Satelitní telefon
Satelitní telefon je přenosné telekomunikační zařízení, pomocí kterého může být uskutečněn hlasový, nebo datový přenos do veřejné telekomunikační sítě. Zařízení se do sítě připojuje přes telekomunikační satelit. Ten umožňuje spojení s většinou národních telekomunikačních sítí na světě. Satelitní telefon je nezávislý na stavu jakýchkoliv lokálních sítí, v jejichž dosahu se majitel satelitního telefonu nachází. Je vždy nutno dbát na lokální telekomunikační předpisy, které mohou regulovat, v některých případech zpoplatnit nebo i zakázat provoz osobních satelitních zařízení. Z porušení mohou plynout značné sankce, případně i trestní odpovědnost. Největší omezení se většinou týkají zemí s nedemokratickým zřízením.
Satelitní telefony se připojují do různých satelitních sítí, které jsou tvořeny buď nízko letícími satelity, nebo satelity na geostacionárních drahách. Nejstarší geostacionární sítí, na které je přímo z námořních předpisů SOLAS závislá námořní přeprava, je síť Inmarsat. Bez vybavení Inmarsatu by například žádná osobní loď nebo jakákoliv loď o výtlaku větším než 300 RT nemohla přeplout oceán.[ujasnit] Alternativa není ze zákona přípustná.[zdroj?] Druhou známou geostacionární sítí je síť Thuraya, která je co se týče pokrytí více omezena. Nízko letící satelity reprezentuje síť Iridium. Na rozdíl od geostacionárních satelitů pokrývá i polární oblasti, které nemohou být dvěma předchozími sítěmi pokryty. Na této síti je klíčově závislá americká administrativa.[zdroj?]
Volání přes satelitní sítě má svá omezení. Telefony nefungují v místnostech, musí mít přímý výhled na satelit, obdobně jako tomu je u satelitních televizí. Musí mít platnou SIM kartu vystavenou satelitním operátorem.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Satelitní telefon na Wikimedia Commons
