Serliovský motiv

Serliana je benátské (trojdílné) okno, označované někdy jako palladiovský motiv^[1]^[2], je architektonický prvek v podobě okenního otvoru zakončeného obloukem se dvěma malými bočními obdélníkovými otvory.

Původ

Tato architektonická struktura byla využívána již ve starém Římě ve vítězném oblouku. V době renesance, byl nejprve popsán Sebastianem Serliem (1475–1554) v práci Architettura (1537)^[3] – odtud název serliana^[4]. Mistři stavitelé 16. století začali tento antický motiv znovu používat. Benátské okno získalo světovou proslulost, ale především Andrea Palladio, který použil toto řešení na svých starších budovách, například v Palazzo della Ragione v Vicenza – odtud také název palladianský motiv^[5].

Zpočátku měla výška (poloměr oblouku) okna odpovídat jedné třetině výšky postranních obdélníků. Brzy však bylo od tohoto pravidla ustoupeno.

Symetrie a třídílnost benátského okna připomíná oltářní triptych.

Současnost

Na konci 19. století využívali často tento motiv v novorenesančních kamenných měšťanských domů. Podobě stylizovaných forem bylo použito architekty Art-deco. Dnes se často objevuje jako citace v nově postavených bytových objektech a budovách.

Galerie

Antický vzor ve svatyni Hadriana v Efezu
Palazzo del Te v Mantově
Sv. Barnabáš a sv. Pavel v Miláně

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serliana na polské Wikipedii.

↑ BUCHER, Ward: Dictionary of building preservation. Wiley-Interscience, 1996, s. 322. ISBN 0471144134. [cit. 2011-06-18]. (anglicky)
↑ Sztuka świata. Słownik terminów L-Ż. tom 18. Warszawa: Wydawnictwo Arkady, 2013, s. 121. ISBN 978-83-213-4727-1.
↑ David Watkin: A history of Western architecture. Laurence King Publishing, 2005, s. 231. ISBN 1856694593. [cit. 2011-06-18]. (anglicky)
↑ Andrea Palladio: The Four Books on Architecture. MIT Press, 2002, s. xiii. ISBN 0262661330. [cit. 2011-06-18]. (anglicky)
↑ Stefan Grundmann, Ulrich Fürst: The architecture of Rome: an architectural history in 400 presentations. Edition Axel Menges, 1998, s. 359. ISBN 3930698609. [cit 2011-06-18]. (anglicky)

Literatura

Wilfried Koch: Baustilkunde. München: Orbis, 1994. [s.l.]: [s.n.], 1994. ISBN 3-572-00689-9. SBN 3-572-00689-9. (německy)
Lexikon der Kunst. T. 9. Erlangen: Karl Müller Verlag, 1994, s. 74. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Serliovský motiv na Wikimedia Commons

[1] BUCHER, Ward: Dictionary of building preservation. Wiley-Interscience, 1996, s. 322. ISBN 0471144134. [cit. 2011-06-18]. (anglicky)

[2] Sztuka świata. Słownik terminów L-Ż. tom 18. Warszawa: Wydawnictwo Arkady, 2013, s. 121. ISBN 978-83-213-4727-1.

[3] David Watkin: A history of Western architecture. Laurence King Publishing, 2005, s. 231. ISBN 1856694593. [cit. 2011-06-18]. (anglicky)

[4] Andrea Palladio: The Four Books on Architecture. MIT Press, 2002, s. xiii. ISBN 0262661330. [cit. 2011-06-18]. (anglicky)

[5] Stefan Grundmann, Ulrich Fürst: The architecture of Rome: an architectural history in 400 presentations. Edition Axel Menges, 1998, s. 359. ISBN 3930698609. [cit 2011-06-18]. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]