Seznam kulturních památek v Kyjích

seznam

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Kyje v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Bartoloměje (Q12030677)


 
 
 
Kategorie „Church of Saint Bartholomew (Kyje) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40820/1-1703
Pam. katalog
MIS
Kyje Krčínovo náměstí, pp. 1
50°5′51,88″ s. š., 14°32′53,11″ v. d.
Kostel sv. Bartoloměje byl vystavěn ve 2. čtvrtině 13. století. Opevněný románský tribunový kamenný kostel. I přes pozdější úpravy si převážně zachoval původní románský vzhled. Roku 1859 věž zvýšena o třetí patro. Jedná se o jednu z nejlépe dochovaných románských staveb na území Prahy.
  • kostel
  • bývalý hřbitov s kamennou omítnutou ohradní zdí a vstupní bránou s portálem a štítem
  • socha truchlícího anděla, empirový figurální náhrobek, socha stojící ženy opírající se o vlastní náhrobek s nápisovou deskou na hřbitově u kostela.
  • kamenný kříž, náhrobek s kamenným reliéfem krucifixu a dvou postav andělů. Silně poškozeno, nyní údajně umístěno na faře čp. 12.

Plocha před kostelem (pp. 2) s kamenným křížem z roku 1898 není zahrnuta do ochrany.
Památkově chráněno od roku 1966.  

Fara (Q31500696)


 
 
 
Kategorie „Rectory in Kyje “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40821/1-1704
Pam. katalog
MIS
Kyje Krčínovo náměstí, Prelátská čp. 12 (12/10)
50°5′52,05″ s. š., 14°32′50,99″ v. d.
Budova fary byla postavena v 1. polovině 18. století. Jednopatrová budova obdélného půdorysu s valbovou střechou. Přilehlý hospodářský dvůr s hospodářskými budovami (při severní a západní straně dvora, na parcele č. 23), se vstupní branou a zdí je z 19. století. Brána s vodorovným překladem v kamenné zdi se nachází při Krčínově náměstí mezi budovou fary a hospodářským objektem – novodobá úprava, dříve byla zeď vyšší a brána zaklenutá. Zbytek ohradní zdi odděluje parcely pp. 23 a 24. Za budovou fary přiléhá zahrada, pp. 24.

Památkově chráněno od roku 1966.  

Vila Jordánská 670 (Q31500552)


 
 
 
Kategorie „Jordánská čp. 670 (Prague) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102172
Pam. katalog
MIS
Kyje Jordánská čp. 670
50°6′38,95″ s. š., 14°33′48,89″ v. d.
Pozdně funkcionalistická vila z let 1940–1941, jedna z mála dochovaných staveb podle projektu arch. Zdeňka Kejře. Stavba pozdního funkcionalismu, jenž kombinuje prvky emocionálního funkcionalismu a romantizujících tendencí konce 30. let. V severozápadní části věžový pavilon v úrovni 2. patra, z něhož se vycházelo na plochou střechu. Na severní straně arkýř s balkonem, na jižní (zahradní) fasádě po celé délce balkon, navazující na zaoblení nároží domu. Prvky vnější architektury odkazují na dobový kult parníků a aerodynamických dopravních prostředků, vyznačující pražskou architekturu 30. a 40. let. Ojedinělé je použití sklobetonových stěn se strukturovanými skleněnými výplněmi v příčkách terasy balkonu.[1]

Památkově chráněno od 11. ledna 2007.

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat