Sascha Schneider
Sascha Schneider, plným jménem Rudolph Karl Alexander Schneider (21. září 1870 Petrohrad, Rusko – 18. srpna 1927, Swinemünde, Německo) byl německý malíř, známý především jako autor obálek knih německého spisovatele Karla Maye.
| Sascha Schneider | |
|---|---|
_Detail.jpg) | |
| Narození | 21. září 1870 Petrohrad |
| Úmrtí | 18. srpna 1927 (ve věku 56 let) Svinoústí |
| Místo pohřbení | Loschwitz Cemetery |
| Povolání | malíř, sochař, spisovatel a ilustrátor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatDětství a mládí strávil Sascha Schneider, syn redaktora a majitele tiskárny, v Petrohradě. Roku 1881 přesídlila rodina nejdříve do Curychu a po smrti otce do Drážďan.
Roku 1889 po maturitě začal Sascha své umělecké studium na malířské akademii v Drážďanech. Roku 1893 si zařídil se svými kolegy ateliér a od roku 1894 pořádal výstavy. Svou vlastní uměleckou dílnu si zařídil roku 1900 v Míšni a v té době vytvořil např. v Lipsku působivé nástěnné malby. Byl to skvělý kreslíř, malíř i sochař, intelektuální a velmi jemný muž, zahleděný svým dílem do šera chrámů a do světa ikonostasu, o čemž svědčí názvy jeho obrazů Anarchista, Poutník a sfinga, Jidáš, Pán světa.
Roku 1903 se Schneider seznámil s německým spisovatelem Karlem Mayem a stal se jedním z nejbližších spisovatelových přátel. Dlouhé roky tohoto přátelství jsou doloženy tvorbou nádherných obálek se slohově čistými symbolickými kompozicemi pro nová vydání Mayových knih. Schneider také vytvořil portréty některých významných postav z děl Karla Maye (např. Marah Durimeh či mrtvý Vinnetou, stoupající k nebi). Roku 1906 vymodeloval Schneider pro sebe a Maye postavy sfing, dodnes střežící spisovatelův hrob.
V tomto období žil Schneider společně s malířem Hellmuthem Jahnem.[1] Jahn začal Schneidera vydírat hrozbou zveřejnění jeho homosexuality, která byla v Německu trestná podle § 175 říšského trestního zákoníku.[2] Schneider uprchl do Itálie, kde v těch časech nebyla homosexualita nezákonná. V Itálii potkal malíře Roberta Spiese, se kterým procestoval Kavkaz. Pak se na čas vrátil do Lipska, aby po půl roce odcestoval do Itálie, kde se usadil ve Florencii. Když vypukla první světová válka, znova se vrátil do Německa a žil v Hellerau (nedaleko Lipska). Po roce 1918 spoluzaložil kulturistický institut nazvaný Kraft-Kunst[3], ve kterém si vybíral některé z cvičících jako modely.
Schneider, který onemocněl těžkou cukrovkou, utrpěl při plavbě na lodi v okolí Swinemünde diabetický záchvat. Z něj se již nevzpamatoval a ve Swinemünde zemřel. Pohřben je na hřbitově v Loschwitz.
Výstavy
editovatNa výstavě Alfred Kubin & Sascha Schneider : démoni ze Země nevědomí byl vystaven Kubinův grafický cyklus Facsimiledrucke nach Kunstblättern von Alfred Kubin (1903) a cyklus Zwölf Zeichnungen von Sascha Schneider (1896). Výstava proběhla od 24. 5. do 28. 9. 2014 v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou a od 26. 5. do 20. 9. 2015 v Severočeské galerií výtvarného umění v Litoměřicích.[4] [5] V roce 2014 též vyšla k této výstavě stejnojmenná reprezentativní publikace.
Gallerie
editovat.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
editovat- ↑ Bernd-Ulrich Hergemöller, Mann für Mann, strany 636, 637
- ↑ Hellmuth Jahn – Karl-May-Wiki [online]. Karl-may-wiki.de [cit. 2014-03-20]. Dostupné online. ((německy))
- ↑ Bernd-Ulrich Hergemöller, Mann für Mann, strany 636, 637
- ↑ Alfred Kubin a Sascha Schneider / Démoni ze země nevědomí / AJG: Zámecká jízdárna / Hluboká nad Vltavou / 24. 5. – 28. 9. 2014 [online]. ArtTalk [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Alfred Kubin a Sascha Schneider / Démoni ze země nevědomí [online]. ArtMap [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sascha Schneider na Wikimedia Commons
