Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský
Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský (Sebastián Gabriel María Carlos Juan José Francisco Javier de Paula Miguel Bartolomé de San Geminiano Rafael Gonzaga; 4. listopadu 1811, Rio de Janeiro – 14. února 1875, Pau) byl portugalský a španělský infant, předek několika španělských vévodských linií a velitel karlistické armády v první karlistické válce.
| Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský | |
|---|---|
.JPG) Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský, Luis Ferrant y Llausás, 1835 | |
| Úplné jméno | Sebastián Gabriel María Carlos Juan José Francisco Javier de Paula Miguel Bartolomé de San Geminiano Rafael Gonzaga |
| Narození | 4. listopadu 1811 Rio de Janeiro, Brazílie |
| Úmrtí | 14. února 1875 (ve věku 63 let) Pau, Francie |
| Manželky | Marie Amálie Bourbonsko-Sicilská Marie Kristýna Španělská |
| Potomci | František Maria de Borbón y Borbón, 1. vévoda z Marcheny Petr de Alcántara de Borbón y Borbón, 1. vévoda z Dúrcalu Ludvík de Jesús de Borbón y Borbón, 1. vévoda z Ansoly Alfonso María de Borbón y Borbón Gabriel Jesús de Borbón y Borbón |
| Dynastie | Bourboni |
| Otec | Petr Karel Bourbonský |
| Matka | Marie Tereza Portugalská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ a rodina
editovatSebastian se narodil na podzim roku 1811 v Rio de Janeiro jako jediné dítě infantky Marie Terezy Portugalské a španělského a portugalského infanta Petra Karla. Jeho matka byla nejstarší dcerou krále Jana VI. Portugalského (a také vnučkou španělského krále Karla IV.); a jeho otec, který zemřel krátce po Sebastianově narození, byl v mužské linii vnukem jak španělského krále Karla III., tak portugalské královny Marie I.
Sebastianovi byl brzy povolením z 9. prosince 1811 udělen titul portugalského infanta. Přestože byl v mužské linii pravnukem španělského panovníka, nenarodil se jako španělský infant; titul španělského infanta mu však byl udělen v roce 1824 jeho prastrýcem Ferdinandem VII. Španělským.
Občanská válka
editovatPortugalsko bylo od roku 1826 v občanské válce, v níž proti sobě až do roku 1834 stáli dva Sebastianovi strýcové, „král-uchvatitel“ Michal I. a jeho starší bratr Petr IV.
Sebastianova matka se v roce 1838 znovu provdala za svého strýce Dona Karla Maria Isidora Bourbonského, prvního karlistického pretendenta na španělský trůn. Tereza byla od začátku sporu o dědictví v roce 1833 podporovatelkou karlistů a většinu času trávila v karlistickém táboře, který se obvykle nacházel na severu Španělska.
Sebastian se účastnil druhého obléhání Bilbaa a 30. prosince 1836 se stal velitelem karlistické severní armády. 16. března 1837 zvítězil v bitvě u Oriamendi proti britské legii, vedené Georgem de Lacy Evansem. Pak vedl neúspěšnou Královskou expedici proti Madridu a po svém návratu na sever na konci roku 1837 byl propuštěn.
Tituly
editovat15. ledna 1837 byl během první karlistické války zákonem kortesů, potvrzeným královským dekretem královny regentky Marie Kristýny vyloučen ze španělského následnictví, a to z důvodu rebelie proti královně Isabele II. Sebastian byl také prohlášen za zbaveného španělských titulů a postavení v dynastii.
Stejné vyloučení potkalo také Sebastianovu matku a strýce, sesazeného Michala I. Portugalského,stejně jako Dona Karla a jeho syny.
V roce 1859 byly Sebastianovi ve spojitosti s jeho druhým manželstvím španělské tituly navráceny. Poté se vrátil zpět z Neapole, kde žil od konce války v roce 1939, do Španělska.
Manželství a potomci
editovatSebastian se poprvé oženil se svou o sedm let mladší sestřenicí Marií Amálií Bourbonsko-Sicilskou, více než dvacetileté manželství však zůstalo bezdětné. Když ovdověl, tak se téměř v padesáti letech 19. listopadu 1860 znovu oženil se svou o dvacet let mladší sestřenicí Marií Kristýnou Španělskou, neteří své první manželky. Jejich třem synům, patřícím do dynastie, byla udělena vévodství.
Sebastian měl se svou druhou manželkou pět synů:
- František Maria de Borbón y Borbón, 1. vévoda z Marcheny (1861–1923)
- Petr de Alcántara de Borbón y Borbón, 1. vévoda z Dúrcalu (1862–1892)
- Ludvík de Jesús de Borbón y Borbón, 1. vévoda z Ansoly ( 1864–1889)
- Alfonso María de Borbón y Borbón (1866–1934)
- Gabriel Jesús de Borbón y Borbón (1869–1889)
Po svržení královny Isabely II. v roce 1868 se Sebastian přestěhoval do města Pau, kde se neúspěšně pokusil urovnat spor mezi karlistickou a isabelinskou větví rodu Bourbonů.
Infant Sebastian Gabriel zemřel 14. února 1875 ve věku 63 let ve francouzském městě Pau.
Tituly a oslovení
editovat- 4. listopadu 1811 – 9. prosince 1811: Dom Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský
- 9. prosince 1811 – 8. dubna 1824: Jeho královská Výsost Dom Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský, infant portugalský
- 8. dubna 1824 – 15. ledna 1837: Jeho královská Výsost Don Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský, infant portugalský a španělský
- 15. ledna 1837 – 12. června 1859: Jeho královská Výsost Don Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský, infant portugalský
- 12. června 1859 – 14. února 1875: Jeho královská Výsost Don Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský, infant portugalský a španělský
Znak
editovat- Znak infanta Sebastiana
-
Znak infanta Sebastiana
Vývod z předků
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Infante Sebastian of Portugal and Spain na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sebastian Portugalský a Španělský na Wikimedia Commons
