Semirostrum
Semirostrum je rod vyhynulého kytovce z čeledi Sviňuchovití (Phocoenidae). Žil přibližně před 5 až 1,5 miliony lety, během období pliocénu. Typickým znakem je extrémně dlouhá symfýza dolní čelisti, dosahující délky až 85 centimetrů. Dnešní sviňuchy, kteří jsou nejbližší příbuzní rodu, mají symfýzy dlouhé maximálně 1 až 2 centimetry.
 SemirostrumStratigrafický výskyt: Pliocén | |
|---|---|
 Lebka (vpravo) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | kytovci (Cetacea) |
| Podřád | Ozubení (Odontoceti) |
| Čeleď | Sviňuchovití (Phocoenidae) |
| Rod | Semirostrum |
| Binomické jméno | |
| Semirostrum ceruttii Racicot et al, 2014 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle nejrozšířenější teorie používalo Semirostrum dolní čelist k sondování sedimentu v oblasti temných ústích řek (estuárech) a na pobřežích dnešní Kalifornie.
Zástupcem rodu je Semirostrum ceruttii.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semirostrum na anglické Wikipedii.
- ↑ Rachel A. Racicot, Thomas A. Deméré, Brian L. Beatty & Robert W. Boessenecker. Unique Feeding Morphology in a New Prognathous Extinct Porpoise from the Pliocene of California. Current Biology. 2014.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Semirostrum na Wikimedia Commons
