mramorová stéla se srpem a kladivem a nápisem o dělnickém střetu s četnictvem kvůli hladu o velikonoční neděli 28. 4. 1930. Jako pomník padlým dětem a dívkám (ve skutečnosti pouze zraněným) byl vztyčený roku 1950 KSČ Radotín a využit komunistickou propagandou. Památková ochrana byla zrušena s odůvodněním, že památka byla zapsána výlučně z politických důvodů a výtvarná hodnota památníku je nevýrazná. Akci komunistické a dělnické mládeže vedl poslanec Václav Kopecký. Konání akce v Radotíně bylo zakázáno, proto se skupina sešla v Kosoři. Při cestě do Radotína dav zaútočil kameny na kordón četníků, kterým jim bránil v průchodu do Radotína. Při použití zbraně bylo zraněno 5 dívek ve věku od 13 do 24 let, z toho dvě těžce, střelami do břicha a boku. Vyšetřovatelé v oficiálním závěru došli k verzi, že všechna zranění způsobil jediný výstřel a odražená kulka. Pět osob bylo zatčeno, poslanec Kopecký v tichosti zmizel. Komunisté ze střetu vytěžili obrovský politický kapitál a vytvořili z Rudých letnic mýtus, který tuto srážku povýšil na jednu z největších událostí dělnického hnutí. Pomník se stal místem, k němuž se rok co rok chodil povinně klanět celý Radotín, školami počínaje a továrnami konče. Ulice byla přejmenována na ulici Rudých letnic, k názvu závodu Janka bylo přidáno ZRL (Závody Rudých letnic), sportovní akce škol nesly název Soutěže Rudých letnic, vznikl přespolní běh Rudých letnic. Podle románu Aleny Bernáškové natočil Jiří Sequens v roce 1954 film Olověný chléb. Aby slova o prolité krvi získala náležitou váhu, z pěti zraněných děvčat se stalo „pět zastřelených“, jak je doslova uvedeno na pohlednici Radotína z šedesátých let. Radotínské zastupitelstvo v říjnu 1992 nechalo pomník zbourat.[4]

Poznámka: Parcelu 1989 tvoří západní část Malého háje, při ulicích K cementárně a V Edenu. Památkový katalog neuvádí přesné zaměření památky.
Památkově chráněno od roku 1964.  
Památková ochrana zrušena 20. ledna 1992.

ReferenceEditovat

  1. Kniha o Radotínu
  2. Mlýny na Radotínském potoce, informační server městské části Praha 16, 24. 2. 2005
  3. Mlýny na Radotínském potoce, Letopisecká komise Radotín
  4. Luděk Sedlák: Rudé letnice – správně proletářský název, Lidovky.cz, 21. 4. 2010

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat