Seznam kulturních památek v Bolevci
seznam na projektech Wikimedia
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Bolevec v městském obvodu Plzeň 1 ve městě Plzeň vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Bolevec editovat
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Steklovská boží muka (Q38048162)
| 
|
34376/4-4478 Pam. katalog MIS | Bolevec | Plaská, parc. 1004 49°46′33,33″ s. š., 13°22′46,09″ v. d. | Pískovcová renesanční boží muka s dochovanou datací 1666 na soklu. Na třech kamenných stupních postavený hranolový hladký sokl, podstavec ukončuje profilovaná římsa. Nad ní se tyčí vlastní entazovaný sloup bez patky, s prostou hranolovou hlavicí, na níž spočívá hranolový kaplicový nástavec s prázdnými mělkými nikami. Kaplicový nástavec završuje kamenný kotvový křížek. Celek je asi 490 cm vysoký. Poznámka: Původně byla vezděna v ohradní zdi domu Ledecká 63/69, v souvislosti s výstavbou panelového sídliště byla v roce 1985 spolu s ostatními drobnými kamennými památkami přenesena na Boleveckou náves. V roce 2000 byla přemístěna do prostoru mezi Boleveckou návsí a Plaskou ulicí, před novostavbu kaple církve evangelické metodistické. | |||||
| Usedlost čp. 1 (Q33526592)
| 
|
41925/4-3543 Pam. katalog MIS | Bolevec | Bolevecká náves 1/3 49°46′34,37″ s. š., 13°22′40,42″ v. d. | Venkovská usedlost. Obytná budova čp. 1, stodola, sýpka, chlév, kolna, brána I, brána II, zahrada. Kompaktně zachovaná mimořádně hodnotná usedlost klasicistního původu, nemající svojí zachovalostí obdoby nejen na Plzeňsku, ale i v celé oblasti českého západu. V interiéru dochovány pozdně středověké kamenické články (portály ve sklepě). Obytné stavení jednotně upraveno a přestavěno s použitím starší roubené části na počátku 19. století (vročení 1809 na vstupním portálku do síně), z této doby i kamenná ostění oken, krov pravděpodobně mladšího původu. Chlévy klasicistní s mladšími úpravami, sýpka klasicistní, stodola pravděpodobně z období přestavby usedlosti mezi lety 1781 a 1839. Areál je situován v jihovýchodní části návsi. Na severozápadní straně usedlosti stojí dlouhé obytné stavení, na které navazují na západní a východní straně vjezdové brány. Na západní vjezdovou bránu, orientovanou do návsi, navazují na jižní straně chlévy. Při severní vjezdové bráně je na severovýchodním okraji usedlosti situována kolna. Východní stranu usedlosti zaujímá zděná sýpka, na jižní straně stojí rozlehlá stodola. Poznámka: Od 1. 7. 2008 národní kulturní památka. | |||||
| Pechatovská boží muka (Q38048169)
| 
|
18633/4-4480 Pam. katalog MIS | Bolevec | Bolevecká náves, před čp. 3, pp. 3092/1 49°46′34,45″ s. š., 13°22′38,19″ v. d. | Boží muka – pískovcový renesanční mariánský sloup s vročením 1690 na soklu. Na třikrát odstupňovaném podstavci stojí na plintě hranolový hladký sokl, zakončený výraznou profilovanou krycí deskou. Na čelní straně soklu vytesaný nápis: IAN PECHAT CATERINA PECHAT TOWA 1690. Nad krycí deskou vyrůstá hladký entazovaný dřík s oblounovou patkou na plintu s prostou deskovou hlavicí a prstencem pod ní. Na vrcholu umístěna na plintu kamenná socha Panny Marie s Ježíškem. Celek asi 340 cm vysoký. Poznámka: Původně stála při silnici k Ledcům a Záluží, nad lomem před Dostalkou, v prostoru dnešní točky tramvaje č. 4, v roce 1985 v souvislosti s výstavbou panelového sídliště přenesena na boleveckou náves. | |||||
| Usedlost čp. 7 (Q33526520)
| 
|
12351/4-4797 Pam. katalog MIS | Bolevec | Bolevecká náves 7/9, Hynaisova 7/3 49°46′34,29″ s. š., 13°22′30,78″ v. d. | Venkovská usedlost. Obytná budova, sýpka, stodola, chlévy, ohradní zeď, brána I-II, výměnek. Jeden z nejpozoruhodnějších areálů historického Bolevce, dokládající postupný vývoj hospodářské usedlosti od 16. století do současnosti. V areálu dochovány druhotně použité středověké kamenné články, původní renesanční sýpka a obytné stavení s roubeným jádrem. Areál je situován ve vyvýšené poloze v jihozápadním rohu návsi. Na severní straně dvora stojí obytné stavení, na něj na východní straně navazuje brána vjezdu a dále na východ od ní zděný výměnek. Západní stranu dvora vymezuje dlouhá budova chlévů, z východu dvůr uzavírá rozlehlá stodola. Na jihu dvora, přibližně proti objektu výměnku, stojí zděná sýpka, západně od ní novodobá kolna (stavba není součástí kulturní památky). Na jihozápadní straně areálu se zachovaly sloupky dalšího vjezdu. Památkově chráněno od 28. července 1992. | |||||
| Dům čp. 30 (Q33526507)
| 
|
102283 Pam. katalog MIS | Bolevec | Hynaisova 30/2 49°46′34,52″ s. š., 13°22′29,34″ v. d. | Venkovský dům. Obytně-hospodářský dům čp. 30, předzahrádka, tarasní zeď, schodiště. Přízemní částečně podsklepený dům v okapní orientaci. Je tvořen poloroubeným obytným domem vyzdviženým k roku 1800, jehož severní část tvořená světnicí a komorou byla zřejmě v letech 1881–1885 odstraněna a nahrazena novou hospodářskou přístavbou chléva a kolny. Plocha zvýšeného zápraží a předzahrádky, náležející k domu, je díky svažitému terénu vymezena ze strany od ulice tarasní zdí s kamennými opěrami a je přístupna od komunikace kamenným schodištěm. Památkově chráněno od 10. dubna 2007. | |||||
| Kocherská boží muka (Q38048163)
| 
|
26553/4-4477 Pam. katalog MIS | Bolevec | Bolevecká náves, před čp. 12, pp. 3094/4 49°46′38,26″ s. š., 13°22′29,68″ v. d. | Renesanční pískovcová boží muka z konce 17. století, typická pro Bolevec, s dochovaným vročením 1693 na abaku. Na dvou kamenných stupních situovaný hranolový sokl s profilovanou patkou, ukončený výraznou profilovanou římsou. Na soklu stojí asi 2 m vysoký sloup s profilovanou patkou, entazovaným dříkem a ionskou hlavicí s rostlinnými motivy s prstencem naspodu. Abakus hlavice je ukončen profilovanou římsou. Na něm spočívá hranolový kaplicový nástavec, jehož slepé půlkruhové arkády jsou vyplněny dnes již sotva znatelnými reliéfními křížky. Na čelní straně kaplice polokruhem zaklenutá mělká nika. Kaplicový nástavce je vyvrcholen kamenným kotvovým křížkem. Celek asi 520 cm vysoký. Poznámka: Na soklu nápis o přenesení v roce 1841. Poté situovaná ve spodní části vsi u stanice trolejbusů, v roce 1985 v souvislosti s výstavbou panelového sídliště přenesena na horní část Bolevecké návsi, před čp. 12. | |||||
| Gryspekovská boží muka (Q38048160)
| 
|
34106/4-4479 Pam. katalog MIS | Bolevec | Bolevecká náves, před domem 16/22, pp. 3094/5 49°46′37,31″ s. š., 13°22′33,1″ v. d. | Gryspekovská boží muka, s dochovaným vročením 1606, pískovcová renesanční. Na nízkém hranolovém soklu s ústupkem nahoře stojí na čtyřhranné patce osmihranný dřík, zakončený mocnou oble profilovanou hlavicí. Na ní osazen hranolový kaplicový nástavec s půlkruhovými nikami na bocích. V čelní nice mělký reliéf krucifixu s Kristem, ostatní niky slepé. Kaplicový nástavec završen kamenným kotvovým křížem. Výška 2,95 metrů. Poznámka: Původně stála na rozcestí k Malému Bolevci, na počátku ulice K prokopávce. V roce 1981 byla při automobilové nehodě povalena a poškozena a dlouhou dobu ležela bez povšimnutí v příkopu. V roce 1985 byla osazena na dnešní místo poblíž staré školy. | |||||
| Dům čp. 10 (Q33526514)
| 
|
101854 Pam. katalog MIS | Bolevec | Bolevecká náves 10/14 49°46′35,96″ s. š., 13°22′33,83″ v. d. | Venkovský dům s roubeným jádrem zřejmě ještě z 18. století. Jedná se o jediný obytný dům s přiznaným roubením v dané lokalitě. Zachování hodnotných stavebních prvků v interiérech (černá kuchyně, krbeček). Zčásti podsklepený přízemní roubený obytný dům štítově orientovaný do návsi se zděnou černou kuchyní a původní trojkomorovou dispozicí. Sedlová střecha s přesahem nad pavlačově uzavřeným zápražím s pálenou taškou bobrovkou zvolna přechází také nad hospodářskou zděnou část, krytou keramickou drážkovou taškou. Památkově chráněno od 12. května 2006. | |||||
| Smírčí kříž (Q37420088)
| 
|
24420/4-4481 Pam. katalog MIS | Bolevec | při silnici k Záluží, parc. 2996 49°47′18,22″ s. š., 13°22′27,42″ v. d. | Smírčí kříž. Atypický křížový kámen ve tvaru kruhové stély na hranolové noze. Plochá kamenná pískovcová stéla s obrysem ve tvaru kalicha. Spodní část je přibližně obdélná s motivem rovnoramenného kříže na čelní straně, který se směrem nahoru rozšiřuje a přechází do kruhové desky s pozitivním reliéfem mírně našikmo položeného křížku s mírně se rozšiřujícími rameny. Jeden z posledních dvou dochovaných smírčích křížů v okrese Plzeň–město. Situován v polesí Lány, vlevo od komunikace Plzeň–Záluží, přibližně 300 metrů severně od hájovny Dostálka, asi 225 m jižně od křižovatky silnic na Záluží a na Ledce. Stojí nad příkopem, na kraji vzrostlého lesa, asi 18 metrů od komunikace. K místu se váže pověst o vraždě řezníka či děvčete. Oběť měla v ruce svírat žemličku. Pojmenování „u žemličky“ se přeneslo na okolní stanoviště. Spekuluje se též o souvislosti s hranicí plzeňského mílového práva. Památkově chráněno od 25. října 1963. | |||||
| Kolomazná pec (Q12029843)
| 
|
21345/4-4483 Pam. katalog MIS | Bolevec | polesí Branty, parc. 2990/1 49°47′39,45″ s. š., 13°22′42,56″ v. d. | Dehtařská pec - kolomazná pec. Nejzachovalejší kolomazná pec v Česku, jediná dochovaná pec z původních 8 kolomazných pecí v plzeňských lesích dle stavu v roce 1820. Vystavěna kolem poloviny 18. století, s rozvojem průmyslové výroby dehtu v druhé polovině 19. století tradiční výroba zcela zanikla. Do svahu vestavěný komolý kužel asi 5 m vysoký, nahoře otevřený kruhovým otvorem o průměru asi 2,5 m, zakrytým novodobou mříží. Pec je zděná z lomového kamene s cihelnými yvsprávkami. Vnitřní plášť je nově vyzděn z cihel. Stěny jsou vyduté. Dolní vnější průměr asi 5,6 m. Na západní straně je asi 1 m vysoký otvor, segmentově zaklenutý, opatřený novodobou mříží. Po jeho stranách je po menším otvoru stejně zaklenutém. Nad objektem novodobé dřevěné zastřešení. Památkově chráněno od 25. října 1963. | |||||
| Boží muka při silnici k Záluží (Q38048165)
| 
|
30861/4-4482 Pam. katalog MIS | Bolevec | při silnici k Záluží, asi 1,2 km severně od hájovny Dostálka, pp. 2990/1 49°47′55,11″ s. š., 13°22′14,76″ v. d. | Renesanční pískovcová sloupková boží muka neznámého lidového tvůrce. K místu se váže pověst o vraždě řezníka (viz reliéf zkřížených seker). Na nízkém čtvercovém soklu stojí čtyřhranný hladký podstavec, na jehož čelní straně jsou v reliéfu vytesány dvě zkřížené řeznické sekerky v kartuši. Pod kartuší byla údajně v minulosti umístěna datace 1602. Na podstavci osazen válcový dřík s entazií. Na dříku byl původně čtyřboký kaplicový útvar s málo znatelnou slepou arkádou na všech stranách, na čelní straně byl vytesán reliéfní krucifix. Ve cviklech čelní arkády pod nevýraznou obíhající římsou vytesány dvě malé růžice. Útvar byl zakončen nízkým stanem, na něm křížek. Od roku 2010 je místo toho na dříku novodobý výdusek v podobě nástavce s křížkem. Torzo krycí desky (fragment patky?) je uloženo v nedaleké hájovně u Kamenného rybníka. Původní kaplicový nástavec se nedochoval. Situována vpravo od silnice Plzeň–Záluží, asi 1,2 km severně od hájovny Dostálka, na okraji vzrostlého lesa asi 30 metrů od komunikace, při žlutě značené naučné Sigmondově stezce. V jejich sousedství je umístěna kopie smírčího kříže (36215/4-4174 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)) a jedna z tabulí naučné stezky, pojednávající o smírčích křížích. Poznámka: Sloupková renesanční boží muka byla v minulosti několikrát rozvalena a poničena. Současná podoba je výsledkem neodborné rekonstrukce z roku 2010, provedené bez vědomí památkové péče. | |||||
| Smírčí kříž (Q38048166)
|
|
36215/4-4174 Pam. katalog MIS | Bolevec | původně při silnici k Záluží, parc. 2990/1 49°47′55,1″ s. š., 13°22′14,56″ v. d. | Smírčí kříž. Pískovcová deska nahoře nepravidelně zaoblená, s pozitivně vytaženým reliéfem latinského kříže s nepravidelnou délkou ramen. Pod levým ramenem blíže nespecifikovatelný symbol připomínající hrot nebo klín, otočený špicí vzhůru. Celková výška 120 cm, výška podzemní části 38 cm, šířka u základu 52 cm, tloušťka 17 cm. Jeden z posledních dvou dochovaných smírčích křížů v okrese Plzeň–město. Poznámka: Původně stál vpravo od silnice Plzeň–Záluží, asi 1,2 km severně od hájovny Dostálka, na kraji vzrostlého lesa spolu s božími mukami (tzv. řeznický sloup). Koncem 90. let 20. století přesunut provizorně do areálu nedaleké hájovny u Kamenného rybníka (hájenka Sofronka, pp. 1861/2). Na původním místě osazena kopie. | |||||
| Tvrziště Pecihrádek (Q38048168)
| 
|
26554/4-4484 Pam. katalog MIS | Bolevec | na levém břehu Mže, parc. 2410/1 49°45′54,81″ s. š., 13°24′55,21″ v. d. | Tvrziště Pecihrádek, archeologické stopy. Dobře zachovalé pozdně středověké tvrziště v dominantní poloze, snad se strážní funkcí. Osídlení doloženo pro 13. a 14. století, v 15. století přežíval dvůr. Poloha chráněná ze západu, jihozápadu a jihu strmými svahy, jen na severu a severovýchodě straně je terén rovinatý. Tvrziště přibližně kruhového půdorysu je situováno přímo nad jihozápadním svahem a je chráněno 3 až 5 metrů hlubokým příkopem a valem. Samotné tvrziště má plochu cca 20x18 m. Vstup byl pravděpodobně na severovýchodě (sníženina ve valu pro vjezd na most). Vně valu, západně od vjezdu, snad relikty obdélné stavby dělené příčkou. Památkově chráněno od 25. října 1963. |
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Bolevci na Wikimedia Commons
