Scaphognathus
Scaphognathus ([skafognátus]; "čelist podobná nádobě") je vyhynulým rodem ramforynchoidního ptakoještěra, žijícího v období svrchní jury na území dnešního Německa. V současnosti je tento druh znám pouze ze dvou exemplářů, objevených ve svrchnojurských sedimentech bavorského Solnhofenu. Celkově se tento rod podobal příbuznému rodu Rhamphorhynchus, vykazoval však jisté rozdíly ve stavbě lebky, počtu zubů apod. Celkové rozpětí křídel činilo pouze asi 90 cm, lebka měřila kolem 12 cm.
 ScaphognathusStratigrafický výskyt: Kimmeridž (svrchní jura), před 156 - 150 mil. let | |
|---|---|
 Rekonstrukce rodu Scaphognathus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
| Podřád | Rhamphorhynchoidea |
| Čeleď | Rhamphorhynchidae |
| Rod | Scaphognathus Wagner, 1861 |
| Binomické jméno | |
| Scaphognathus crassirostris Goldfuss, 1831 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie objevu editovat
Tento druh byl popsán již v roce 1830 nebo 1831 jako Pterodactylus crassirostris Goldfussem, teprve o 30 let později však poznal Johann Wagner díky objevu druhého exempláře s ocasní částí páteře, že se jedná o samostatný rod. Druhý exemplář byl výrazně menší a šlo zřejmě o nedospělého jedince.
Měkké tkáně editovat
V listopadu roku 2018 byla uveřejněna vědecká studie výzkumu jednoho dobře zachovaného exempláře zobrazovací technologií Reflectance Transformation Imaging (RTI), která ukázala, že i na domněle dobře prozkoumaných exemplářích se může nacházet množství dosud běžnými metodami nezaznamenaných anatomických detailů.[1] Výsledky nového výzkumu měkkých tkání tohoto pterosaura byly publikovány v roce 2023.[2]
Exempláře editovat
V populární kultuře editovat
Německými paleontology byl dobře zachovalý exemplář tohoto taxonu vyhlášen fosilií roku 2021.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Kai R.K. Jäger, Helmut Tischlinger, Georg Oleschinski, and P. Martin Sander (2018). Goldfuß was right: Soft part preservation in the Late Jurassic pterosaur Scaphognathus crassirostris revealed by reflectance transformation imaging (RTI) and UV light and the auspicious beginnings of paleo-art. Palaeontologia Electronica. 21.3.4T: 1-20. doi: https://doi.org/10.26879/713
- ↑ Nils Henkemeier, Kai R.K. Jäger, and P. Martin Sander (2023). Redescription of soft tissue preservation in the holotype of Scaphognathus crassirostris (Goldfuß, 1831) using reflectance transformation imaging. Palaeontologia Electronica. 26 (2): a16. doi: https://doi.org/10.26879/1070
- ↑ https://www.palaeontologische-gesellschaft.de/ueber-uns/fossil-des-jahres/
Literatura editovat
- Weishampel, David B; et al. (2004). "Dinosaur distribution (Late Jurassic, Europe)." In: Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.): The Dinosauria, 2nd, Berkeley: University of California Press. Pp. 545–549. ISBN 0-520-24209-2.
- "Scaphognathus." In: Cranfield, Ingrid (ed.). The Illustrated Directory of Dinosaurs and Other Prehistoric Creatures. London: Salamander Books, Ltd. Pp. 308-309.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Scaphognathus na Wikimedia Commons - Informace na webu The Pterosaur Database (anglicky)
