Sergej Vladislav Petras

Narozen 8. 11. 1921 v Ostravě, zemřel 27. 7. 1997 v Praze. Generálmajor československé armány, účastník bojů 2. světové války, též se zabýval vojenskou historií.

Sergej Vladislav Petras (7. listopadu 1921 Moravská Ostrava27. července 1997) byl československý generál, příslušník 1. československého armádního sboru.

genmjr. Sergej Vladislav Petras
Narození7. listopadu 1921
Moravská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. července 1997
Praha nebo Mariánské Lázně
Povolánívoják
ZaměstnavatelČeskoslovenská armáda
ChoťAlexandra Ivanovna Kazková
DětiVladislav a Nina
RodičeVladislav Petras, Marie Kuzněcová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Před druhou světovou válkou editovat

Sergej Vladislav Petras se narodil 7. listopadu 1921 v Moravské Ostravě v rodině úředníka a bývalého legionáře Vladislava Petrase[1] a středoškolské pedagožky Marie, rozené Kuzněcové. V srpnu 1931 odjel s otcem do Sovětského svazu, kde dostudoval střední školu a začal pracovat jako grafik. Absolvoval též redaktorský kurz. Získal sovětské občanství a žil v Moskvě. V roce 1938 se oženil s Alexandrou Ivanovnou Kazkovou, manželům se v roce 1939 narodil syn Vladislav.

Druhá světová válka editovat

Po napední Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 byl Sergej Vladislav Petras povolán do Rudé armády a od července 1941 se účastnil obrany Moskvy. Dne 13. února 1943 se přihlásil do nově vznikající československé jednotky v Buzuluku. Zúčastnil se bitvy u Sokolova, poté v Novochopjorsku absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze, následně se stal velitelem čety samopalníků při tankovém praporu. Zúčastnil se bitvy o Kyjev, Bílou Cerekev, od dubna 1944 již velel samopalnické rotě a v této pozici prošel Karpatsko-dukelskou operací, během které byl dvakrát lehce raněn. Zúčastnil se osvobozování Slovenska a u Bolatic byl během Ostravské operace těžce raněn. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Po druhé světové válce editovat

Mezi červnem a zářím 1945 se Sergej Vladislav Petras účastnil zajišťování hranic na Těšínsku, kde došlo ke sporům s Polskem. Následně byl dlouhodobě hospitalizován s následky zranění utrpěných v závěru války. K 1. únoru 1948 byl ze zdravotních důvodů přeložen do výslužby a začal pracovat jako trafikant v Jablonci nad Nisou. V roce 1951 se mu narodila dcera Nina. V roce 1958 se navrátil do činné služby a stal se zástupcem československého vojenského přidělence v Bulharsku. V dubnu 1970 přešel na post vědeckého pracovníka Vojenského historického ústavu v Praze. K 7. prosinci 1976 odešel do zálohy. Byl činný v Československém svazu bojovníku za svobodu a v dalších spolcích, pořádal přednášky. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora ve výslužbě. Zemřel 27. července 1997.

Publikační činnost editovat

Sergej Vladislav Petras je autorem knihy Československé tankové vojsko v SSSR vydané v roce 1978 v nakladatelství Naše vojsko a spoluautorem díla Tanky míří k Ostravě vydaného v roce 1979.

Vyznamenání editovat

Odkazy editovat

Literatura editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat