Otevřít hlavní menu

Schlegeliaceae je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Zahrnuje 28 druhů ve 4 rodech a je rozšířena v tropické Americe. Zástupci této čeledi jsou dřeviny se vstřícnými listy, často rostoucí jako epifyty. Čeleď byla ustavena v roce 1996 a zahrnuje zástupce řazené v minulosti do čeledí sporýšovité a trubačovité.

Jak číst taxoboxSchlegeliaceae
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď Schlegeliaceae
(A.H.Gentry) Reveal, 1996
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

Schlegeliaceae jsou keře, stromy a dřevnaté liány s jednoduchými vstřícnými listy. Nezřídka rostou jako epifyty. Listy jsou často tuhé, kožovité a kůra světlá. Květenství jsou úžlabní vrcholíky, laty nebo svazečky. Květy jsou pravidelné až souměrné. Kalich je zvonkovitý, pěticípý, uťatý nebo nepravidelně 3 až 4laločný. Koruna je trubkovitá, s pěticípým ústím. Tyčinky jsou 4. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů. Plody jsou dužnaté, bobulovité.[1][2][pozn. 1]

RozšířeníEditovat

Čeleď zahrnuje 28 druhů ve 4 rodech, z nichž 2 jsou monotypické. Největší rody jsou Schlegelia (15 druhů) a Gibsoniothamnus (11 druhů). Čeleď se vyskytuje v tropické Americe od Mexika po Kolumbii a Ekvádor a na Kubě.[2]

Ekologické interakceEditovat

Rod Gibsoniothamnus je opylován ptáky (kolibříky) a ptáci také šíří semena.[3]

TaxonomieEditovat

Druhy rodu Gibsoniothamnus byly zprvu řazeny do rodu Clerodendron v čeledi sporýšovité (Verbenaceae). V roce 1970 bylo zjištěno, že jsou příbuzné s rodem Schlegelia a byly přeřazeny do nového rodu Gibsoniothamnus. Rod Schlegelia byl považován za jakýsi přechod mezi čeleděmi trubačovité (Bignoniaceae) a krtičníkovité (Scrophulariaceae) a byl řazen většinou do čeledi trubačovité.[3]

Přehled rodůEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  2. a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  3. a b BARRINGER, Kerry. Brittonia: A Revision of Gibsoniothamnus. New York: [s.n.], 2004. 

PoznámkyEditovat

  1. Popis nemusí být úplný a možná nezahrnuje znaky všech zástupců čeledi

Externí odkazyEditovat